< Matouš 22 >
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
And Jesus answered and spake again in parables unto them, saying,
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
The kingdom of heaven is likened unto a certain king, which made a marriage feast for his son,
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
and sent forth his servants to call them that were bidden to the marriage feast: and they would not come.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
Again he sent forth other servants, saying, Tell them that are bidden, Behold, I have made ready my dinner: my oxen and my fatlings are killed, and all things are ready: come to the marriage feast.
5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
But they made light of it, and went their ways, one to his own farm, another to his merchandise:
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
and the rest laid hold on his servants, and entreated them shamefully, and killed them.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
But the king was wroth; and he sent his armies, and destroyed those murderers, and burned their city.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Then saith he to his servants, The wedding is ready, but they that were bidden were not worthy.
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
Go ye therefore unto the partings of the highways, and as many as ye shall find, bid to the marriage feast.
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
And those servants went out into the highways, and gathered together all as many as they found, both bad and good: and the wedding was filled with guests.
11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
But when the king came in to behold the guests, he saw there a man which had not on a wedding-garment:
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
and he saith unto him, Friend, how camest thou in hither not having a wedding-garment? And he was speechless.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Then the king said to the servants, Bind him hand and foot, and cast him out into the outer darkness; there shall be the weeping and gnashing of teeth.
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
For many are called, but few chosen.
15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Then went the Pharisees, and took counsel how they might ensnare him in [his] talk.
16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
And they send to him their disciples, with the Herodians, saying, Master, we know that thou art true, and teachest the way of God in truth, and carest not for any one: for thou regardest not the person of men.
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Tell us therefore, What thinkest thou? Is it lawful to give tribute unto Caesar, or not?
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
But Jesus perceived their wickedness, and said, Why tempt ye me, ye hypocrites?
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Shew me the tribute money. And they brought unto him a penny.
20 I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
And he saith unto them, Whose is this image and superscription?
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
They say unto him, Caesar’s. Then saith he unto them, Render therefore unto Caesar the things that are Caesar’s; and unto God the things that are God’s.
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
And when they heard it, they marveled, and left him, and went their way.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
On that day there came to him Sadducees, which say that there is no resurrection: and they asked him,
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
saying, Master, Moses said, If a man die, having no children, his brother shall marry his wife, and raise up seed unto his brother.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
Now there were with us seven brethren: and the first married and deceased, and having no seed left his wife unto his brother;
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
in like manner the second also, and the third, unto the seventh.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
And after them all the woman died.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
In the resurrection therefore whose wife shall she be of the seven? for they all had her.
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
But Jesus answered and said unto them, Ye do err, not knowing the scriptures, nor the power of God.
30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
For in the resurrection they neither marry, nor are given in marriage, but are as angels in heaven.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
But as touching the resurrection of the dead, have ye not read that which was spoken unto you by God, saying,
32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob? God is not [the God] of the dead, but of the living.
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
And when the multitudes heard it, they were astonished at his teaching.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
But the Pharisees, when they heard that he had put the Sadducees to silence, gathered themselves together.
35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
And one of them, a lawyer, asked him a question, tempting him,
36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
Master, which is the great commandment in the law?
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
And he said unto him, Thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind.
38 To jest přední a veliké přikázání.
This is the great and first commandment.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
And a second like [unto it] is this, Thou shalt love thy neighbour as thyself.
40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
On these two commandments hangeth the whole law, and the prophets.
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Now while the Pharisees were gathered together, Jesus asked them a question,
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
saying, What think ye of the Christ? whose son is he? They say unto him, [The son] of David.
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
He saith unto them, How then doth David in the Spirit call him Lord, saying,
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
The Lord said unto my Lord, Sit thou on my right hand, Till I put thine enemies underneath thy feet?
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
If David then calleth him Lord, how is he his son?
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
And no one was able to answer him a word, neither durst any man from that day forth ask him any more questions.