Matouš 22
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Orduan Iesus ihardesten çuela, berriz minça cequién comparationez, cioela.
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
Comparatu da ceruètaco resumá, bere semearen ezteyac eguin cituen regue batequin.
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
Eta igor citzan bere cerbitzariac ezteyetara gomitatuén deitzera: baina etziraden ethorri nahi içan.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
Berriz igor ceçan berce cerbitzariric, cioela, Erreçue gomitatuey, Huná, apprestatu dut neure barazcaria, ene cecenac eta haraquey guicenduac haraqueitatu dirade, eta gucia prest da: çatozte ezteyetara.
5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
Baina hec conturic eguin gabe ioan citecen: bata bere bordarat, eta bercea bere merkatalgoarát.
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
Eta bercéc hatzamanic haren cerbitzariac iniuria eta hil citzaten.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
Eta regue ençunic hori asserré cedin: eta igorriric bere gendarmesac, deseguin citzan guicerhaile hec, eta hayen hiria erra ceçan.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Orduan dioste bere cerbitzariey, Ezteyac prest badirade, baina gomitatu ciradenac, eztirade digne içan.
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
Çoazte bada bide cantoinetara, eta eridenen dituçuen guciac dei itzaçue ezteyetara.
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Eta cerbitzari hec ilkiric bidetara, bil citzaten eriden cituzten guciac, hambat gaichtoac nola onac: eta bethe cedin ezteyén lekua, mahainean iarriric ceudenéz.
11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
Eta sarthu cenean regue mahainean iarriric ceudenén ikustera, ikus ceçan han guiçombat eztey arropaz veztitua etzenic.
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
Orduan diotsa, Adisquideá, nola huna sarthu aiz eztey arropá eztuala? Eta ahoa boça cequión.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Orduan erran ciecén reguec cerbitzariey, Oinetan eta escuetan estecaturic, ken eçaçue, eta egotzaçue campoco ilhumbera: han içanen da nigar eta hortz garrascots.
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Ecen anhitz dirade deithuac, eta guti elegituac.
15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Orduan appartaturic Phariseuéc conseillu har ceçaten nola hura hatzaman liroiten hitzean.
16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Eta igorten dituzte harengana bere discipuluac Herodianoequin, dioitela, Magistruá, baceaquiagu eguiati aicela, eta Iaincoaren bidea eguiazqui iracasten duála, eta nehoren ansiaric eztuála: ecen ezago guiçonén apparentiara behá:
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Erraguc bada, cer irudi çaic? bidezco da Cesari tributaren emaitea, ala ez?
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Eta eçaguturic Iesusec hayen malitiá, dio, Cergatic tentatzen nauçue hypocritac?
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Eracustaçue tributeco monedá. Eta hec presenta cieçoten dinerobat.
20 I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
Eta erraiten draue, Norena da imagina haur eta scribua?
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Diotsate, Cesarena. Orduan erraten draue, Renda ietzoçue beraz Cesaren diradenac, Cesari: eta Iaincoaren diradenac, Iaincoari.
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Eta hori ençunic, mirets ceçaten: eta hura vtziric ioan citecen.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
Egun hartan ethor citecen harengana Sadduceuac, resurrectioneric eztela dioitenac, eta interroga ceçaten,
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
Cioitela, Magistruá, Moysesec erran dic, Baldin norbeit hil bada haourric vkan gabe, haren anayeac aliançagatic harturen du haren emaztea, eta leinu eguinen drauca bere anayeri.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
Eta cituán gure artean çazpi anaye: eta lehena ezconduric hil ciedián: eta leinuric etzuenaren gainean, vtzi cieçoan bere emaztea bere anayeri.
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
Eta halaber bigarrenac eta hirurgarrenac, çazpigarrenerano.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Eta gucién ondoan hil ciedián emaztea-ere.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
Resurrectionean bada, çazpietaric ceinen emazte içanen da? ecen guciéc vkan dié hura.
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
Eta ihardesten duela Iesusec dioste, Huts eguiten duçue Scripturác eta Iaincoaren verthutea iaquin gabez.
30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
Ecen resurrectionean eztu nehorc emazteric hartzen ez emaiten ezconçaz: baina dirade Iaincoaren Aingueruäc ceruän beçala.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
Eta hilén resurrectioneaz den becembatean, eztuçue iracurri cer Iaincoaz erran içan çaiçuen, dioela,
32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
Ni naiz Abrahamen Iaincoa, eta Isaac-en Iaincoa, eta Iacob-en Iaincoa? Iaincoa, ezta hilén Iaincoa, baina viciena.
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Eta hori ençunic gendetzeac spanta citecen haren doctrináz.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Phariseuac bada, ençunic ecen Sadduceuac ichildu cituela, bil citecen elkargana.
35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
Eta interroga ceçan hetaric batec, Legueco doctorac, tentatzen çuela hura, eta cioela,
36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
Magistruá, cein da manamendu handia Leguean?
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
Eta Iesusec erran cieçón, Onhetsiren duc eure Iainco Iauna eure bihotz guciaz, eta eure arima guciaz, eta eure pensamendu guciaz.
38 To jest přední a veliké přikázání.
Haur duc manamendu lehena eta handia.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Eta bigarrenac hura irudi dic, Onhetsiren duc eure hurcoa eure buruä beçala.
40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
Bi manamendu hautaric Legue gucia eta Prophetác dependitzen dituc.
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Eta bildu ciradenean Phariseuac, interroga citzan Iesusec,
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
Cioela, Cer irudi çaiçue Christez? noren seme da? Diotsate, Dauid-en.
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
Eta dioste, Nola beraz Dauid-ec Spirituz deitzen du hura Iaun? dioela,
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
Erran drauca, Iaunac ene Iaunari, Iar adi ene escuinean, eçar ditzaquedano hire etsayac hire oinén scabella.
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Beraz baldin Dauid-ec deitzen badu hura Iaun, nola da haren seme?
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
Eta nehorc ecin ihardets cieçoyon hitzic: ez nehor etzequión ventura guehiagoric egun harçaz harat interrogatzera.
