Matouš 22
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Once more Jesus answered them in parables.
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
"The kingdom of heaven," he said, "may be compared to a king who made a wedding-feast for his son.
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
"He sent out his slaves to summon the invited guests to the feast, but they did not want to come.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
"Again he sent out other slaves. ‘Tell the invited guests,’ he said,’that my luncheon is now ready; my oxen and fat cattle are killed; everything is ready; come to the wedding-feast.’
5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
"They, however, paid no attention, but went off, one to his own farm, another to his business;
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
"while the rest seized his slaves and maltreated and murdered them.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
"Then the king’s wrath was roused, and he sent his troops and destroyed those murderers, and burned their city.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
"Then he said to his slaves, "‘The wedding-feast indeed is ready, but the invited guests were not worthy.
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
"‘So go out into the partings of the highways, and summon everybody you find there to the wedding-feast.’
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
"So those slaves went out into the roads, and gathered together all whom they found, good or bad, and the banquet-hall was filled with the guests.
11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
"Then the king came in to inspect his guests, and he discovered there a man who had not put on a wedding-garment. He said to him,
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
"‘Friend, how did you come in here without a wedding-garment?’ "The man was speechless.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
"‘Bind him hand and foot, ‘said the king to his officers, ‘and cast him into the outer darkness; there will be the wailing and the gnashing of teeth.’
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
"For there are many called, but few are chosen."
15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Then the Pharisees went and took counsel how they might ensnare him during conversation.
16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
So they sent their disciples to him, with the Herodians. "Teacher," they said, "we know that you are honest, and that you are teaching the way of God in sincerity; and are not afraid of any one, for you do not court men’s favor.
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
"Give us your advice, then. Is it allowable to pay taxes to Caesar, or not?"
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
And Jesus, because he knew their malice, said.
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
"Hypocrites! Why are you tempting me? Show me the tribute money." So they brought him a shilling.
20 I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
"Whose likeness and inscription is this?" he asked.
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
"Caesar’s," they answered. Then he said to them, "Render unto Caesar the things that are Caesar’s, and unto God the things that are God’s."
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
When they heard this they were astonished, and left him and went away.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
That very day there came to him some Sadducees, who say there is no resurrection. and they questioned him.
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
"Master," they said, "Moses taught that if a man dies without issue, his brother is to marry the widow, and raise up a family for his brother.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
"Now there were of our number seven brothers; and the first married and died. As he had no children, he left his wife to his brother;
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
"In the same way the second also died, and the third, unto the seventh.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
"Last of all the woman died.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
"In the resurrection, then, whose wife will she be? They all had her."
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
In answer Jesus said. "You err because you do not know the Scriptures, nor the power of God.
30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
"For in the resurrection men do not marry, nor are women given in marriage, but they are like angels in heaven.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
"But concerning the resurrection of the dead, did you never read what was spoken to you by God,
32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
"I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob? God is not the God of the dead, but of the living."
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
And when the crowds heard it, they were astonished at his teaching.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
As soon as the Pharisees heard that Jesus had silenced the Sadducees, they gathered themselves together,
35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
and one of them, a lawyer, tested him by asking a question.
36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
"Master, which is the great commandment in the law?"
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
Jesus answered, "Thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind.
38 To jest přední a veliké přikázání.
"This is the great and first commandment.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
"The second, which is like it, is this, "Thou shalt love thy neighbor as thyself.
40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
"On those two commandments hang the whole law and the prophets."
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Now while the Pharisees were together, Jesus put this question to them.
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
"What is your opinion concerning the Christ? Whose Son is he?" "David’s," they answered.
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
"How then, "he said, "does David in the Spirit call him Lord, saying,
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
"The Lord said unto my Lord, Sit thou on my right hand Until I put thine enemies beneath thy feet?
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
"If David calls him Lord, how can he be his Son?"
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
No one could answer him a word, nor did any one dare from that day to ask him another question.
