Matouš 20
1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
Ulwakhuva utudheva ulwakhukyanya luhwanine nu munu yuywa vienienyumba yuwa alaviele phavusi vuwikya, ukhuta khukhodova aviliema avahieliekhe khukyalo kyamwene ikya sabibu.
2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
Umwene wamalile ukhunchova naviliema ukhuta iekhuvahomba eilinchova limo edinali pwu akhavahieliekha khukyalo iekyamwene eikya sabibu.
3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
Pwu akhahuva gwale unsiekhi ugwa saa tatu, akhavavona avanghe viemili palighunchi vavo valievuvule eimbombo.
4 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
Vophe avo akhavavula akhata mulutaghe khukyab ghangho eikya sabibu eikhilondiwa eikyalweli ukhuvaphanie khuvapha vakhaluta.
5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
Akhahuma khanghe unsiekhi ugwa saa sita kenda, akhavomba vulevule.
6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
Hanghe mwuo saa khumi na moja akhahuma, akhavavona avanghe viemile, akhavavula, khikhi mwiemile apha eimusi yoni samuvombile eimbombo.
7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
Vakhambula vakhata, asikhuli umunu yuywa atughongholiele khukhombombela, akhavula akhata mulutaghe nayumwe khu kyalo kyangho eikya sabibu.
8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
Wavile wielile umbaha uvialolelagha pakyalo akhambula undoleli vamwene. Uvielanghe avielema uvaphe uluhombo lwavo, ukhutenghula uvakhalile ukhudhugha uvvakhatengwiele.
9 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
Vavile vienchie avasaa khumi na moja vakhavava uluhombo.
10 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
Vula avataliele valumanyile ukhuta viekhava uluhombo ululutieliele, na vophe vakhuphiliela uluhombo lulwa lulihaninile navakhancheliwe.
11 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
Vuvaphokhili puvakhasagha vakhaviepha vakhambiephiela unyanyumba.
12 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
Pwu valiekhunchova valikhuta, avinchilekhuvumalilo vavombile eimbombo iesaa yeimo vuvule, nuve uvahombile tulihaniele nufwe twieyumielinche nukhughatala nulunchuva ulukhali ulwaphamusi yoni.
13 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
Vophe akhamwamula yuomo akhambula akhata, imanyani, saniekhukhosyova, ataukhidhiehane nune ukhukhuhomba ulutatama?
14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
Utole uluhombo lwakho ughodhokhaghe. Nienoghwa ukhumpha uyou uvakhuvusilielo mutiehane nuve.
15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
Saluononu khulwune ukhuvombela fifwo nielenafwo mumbwieghane wangho? Aphanghe eiliho lyakho lieviele livivi ulwakhuva une ukhuva ienonu?
16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Vulevule avakhuvumalielo valatata, navavo vataliele valalava vakhuvumalielo.
17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
UYesu uwitogha ukhuluta khuu Yelusalemu, avatolile avankhonghe vamwene khienchigho na vavieli ukhula khuvutietu munjiela akhavavula.
18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
Mulolaghe twietogha twieluta khu Yelusalemu, nu Mwana viva Adamu ienchiviekhiwa mumavokho ghu vavaha avalumbielieli na muvakhatani, avene uyuvikhung'iegha akhuta afwe.
19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
Pwu yuviekhung'umia ukhumbiekha khuvana avanyaphanchi ukhuta vankieniele, ukhunhova nukhu ntensya. Hanghe eilinchuva eilyadhatu alanchuka.
20 Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
Akhincha uvanina vavana ava Zebedayo, pwu akhaluta khwa Yesu navana va mwene, akhansana, nukhundhova eikhienu ukhuma khumwene.
21 Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
Akhambula, wie nohwa khikhi? Akhambula, uchove utamule, avana vangho ava, vaieli vatame yuomo iekhievokho eikhwakho eikyakhundyuo. Uyunghe eikhivokho eikya ng'eighe, khuludheva lwakho.
22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
UYesu akhandha akhata, Samukhiemanyile eikyumudhova. Ndamukhawesye ukhunywela eikhikhombe khikyo ninywela uone? Vakhambula vakhata, “Tuwesya”.
23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
Pwu akhwavula, “Lweli akhikhombe kyango uyumunywela, ukhuta ukhutama khulyune khukhievokho eikyando nie khievokho eikyang'enghi une nillienivule uvulamuli wangho uwakhuvapha, valakhava vala vavo UDada vangho avaviekhiela uvutamo uwakhutama.
24 A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
Avankhonghi vala khienchigho vuvaphuliekhe eiwo vakhaviepha eino khuvalukhololwava vala vaveili.
25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
UYesu akhaviekingha avene akhanchovba muluomanyile ukhuta avalonghonchi avanyamphanchi viekhuvalonghoncha khumakha, na vavaha vavo vikhuvaphuliehincha nukhuvavombencha umwe!
26 Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
Pwu sanchikhave ewo khulyumwe, ulwakhuva umunu uvieinoghwa ukhuva iembaha khulyumwe, avienchaghe iembombi veinyo.
27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
Nu munu uvieinoghwa ukhutala atenghule khulyume pwu ave iembombi ienonu.
28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
Nduvu umunu una Adamu saienchekhuvombeliewa, ainchile khuvomba, nukwiehumya uwumi uwamwene ukhuva neekhelo iya vanu avienghi.
29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
Wou iehegha khu Yeliko awanu avienghi vakhankhongha.
30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Pwu avanu vavieli vavo vabhoofwile amiho vatakhatama palunkhanji panchiela, vaviele viephulekha ukhuta UYesu ieghendha ielutaniencha phala, pwu avene valiekhukhola nukweilangha khumakha valikhuta, ututanghe, lentwa, viemwana va Davudi!
31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Avanu pwu valiekhuyadhukha, valiiekhuta vanchinghe mie vielekhelwe ukhunchova. Avene pwu valiekhuphie kwilangha, hutanghe, lentwa, mwana va davudi!
32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
UYesu akhema, akhavielagha, akhanchova, mwinoghwa nievavombele khinukhiekhi?
33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
Vakhata, lentwa, twinoghwa amiho gyeio ghadiendunkhe ghalolaghe.
34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.
UYesu akhavakholela eihisa, akhavakhotela amiho ghavene, usisiekhi ghughwa vakhatengule ukhulola, vakhankongha.
