Matouš 21
1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
Basa naa ma, Yesus se lao rakandoo losa kamboꞌ sa naran Betfage, sia lete Saitun sun. Kamboꞌ naa deka no kota Yerusalem ena. Ara hahae mbei sia naa. Boe ma Ana denu mana tungga nara atahori rua reu raꞌahuluꞌ
2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
Ana parenda se nae, “Ruꞌa nggi kamboꞌ naa mii. Mete ma hei rala mii, dei fo ama mita banda keledei ine no anan esa, nenepaꞌaꞌ sia naa. Hei mii sefi hendi tali nara fo lea mendi fee Au.
3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
Te mete ma atahori ratane nggi rae, ‘Taꞌo bee de hei lea mendi atahori banda keledꞌein?’ Naa, ama mitaa mae, ‘Lamatuaꞌ nae pake. Mete ma Ana pake basa naa, dei fo haitua baliꞌ neuꞌ ena.’
4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
Basa ia musi dadꞌi, tungga saa fo Lamatualain mana ola-olan sura memaꞌ ena oi,
5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
‘Wae, hei atahori Yerusalem ra e! Ima, mete ia dei! Te hei Mane ma nema ena. Ana nema no rala naloe-nedꞌaeꞌ. Ana nema sae keledꞌei anaꞌ.’”
6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
Basa ma ana dedꞌenu nara reu, de tao tungga basa saa fo Yesus helu-fuli neu se.
7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
Ara lea rendi keledei ine no anan fee neu Yesus. Ara bela lafe nara, de Ana sae fo nae kota Yerusalem rala neu.
8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
Leleꞌ ara rae kota rala reu boe, atahori hetar haꞌi lafe ma salendan nara, de bela neu dalaꞌ. Hambu ruma reu tati palma roon de bela neu dalaꞌ taladꞌan. No taꞌo naa, ara tao tatandaꞌ rae, sira soru E onaꞌ atahori moko-monaen.
9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
Boe ma atahori ruma laoꞌ raꞌahuluꞌ Yesus, ma ruma tungga-tungga dea. Ara randu randaa rae, “Hosana! Hai koa-kio Lamatualain! Huu Daud tititi-nononosin nema ena! Hosana! Hai koa-kio Lamatualain! Huu Lamatuaꞌ denu Atahori ia nema ena. Hosana! Hai koa-kio Lamatualain! Huu Lamatuaꞌ endoꞌ parenda memaꞌ sia lalai mamana naruꞌ ata!”
10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
Leleꞌ Yesus Yerusalem rala neu no rarameꞌ naa, ma basa kota isin dea reu ratatane rae, “Awii! Mana nemaꞌ ia, seka?”
11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
Atahori hetar rataa rae, “Eni ia, Lamatualain mana ola-olan. Naran Yesus, atahori Nasaret, mia profinsi Galilea,”
12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Basa ma Yesus se lao rakandoo, de lao risiꞌ Lamatualain Ume Hule-oꞌe Huu na rala reu. Sia Ume Hule-oꞌeꞌ a sodꞌan, atahori tao dadꞌi neu pasar de raseoꞌ mbui lunda fo atahori tao rendiꞌ neu tutunu-hohotuꞌ soaꞌ neu hule-oꞌeꞌ a. Yesus nita taꞌo naa ma, neu oi hendi se dea reu. Ana mbesiꞌ leꞌa-nggari hendi mei-mei fo ara tukar rendiꞌ neu doiꞌ, ma mbesiꞌ naꞌalelenggaꞌ banggu fo ara raseoꞌ rendiꞌ neu mbuiꞌ ra.
13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
Boe ma Ana nafadꞌe se nae, “Lamatualain mana ola-olan suraꞌ hela oi, ‘Au ufefela Ume ia fo atahori rema hule-oꞌe sia ia.’ Lamatuaꞌ masud na taꞌo naa, te hei tao Ume ia dadꞌi rambok ra mamana neꞌebꞌuen!”
14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
Basa ma atahori pokeꞌ no atahori kekoꞌ ra rema risiꞌ Yesus sia Lamatualain Ume Hule-oꞌe na. Boe ma Ana naꞌahahaiꞌ basa se.
15 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
Malangga agama Yahudi ra malangga nara ro meser agama ra o sia naa boe. Leleꞌ ara rita Yesus tao onaꞌ naa ma, ara ramanasa. Lelenan fai, leleꞌ ara rena ana kara randu ona esaꞌ sia Ume Hule-oꞌe a rae, Hosana! Hai koa-kio Lamatualain! Huu mane Daud tititi-nonosin nema ena!”
16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
Basa naa ma, malangga ra rafadꞌe Yesus rae, “Weh! Ho rena anaꞌ naa ra oꞌola nara, do? Naa nda ndaa sa!” Te Yesus nataa se nae, “Hei, Au rena. Te taꞌo bee? Hei nda feꞌe baca mita Lamatualain Susura Meumaren soꞌal ana mana koa-kio Lamatualain sa, do? Sia naa nenesuraꞌ oi, ‘Lamatualain sadꞌia memaꞌ ana mana bonggi feuꞌ no anadꞌikiꞌ, fo ara koa-kio E.’”
17 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
Basa ma, Yesus se lao hela kota naa, de reu sungguꞌ sia kambo Betania.
18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
Mbilaꞌ neu feꞌe fefetu anan, ma Yesus se lao fai risiꞌ kota Yerusalem rala reu. Te sia dalaꞌ taladꞌan ma, Ana ndoe.
19 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. (aiōn g165)
Ana nita hau huuꞌ sa sia dalaꞌ suun fo atahori biasa ra boan. Dadꞌi Ana neu deka-deka hau huuꞌ naa, nae mete sobꞌa mabꞌoaꞌ, do hokoꞌ. Te leleꞌ Ana losa hau huuꞌ naa, nda nita boaꞌ esa saa boe, te nitaꞌ a roon. Boe ma Ana olaꞌ neu hau huuꞌ naa nae, “Huu nda mubꞌoa fee Au sa, de sudꞌi mubꞌoa leo!” Ana olaꞌ basa ma, hau huuꞌ naa o meto neuꞌ ena boe. (aiōn g165)
20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
Ana mana tungga nara rita onaꞌ naa ma, ara nggengger. Ara ratane rae, “Taꞌo bee de hie-hieꞌ ma hau huuꞌ ia meto neuꞌ ena?
21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
Boe ma Ana nataa nae, “Rena malolole, e! Mete ma hei mimihere tebꞌe-tebꞌeꞌ neu Lamatuaꞌ, ma rala mara nda babꞌanggi mbei sa boe, na hei bisa tao malaꞌ onaꞌ Au tao alaꞌ ra ena. Hei o bisa tao malaꞌ lenaꞌ naa fai. Onaꞌ a: Hei bisa parenda mala leteꞌ sa laliꞌ tasi neu. Neꞌo Lamatualain fee leteꞌ naa lali neuꞌ ena, sadꞌi hei mimihere tebꞌe-tebꞌeꞌ neu E!
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
Huu basa dalaꞌ fo hei moꞌe sia Lamatualain, dei fo ama simbo, sadꞌi mimihere tebꞌe-tebꞌeꞌ neu e.”
23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
Basa ma Yesus se lao rakandoo. Losa Yerusalem, ara rala reu risi Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a sodꞌan fai. Leleꞌ Ana nanori Lamatualain dala masodꞌan, ma malangga agama Yahudi ra malangga nara, ro lasi-lasi adat ra reu ratane E rae, “Afis a seka mana denu nggo uma tao kaco mia ia? Seka mana fee nggo hak naa?”
24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Te Ana nahine ara sangga dalaꞌ fo rae raꞌatutudꞌaꞌ E. De Ana nataa mbali se nae, “Au o ae utane nggi. Hei mitaa Au dei, dei fo Au utaa nggi boe.
25 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
Au ae utane taꞌo ia: Basa hei mihine Yohanis, mana saraniꞌ naa, to? Naa, seka mana fee ne hak fo sarani atahori? Lamatualain do, atahori?” Boe ma ara duꞌa reu-rema, ma rala haraꞌ rae, “Aweꞌ! Hita neneteꞌe-sii ia, ma! Huu mete ma hita tataa tae, “Lamatualain mana fee ne hak’, dei fo Ana nataa nae, ‘Mete ma taꞌo naa, na taꞌo bee de hei nda mimihere Yohanis sa?’
26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
Te hita o nda bisa olaꞌ tae, ‘Atahori mana fee ne hak’, te dei fo basa atahori ra ramue nggita. Huu ara ramahere rae, Yohanis naa, Lamatualain mana ola-olan.”
27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Naeni de rataa Yesus rae, “Hai nda mihine sa.” Boe ma Yesus nataa se nae, “Naa! Mete ma taꞌo naa, na Au o nda parlu ufadꞌe ae seka mana fee hak naa neu Au sa boe.”
28 Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
Yesus olaꞌ nakandoo no malangga naa ra nae, “Hei duꞌa taꞌo bee soꞌal nekendandaaꞌ ia? Hambu amaꞌ esa no anan touꞌ rua. Ana denu ana ulun nae, ‘Ana ngge! Faiꞌ ia, muu tao ues sia osi a dei.’
29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
Te anaꞌ naa nataa nae, ‘Eeh! Au nda uu sa.’ Te nda dooꞌ sa ma ana fale ralan, de neu.
30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
Basa ma, amaꞌ naa denu ana karuan nae, ‘Ana ngge! Faiꞌ ia, muu tao ues sia osi a dei.’ Boe ma anaꞌ naa nataa nae, ‘Ia amaꞌ. Dei fo au uu.’ Tao-tao te ana nda neu sa.”
31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
Yesus dui basa ma, natane se nae, “Naa, Au ae utane taꞌo ia: mia ana karuaꞌ naa ra, bee ka mana tao tungga aman parendan?” Boe ma ara rataa rae, “Ana uluꞌ a!” Basa de Ana olaꞌ nae, “Hei. Te rena malolole, huu Au olaꞌ matetuꞌ. Atahori fo hei cap mae atahori nda papakeꞌ ra sa, onaꞌ mana edꞌa bea, ma ina dalaꞌ ra, dei fo ara masoꞌ raꞌahuluꞌ nggi risi Lamatualain umen rala. Huu hei akaꞌ miꞌihei-miꞌihuuꞌ neu Lamatuaꞌ, te nda tao tungga Hihii-nanaun sa.
32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
Feꞌesaꞌan, Yohanis mana saraniꞌ a nanori neu nggi dalaꞌ taꞌo bee fo ama bisa misodꞌa no ndoo-tetuꞌ. Te hei nda nau mimihere e sa. Tao-tao te, leleꞌ atahori nda papakeꞌ ra sa rena Yohanis, ara lao hela sala-kilu nara, de tungga nenori-nefadꞌen. Hei o mita atahori naa ra ramahere Yohanis te hei nda nau mimihere e sa, fo miloeꞌ mia sala-kilu mara, fo tungga Lamatualain hihii-nanaun.
33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Basa naa ma, Yesus dui nekendandaaꞌ esa fai nae, “Hambu tenu raeꞌ esa neu tao osi feuꞌ, fo nae sela hau anggor sia raen mbei. Boe ma ana lutu-mbaa rereoꞌ e. Boe ma ana tao bak fo nae ee boa anggor oen. Boe ma naririi mamana nanea naruꞌ esa. Basa ma ana fee atahori tao osin, fo ara banggi buna-bꞌoan neu rua ro eni. Boe ma ana lao nusa deaꞌ neu.
34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
Losa fula-fai seu anggor boan, ma tenu osiꞌ a denu ana mana tungga nara reu sia mana tao osi a, fo roꞌe eni hahambun.
35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
Te mana tao osi ra nda tao afiꞌ mbali ana mana tungga nara sa. Ruma hambu lima-eiꞌ, ruma nenetati nisaꞌ, ma ruma nenehonda-mbiaꞌ no fatu.
36 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
Te tenu osiꞌ a denu seluꞌ ana mana tungga nara nononggoꞌ esa hetar lenaꞌ fefeun. Te mana tao osi ra tao deꞌulaka onaꞌ naa neu basa se boe.
37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Doo-doo ma, tenu osiꞌ a denu ana bonggin. Huu ana duꞌa nae, ‘Mete ma au haitua ana bonggi ngga, neꞌo ara simbo no malole, ma rena e.’
38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
Te leleꞌ mana tao osi ra rita anan, ma ara ola-olaꞌ rae, ‘We, hei mete dei! Tou lasiꞌ a haitua ana bonggin. Eni mana simbo basa toulasiꞌ a hata-heton. De ima fo ata tao tisa E leo, naa fo ata hambu osi ia.’
39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
Boe ma ara toꞌu rala anaꞌ naa, de lea rendi e nisiꞌ osi a deaꞌ fo tao risa e.”
40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
Yesus dui basa ma, natane se nae, “Naa, Au ae utane taꞌo ia: mete ma tenuꞌ osiꞌ a baliꞌ ana tao taꞌo bee mbali mana tao osi ra?”
41 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
Basa ma, atahori Yahudi ra malangga nara rataa rae, “Neꞌo ana tao nisa basa atahori deꞌulakaꞌ naa ra. Basa naa, ana fee osi a neu atahori feaꞌ ra tao, fo nandaa no fula-fain, na banggi buna-bꞌoan.”
42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Basa de Yesus olaꞌ no se nae, “Mbei ma hei nda baca mita sia Lamatualain Susura Meumaren oi, ‘Hambu fatu esa mana tati fatu ra nggari hendi ena, te ia na fatu naa dadꞌi neu ume a fatu netehun! Lamatualain mana tengga nala, ma naꞌeꞌendo fatu naa. Naa de ata tita e malolen seli!’”
43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
Basa ma Yesus tute oꞌolan nae, “Dadꞌi ama duꞌa matalolole, e. Dalahulun, Lamatuaꞌ tengga hita atahori Yahudi ra ia, fo dadꞌi atahorin. Te huu hei nda nau tao afiꞌ neu Au sa, dei fo Lamatuaꞌ tengga atahori feaꞌ ra. Huu akaꞌ atahori mana nasodꞌa tungga Eni Hihii-nanaun bisa dadꞌi Eni atahorin.
44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
[Au ufadꞌe relo-relo ena. Au ia, naeni fatu netehuuꞌ naa. Atahori mana tudꞌa neu fatu ia, neꞌo atahori naa nambalulutu. Ma mete ma fatu naa tudꞌa dai atahori, neꞌo atahori naa dadꞌi afu neu ꞌena.]”
45 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
Leleꞌ malangga agama Yahudi ra malangga nara ro atahori Farisi ra rena Yesus dui taꞌo naa, ma ara rahine rae, Ana olaꞌ naa neu sira. Sira onaꞌ atahori mana tao osi naa ra, ma mana tati fatu mana nggari hendi fatu netehuuꞌ naa.
46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
De ramanasa seli. Basa ma, ara sangga dalaꞌ fo rae humu E. Te ramatau atahori hetar huu ara rae Yesus naa, Lamatualain mana ola-olan. Naeni de ara nda rambarani tao saa-saa neu E sa boe.
