Matouš 21
1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
Iyesusnat b́ shuuts sha'irwots Iyerusalem maants bot'inor Debrezeyitn Bete Faageyi eteef galúts bobodtsok'on Iyesus b́danifwotsitse gitetswotsi hank'o ett woshbk'ri,
2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
«It shinatse fa'a galúts ameree, manokowere itbodtsok'on daaz iku bnaúnton tipetsu daatsitute, biishdeniye taash de'ewore.
3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
Asho konwor ikjago itn bíaatiyal ‹Doonzo boon b́geyirwoshee› erere. Bíwere daaz daazwotsi manoor doyitwe.»
4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
Man b́wotye nebiyiwon hank'o ett keewetso b́ s'eenishe,
5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
«S'iyon mááts naúsh ‹Hambe! Nnuguso bíatso dash detsedek't daazunat B́naú ats wotde n maants weetwe!› err bish keewwere.»
6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
B́ danifwotswere amt Iyesus boosh b́ keewtsok'o bo k'ali.
7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
Daazunowere b na'úntoon bíyok dek't boweyi, botahonowere daazwots jik'ats gedbok'ri, Iyesuswere bíyats be b́dek'i.
8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
Ash ashotse aywots botaho werindats ees'bok'ri, k'atsetswotswere maarets miti jaabo k'ut'dek't weerindatse boes'fera botesh.
9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
Ash shin shinatse amiruwotsitsnat b́ jafratse weyirwotsitse teshtswots, «Hosa'ano Dawit naayshe! Doonzo shútson weetwo deereke! hosa'ana darotse!» ett bo kuhefera botesh.
10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
Iyesus Iyerusalemits b́ kindor kititsi ash jamo, «Han kone bí?» eton dimbirbowtsi.
11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
Ash ashonwere, «Han Gelil datsatse fa'o Nazretitse waatso nebiyiwo Iyesusiye.» bo etí.
12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Maniyere il Iyesus Ik' moots b́ kindi, manoknowere kemiruowtsnat keewiru ash jamo kish b́ ishí. Giz woniyiruwots maronat kurkund kemirwots jooronowere gúp'sh b́ ishi.
13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
« ‹T moo Ik' k'oni maa eteetwe› ett guut'ere, itmó bík'tswots gemook'o woshrte!» bí eti.
14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
Iyesus Ik' mootse b́befere ááw doogwotsnat shoklirwots b́ maants bo waare b́kashiyi.
15 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
Ernmó kahniy naashwotsnat nem danifwotsn Iyesus b́ k'alts adits keewo bobek'tsonat nana'i marmat'uwots Ik'i mootse «Dawit naaysh hosa'ana!» etfetst bokuhefere boshishtsotse bofayi.
16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
Mansh Iyesussh «Nanaúwots bo etirwo k'ebirwiya?» boeti, bíwere «Ee, k'ebirwee, ‹Nana'uwotsnat s'aats úshirwots nonotse udo k'anirnee› etirwo b́ jamon nababeratsteya?» bíet.
17 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
Boon k'azk'rat kitotse kesht Betaniya eteef galúts bíamí, manoko b́k'eeyi.
18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
Iyesus dats gats guuron kito maants aanat amfetst k'ak'b́wtsi,
19 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. (aiōn g165)
Belesi mit iku weerindi gúúratse bek't b maants bíami, ernmó biyatse maara bako eegor daatsratse. Mansh «Haniyehak b́ jamon shuwo níatse b́datserawok'owa!» bíet. Mitúnuwere manoor shuuk'bwtsi. (aiōn g165)
20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
B́ danifwots man bobek'tsok'on «Belsi mitan iknun aawk'oneya shuuk' bgutsi?» ett bo'adi.
21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
Iyesuswere hank'o ett boosh bíaaniy, «Arikone itsh tkeewiri, imnetiyo deshr t'arat'aro itk'azink'ere belesi mitu atsats k'aletsok'o k'almec'ro b́woterawon dab gurhansh ‹Hanoke tuur aats k'arots shap'ewe!› it etal itsh s'eenetwe.
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
Amanar Ik' it k'onitu jamo daatsitute.»
23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
Iyesus Ik' moots kind dek't daniyo dek't b́tuwi. Manoor kahni naashwotsnat ashitsi eenashwots b́ maants t'int «Jaman nk'alirwo eegi aloneya? Alhanowere neesh imtso kone?» Ett boaati.
24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Iyesuswere hank'o et boosh bíaaniy, «Taawere ik keewu iti aatuna, ti aattsu taash it aniyalee taawere jaman kon alon t k'alirwok'o itsh keewitwe.
25 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
Yohans gupo eewkneya b́weyi? Darotsneyamo ashokneya?» Bíere, bo boatsatseyosh hank'o ett boshiyeyi. « ‹Darotsne› noetal ‹béréé, eegoshe bín amano it k'azi› noosh bí'eteti,
26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
‹Ashokike› noe'talmó, Yohansi jamwots nebiyok'o bos'ilirwosh, ashuwotsi noshati.»
27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Manshe, «Danatsone» ett boaaniy. Bíwere «Taawor jamhan eegi alon tk'alirwok'o itsh keewratse» bí et.
28 Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
Manats dabt boosh hank'owa bí et, «Ash iko nana'a gitetswotsi detsfe b́tesh, boyitse iko maants t'int, ‹Tnaayo! hambets t weyini miti beyoke amr fino nfinitwok'owa› bíet.
29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
B́naaywere ‹K'aze amatse› bíet. Ernmó il goynat finosh bíami.
30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
Nihonwere b́naay ikok ando amt́ bíshowere mank'o b́ finitwok'o bín bíazazi, ‹Wotowe tniho ametuwe› bíet. Ernmó amatse.
31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
Eshe gitetsanotsitse b́ nih alo s'eentstso ááwnee?» Bowere «Shintsoni!» boeti, Iyesuswere boosh hank'o bíeti, «Arikoniye itsh tietiri, morretswotsnat gobetswotsn dari mengstots kindosh itiyere shinitunee.
32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
Gupfo Yohans kááwi weerindo itsh kitsosh b́ waare bín amaneratste, morretswotsnat gobetswotsmó bín amanernee, hanowere bek'aat dab naandrone etaat amaneratste.»
33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Iyesus dabt hank'o bíeti, «K'osh jewro k'ewere, woyni mitwotsi tokts ash iko fa'e b́tesh, bí b́ weyini mit gúratse kas'o kas'bk'ri, weyini fis'eet gop'o ishdek't b́doozi, weyini kotosh wotit kaki geenzo agb́k'ri, maniyere hakon mitwots beyoko goshtswotssh kirayik'rat k'osh datso maants k'az bí'ami.
34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
Mit shuwi woro b́bodtsok'on b́ bano bísh bodek'etwok'o b́ guutswotsi goshtswotsok b́woshi.
35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
Goshtswotsmó guutswotsi detsdek't iko botogi, iko boúd'i, k'oshonowere shútson botogi.
36 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
Weyini mitwots doonz ando botaawo baltswotsiyere bogts k'osh guutswotsi aaniy b́woshi. Goshtswots boatsowere baltswotskok'o bo fini.
37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Jamoniyere il weyni miti doonzo ‹T naayno mangitunee!› eton b́ naayi goshtswotsok b́ woshi.
38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
Ernmó goshtswots b́ naayi bobek'tsok'on ‹Hanwo naatetwoniye›, woore úd'k'rar b́ detstsono naarde'onee!» boet.
39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
B́ naaynowere weyini miti beyokoniyere ur dek'amt úd'bok'ri.
40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
«Eshe, weyini mitwots doonz b́woor goshtsanotsi eeg b́k'alitwok'o arefa itsha?»
41 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
Bowere «Gond ashmanots s'uwatse boon gondo bek'shr t'afik'ritwe. Weyniy miti beyokonowere b́ shwono finde woor woron bísh kayitu goshts k'oshwotssh kiraayi b́k'riti.» boeti.
42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Manats dabt́ Iyesus hank'owa bíeti, «S'ayin mas'aafotse ‹Ginbiyon maa agfwots bo gac'ts shútso bíye shúts kup'o tungúshatse kaatsde detsetwo b́woti, Hanwere doonzo finoniye, no ááwwotsshowere adike, › ett guut'etso b́ jamon nababeratsteya?
43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
«Eshe hank'o etirwe itsha, Ik'i mengsto itatse de'er shuu shuwitu ashuwotssh imetwe. [
44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
Shútsanats dihitwo tishitwee, shútsman bíatsats b́ dihit ashonmó gaans'eetwee.»]
45 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
Kahni naashwotsnat ferisawino eteetswots jewretsanotsi boshishtsok'on Iyesus b́ keew bo jang b́wottsok'owo t'iwintsbodek'i.
46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
Mansh bín detso geyatni botesh, ernmó ash asho bín nebiyiyok'o bos'ilfotse shatbowtsi.
