Matouš 22
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Che Yesu ŵaŵechetenawo sooni kwa itagu achitiji,
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
“Umwenye wa kwinani ulandene ni mwenye jumpepe juŵantendele mwanagwe chindimba cha chakulya cha ulombela.
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
Nipele ŵatumile achikapolo ŵao kukwaŵilanga ŵaalaliche kwika ku ulombela, nambo ŵakanile kwika.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
Ŵaatumile sooni achikapolo ŵane, achitiji, ‘Mwasalile ŵalalichikwe ŵala kuti, jwammale kolosya yakulya yangu, sikite ng'ombe jangu ja nkambaku ni ng'ombe sine syakunakana, inayose ili chile, njise ku ulombela.’
5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
Nambo ŵandu ŵala ŵakanile kwika, ŵajawile, jumo ku ngunda wakwe, ni jwine ku masengo gakwe,
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
ni ŵane ŵaakamwile achikapolo ŵala ŵaputile ni ŵane kwaulaga.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
Mwenye jula ŵatumbile, ŵaatumile ŵandu ŵangondo ŵao kuti akaaulaje ŵakuulaga ŵala ni kuchoma mooto musi wao.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Nipele ŵaasalile achikapolo ŵao, ‘Ulombela uli chile, nambo unalaliche ŵala nganaŵajilwa.
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
Nipele njaule mmalekano ni ŵanawose uchinkaasimane, nkaaŵilanje aichanje ku chindimba cha chakulya cha ulombela.’
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Achikapolo ŵao ŵala ŵatyosile, ŵajawile mmatala, ŵaichenawo wose uŵasimene nawo, ŵangalumbana ni ŵambone. Nyuumba ja ulombela jagumbele achalendo.
11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
“Nambo paŵajinjile mwenye ku kwalola achalendo, ŵammweni mundu jumo jwanganatakula nguo sya ulombela.
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
Mwenye ŵammusisye, ‘Ambusanga, njinjile chinauli, nomwe nganinkola nguo sya ulombela?’ Nambo ŵelewo ŵamyalele.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Nipele, mwenye ŵaasalile achikatumetume ŵao, ‘Muntaŵe makongolo ni makono, mkamponye paasa ku chipi, kweleko chakalile ni kuchilimya meeno.’”
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Che Yesu ŵamalichisye achitiji, “Ŵajinji ŵakuŵilanjikwa, nambo ŵasagulikwe nganatupa.”
15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Nipele, Mafalisayo ŵajawile, ŵajilene itajile pa kwatanjisya Che Yesu kwa maloŵe gao.
16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Nipele, ŵaatumile ŵakulijiganya ŵao, pamo ni ŵakulijiganya ŵa mumpingo u che Helode ku Che Yesu. Ŵausisye achitiji, “Jwakwiganya, tukumanyilila kuti mmwe ndi mundu jwakulupilichika, nkwiganya litala lya Akunnungu kwa usyene, pangaganisya ŵandu akusala chichi, pakuŵa ngankulola ukulu wa mundu.
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Sambano, ntusalile, nkuganisya ichichi? Uli ili yambone kulipa nsongo kwa mwenye jwankulu jwa ku Loma pane akuŵilanjikwa che Kaisali, pane tunalipe?”
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Nambo Che Yesu ŵaumanyilile nningwa wao wangalumbana, ŵaasalile, “Kwachichi nkuuninga, ŵanyamwe ŵaulamba?
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Munosye mbiya ja kulipila nsongo.” Nombewo ŵaiche nawo likobili.
20 I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
Nipele, Che Yesu ŵausisye, “Aku ku meeso ku ni liina li ya ŵaani?”
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Ŵajanjile, “Che Kaisali.” Pelepo Che Yesu ŵaasalile ŵanyawo kuti, “Nipele, i che Kaisali mwapeje che Kaisali, ni ya Akunnungu mwapeje Akunnungu.”
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Paŵagapilikene gele ŵasimosile, ŵalesile, ŵajawile.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
Lye lyuŵa lyo, Masadukayo ŵane ŵakuti ngapagwa kusyuka ŵaichilile Che Yesu,
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
nipele, ŵausisye, “Jwakwiganya, che Musa ŵatite mundu jwalombele awaga pangaleka ŵanache, ikusachilwa mpwakwe annombele jwankongwe jwawililwe ni ŵankwakwe, kuti ammelechele ŵanache nkulugwe.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
Nipele, pa musi petu pano ŵapali ŵandu saba ŵaŵapagwile lutumbo lumo. Jwaandanda jo ŵalombele ni ŵawile pangali ŵanache, ni mpwakwe ŵannombile jwankongwe jula.
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
Iyoyo yaliji kwa jwaaŵili jula ni jwaatatu ni mpaka ŵanawose saba.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Paŵamasile kuwa ŵanawose saba, jwankongwe jula ŵawile.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
Nambi, pa lyuŵa lya kusyuka jwele jwankongwe chaŵe jwa ŵaani mwa ŵele saba wo? Pakuŵa wose saba ŵannombile.”
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
Che Yesu ŵajanjile ŵanyawo, “Ŵanyamwe nkosele pakuŵa ngankugamanyilila Malembelo ga Akunnungu atamuno ukombole wa Akunnungu.
30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
Pakuŵa pachachisyuka ŵawe ngalombela atamuno kulombwa, chaaŵe mpela achikatumetume ŵa kwinani.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
Nambo yankati kusyuka kwa ŵawe, uli, nganinsyoma aila iŵansalile Akunnungu? Ŵansalile,
32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
‘Une ndili Akunnungu ŵa che Iblahimu ni Akunnungu ŵa che Isaka ni Akunnungu ŵa che Yakobo.’ Nipele ŵele nganaŵa Akunnungu ŵa ŵawe, nambo ŵa ŵajumi.”
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Mpingo wa ŵandu ula paŵapilikene yeleyo, ŵagasimosile majiganyo gao.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Mafalisayo paŵapilikene kuti Che Yesu ŵamyalesye Masadukayo, ŵasongangene pamo.
35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
Jumo jwao, ŵakwiganya malajisyo, ŵausisye Che Yesu achalingaga kuti,
36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
“Jwakwiganya, likanyo chi lyalili lyekulungwa mu Malajisyo?”
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
Che Yesu ŵanjanjile, “‘Mwanonyele Ambuje Akunnungu ŵenu ni ntima wenu wose ni mbumu jenu jose ni lunda lwenu lose.’
38 To jest přední a veliké přikázání.
Alili ni likanyo lyekulungwa ni lyaandanda.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Ni lyaaŵili lyalikulandana ni lyele, lili, ‘Munnonyele njenu mpela yankuti pakulinonyela mwasyene.’
40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
Malajisyo gose ga Akunnungu gaŵapele che Musa ni majiganyo ga ŵakulondola ŵa Akunnungu gakukulupilila ge makanyo gaŵili ga.”
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Paŵasongangene pamo Mafalisayo, Che Yesu ŵausisye,
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
“Ŵanyamwe nkuganisya uli yankati Kilisito? Uli ali mwanagwao ŵaani?” Ŵajanjile, “Ŵa che Daudi.”
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
Che Yesu ŵaasalile, “Nipele, kwachichi che Daudi kwa ukombole wa Mbumu jwa Akunnungu akwaŵilanga Ambuje? Pakuŵa ŵatite,
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
‘Ambuje ŵaasalile Ambuje ŵangu, ntame kundyo, mpaka pachinaaŵiche ŵammagongo ŵenu paasi pa makongolo genu.’
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Nipele, iŵaga che Daudi akwaŵilanga Kilisito ‘Ambuje’ ikukomboleka chinauli kuti ali mwanagwao?”
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
Ngapagwa mundu jwalijose juŵakombwele kwanga. Chitandile lyuŵa lyo ngapagwa juŵalinjile sooni kummusya.
