Matouš 20
1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
Kakuti muuso wa kuwulu uswana sina mwine webu yaba zwiili kuhanze kamapakela kukahira ba beleki ba muluwa lwakwe lwa muwomba.
2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
Kuzaho cha zuminzana ni ba beleki kaku sebeleza i sheleni lyonke mwi zuba, chaba tumina mwiwa lyakwe lya muwomba.
3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
Cho yenda hanze hape munako ilikana ihola zotatwe mi cha bona bamwi ba beleki bauzimene ni kusena ziba bali kutende mu chibaka cha musika.
4 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
Kubali na bacho, 'Inwe nanwe mu yende mwiwa lya muwomba, kanimihe chi lukite'. Haho chi ba yenda kuku vereka.
5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
Hape cho yende kuhanze mwi ihola zibali kukwana iyanza lyonke ni iimwina, mi hape zimwi zibali kupanga iyanza ni zone ni kupanga kakuswana.
6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
Hape ni hape mwihola yekumi ni yonke cha yenda hanze cha kawana bamwi niba zimene ni basena zi ba bali kutende. Cho ba wambila kuti, 'Chinzi hamu zimena bolyo hanu ni kusena zimutende mane izuba lyonse?'
7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
Chi ba mwitaba kuti, 'kakuti ka kwina wa tuhira.' 'Linu cho wamba kubali nati, 'Nanwe muyende mwiwalya muwomba'.
8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
Linu chitengwena, nfumwe wewa lya mawomba cho supa muhikana wakwe. 'Sumpe ba beleki njo ba luwera, ukalele kuwa manimani kukasika ku wentanzi.'
9 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
Linu ba beleki ba bahirwa ke nako yehola ichita ikumi ni yonke ha chiba sika, umwi ni wumwi na hora isheleni limwina.
10 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
Linu ba beleki babezi intanzi nabo chiba keza, ba bali kuzeza kuti muba lihiwe mangi, kono nabo chaba wana isheleni limwina.
11 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
Ha chiba tambula ituwelo zabo, niba bilela kaza nfumwe webu.
12 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
Chiba wamba kuti, 'bana babeleki bama manimani ba babeleka bulyo ihola imwina, kono wabaliha iswana niyetu, iswe twa beleka ni kulemenwa izuba lyonse kamwi ni kahisite.'
13 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
Kono nfumwe wewa cho wamba kuzumwi wabo bantu chati, 'Mulikani kakwina buvi buna ku chita. Kena kuti wa zuminzana name ka kuku liha isheleni liimwina?
14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
Kohinde bulyo chako zwehateni uli yendeze mwinzila yako. Na lika kuliha ba beleki ba hirwa manainizo sina bulyo mukwi kalile kwako.
15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
Kana kakuni yelele kuti ni tende muni sakila ku chita ni ziluwantu zangu? Kapa liinso lyako linifwila muuna kakuli ni lukisa zangu?'
16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Cho bulyo bama manimani kababe be ntanzi mi bentanzi kababe bama manimani.”
17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
Aho Jesu ha bali kukaya kwa Jerusalema, cho hinda ba bena ikumi ni bobele kwimbali, imi munzila cho wamba kubali nati,
18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
“Mu bwene, tukaya kwa Jerusalema, imi Mwan'a Muntu mwa hewe mumanza aba kulwana ba mapulisita ni ba ñoli. Ka ba muatwile ifu
19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
imi ka hewe kubantu feela kuti ba mushubule, ba mushupe, ni ku mukokotela. Kono mwi zuba lya butatu mwa buswe.
20 Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
Linu inyina wa bana ba mitangana ba Zebediya chowiza nabo kwa Jesu. Cho fukama habusu bwakwe ni ku mukumbila chimwi chintu.
21 Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
Jesu choti kwali, “Chinzi cho suni?” Chato kwali, “Layele kuti aba bana bangu bobele ba bamitangana bekale, umwina abe kwi yanza lyako lye chilyo imi zumwi kwiyanza lyako lye chi nzohoto mu muuso wako.”
22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
Kono Jesu cho mwitaba ni kuwamba kuti, “Kawizi cho kwete ku kumbila. Kana u yelela kunywina muchi nywinso chente ni nywine hahanu?” Chi ba mwitaba kuti, “tuwola.” Cho wamba kuti, “Ikumbya inkomoki yangu mu munywine mo.
23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
Kono za kwikala kwiyanza lyangu lya chilyo ni yanza lyangu lye chinzohoto kahena njeme yo yelela ku kuziha, kono ka zibe njiza bana balukisezwe kuba Tayo.”
24 A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
Linu bamwi balutwana ba bena ikumi habazuwa bulyo, chiba nyelelwa muntu ni mwanche.
25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
Kono Jesu choba sumpila kumbali yakwe, ni kuba wambila kuti, “Mwizi kuti bayendisi be chichaba ba sebelisa ku lyatilila bamwi imi mane bantu bamazimo ba lyatilila tota.
26 Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
Kono sanzi kubi mweyo inzila mukati kanu. Ni ha mubonabulyo, yense yo lakaza kuba mukando mukati kanu abe muhikana wenu.
27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
Hape yense yo lakaza kuba wentanzi abe muhikana wenu,
28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
Sina hakwina kuti Mwan a Muntu kena abezili ku sebelezwa, kono kusebeleza, kono nikuha buhalo bwakwe chitabelo ku bantu bonse.”
29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
Habali kuzwa kwa Jerico, ikunga ikando ni chi lyamwi chilila.
30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Imi kubena bakwame bobele babali ku fwile meenso ba bekele kwi mbali yamukwakwa. Linu haba zuwa kuti Jesu abali kuhita, chi batabeleza kaku huweleza, “Simwine, Mwan'a Daafita, utufwile inse.”
31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Ikunga chilyaba nyaza ni ku bawambila kuti batontole, kono abo nji balila cha kuhuweleza kuti “Simwine, Mwan'a Daafita, utufwile inse.”
32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
Linu Jesu, cho zimana nasa nyanganyi ni ku basumpa ni kuta kuti, “Chinzi chi mulakaza kuti ni mitendele?”
33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
Chi ba wamba kuti, “Simwine, kuti meenso eetu eyaluke.”
34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.
Linu Jesu, cho bafwila inse, cho bawonda ha meenso abo. Pona haho chiba bone ni ku mwichilila.
