Matouš 20
1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
Kipfumu ki Diyilu kidedikini banga: —Pfumu yi ndima yitotuka mu nsuka-nsuka mu sonika bisadi bilenda sala mu ndimꞌandi yi vinu.
2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
Wuwizana yawu mu denali kimosi mu lumbu kimosi ayi wuba fidisa ku ndimꞌandi yi vinu.
3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
Wutotuka diaka mu thangu yi vua yi nsuka; wumona batu bankaka, bakambulu mu kisalu, buna batelimini va zandu.
4 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
Wuba kamba: “Beno mamveno, yendanu lusala mu ndimꞌama yi vinu ayi mandi lufuta mfutu wufuana. Bawu mamvawu bayenda.”
5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
Wutotuka diaka va midi bosi mu thangu yintatu yi masika. Bo buawu kavanga.
6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
Mu thangu yintanu, mu masika, wutotuka ayi wumona diaka bankaka buna batelimini vana ayi wuba yuvula: “Bila mbi lutelimini vava lumbu kimvimba mu kambu sala kadi kima?”
7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
Bavutula: “Bila kadi mutu kasi tusonika ko mu kisalu!” Wubakamba: “Beno mamveno, yendanu sadi ku ndimꞌama.”
8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
Va masika pfumu yi ndima wukamba kapita kiandi: “Tela bisadi ayi wuba futa vayi tonina kuidi bobo baba batsuka mu sonama bosi wumanisina kuidi bobo baba batheti.”
9 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
Batu bobo basonama thangu yi ntanu yi masika batambula denali kimosi-kimosi mu kadika mutu.
10 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
Bosi batu bobo baba batheti mu sonama bu bayiza, babanzila ti bawu banluta vayi denali kimosi-kimosi kadika mutu kafutu,
11 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
Buna batambula kiawu, bafuemina pfumu yi ndima
12 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
ayi bankamba: “Batu bobo sonikiningi kunzimunina, thangu yimosi kaka basadidi. Vayi wuba futidi phila yimosi ayi beto tusedi kisalu kingolo ayi ku tsi muini wungolo mu lumbu kimvimba.”
13 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
Pfumu yi ndima wuvutula kuidi kisadi kimosi mu bawu: “A nkundi ama, ndisi kuvangila mbimbi ko! Tuisi wizananga yaku mu denali kimosi ko e?
14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
Bonga mfutu aku ayi yenda kuaku. Minu thidi vana kuidi mutu wowo wutsuka phila yimosi banga ngeyo.
15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
A buevi ndisi ko minsua mu vanga dioso thidi mu zimbongo ziama e? Voti kikhenene weka mona bu ndidi mutu wumboti.”
16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Buawu bobo buela bela batu batsuka batu batheti ayi batu batheti batu batsuka.
17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
Yesu bu kaba nkuenda ku Yelusalemi; wubonga mu nzila kumi minlonguki miandi miodi va lutengo, wuba kamba:
18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
—Lutala, tulembo yendi ku Yelusalemi, vayi kuna Muana Mutu kela yekodolo mu mioko mi bapfumu banganga Nzambi ayi kuidi Minlongi mi Mina. Bela kunzengila nkanu wu lufua
19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
ayi bela kunyekula mu mioko mi bapakanu muingi bansekinina, bambeta bikoti ayi bambanda va dikulusi. Bosi mu lumbu kintatu niandi wela fuluka.
20 Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
Buna ngudi yi bana ba Zebede wuyiza kuidi Yesu va kimosi ayi bana bandi; wumfukimina ayi wunlomba diambu dimosi.
21 Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
Yesu wuyuvula: —A mbi tidi e? Niandi wuvutula: —Bika bana bama baba babuadi bababakala bavuanda wumosi ku lubakala luaku ayi wumosi ku lumoso luaku mu Kipfumu kiaku.
22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
Yesu wuba kamba: —Beno lusi zaba ko momo lunlomba. Buna beno lulenda nua mbungu yoyi ndiela nua? Bamvutudila: —Nyinga, tulenda kueto bu vanga!
23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
Yesu wuba kamba: —Bukiedika luela nua mbungu ama vayi mu diambu di vuanda va lubakala luama voti ku lumoso luama, diodi disi ko mu minsua miama bila bibuangu beni bidi mu diambu di batu bobo Dise diama kakubikila biawu.
24 A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
Thangu kumi di minlonguki minkaka miwa bobo, mifuemina bakhomba zina buadi.
25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
Yesu wuba tumisa bawu boso, wuba kamba: —Luzebi ti bapfumu ba Bapakanu zieti kuba yadila mu kingolo ayi batu bawu banneni beti kuba monisanga lulendo luawu.
26 Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
Vayi buawu ko bulenda bela kuidi beno. Vayi woso mutu tidi ba wunneni mu beno bika kaba kisadi kieno.
27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
Woso tidi ba wutheti buna bika kaba mvika weno.
28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
Bila Muana Mutu kasia kuiza ko muingi bansadila vayi wuyiza mu diambu di sadila batu ayi mu diambu di vana luzingu luandi mu diambu di kula batu bawombo.
29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
Bu babika Yeliko, nkangu wu batu bawombo balandakana Yesu.
30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Baphofo buadi bavuanda mu yenda nzila, bu ziwa ti Yesu wulembo vioki buna zieka nyamikina: —Pfumu! Muana Davidi, wutumoni kiadi e!
31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Nkangu wu batu wuba temina muingi zibika biyoko vayi ziluta buela yamikina ngolo: —Pfumu! Muana Davidi, wutumona kiadi e!
32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
Yesu wutelama; wuba tela ayi wuba yuvula: —A mbi lutidi ndiluvangila e?
33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
Zimvutudila: —Pfumu! Tutidi meso meto mazibuka!
34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.
Yesu wuba mona kiadi, wusimba meso mawu. Muna ntangu beni yina kaka zitona mona ayi zinlandakana.
