< Matouš 20 >

1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
“Ajeh chu Van Lenggam chu louneipa jingkah matah a, lengpi leiya natong ding tha hola gapotdoh tobang ahi.
2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
Aman niseh'a thaman jat apeh ding in akinop touvin, chuin natong ding in amaho chu asoldoh tai.”
3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
“Jingkah nidan ko in kailhang ahopan ahileh, imacha bol louva moh'um mi phabep chu amun.
4 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
Hiti chun aman amaho chu agoiyin, nisa lhum teng keiman phante kati kham na penau vinge, ati.
5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
Chuin amaho natong ding in lengpi leiya ache tauve.”
6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
“Ni lhangkai pung nga a ama khopi sunga aga umkit pet in, aman midang phabep amoh'um amun ahi. Aman, ‘Ipi dinga tunia natong lou nahi uvem?’” tin adonge.
7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
“Amahon, ‘koima eigoiyuva aum loujeh ahi’ atiuve. Lou neipa chun aseipeh un, chuti ahile che-un chule ka lengpi leiya natongho lah'a ga jaovun ati.”
8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
“Chuche nilhah chun aman natong ho lamkaipa chu aseipeh in, natong jouse kou lut in chule natong nunung pena atoh manu pe pan in,” ati.
9 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
Pung nga a kigoi ho chu sum apeh phat in, achang cheh un nikho thaman akimu cheh tauve.
10 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
Akigoi masa ho chu asumu ladinga ahung phat'un, amaho chun tam mu cheh ding akinem uve. Hinlah amaho jong chu nikho thaman to kitoh aki peuvin ahi.
11 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
Amahon atohman akimu phat'un, amaho alou neipa chunga alungnom tapouve.
12 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
Khuchehon pung khat bou natong uva, keiho nilhum keiya nisa ahah laise thoh lhum keiho toh kibang'in amaho na peuve atiuvin ahi.
13 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
“Aman amaho khat chu adonbut in, ‘Gol, keiman adihlou kabolpoi! Nangma nilhum keiya nikhotha man lo dinga nanop hilou ham?’”
14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
Nasum kilah in chule chen, hiche natong nunung pen hi nanga tobang in kape nom e, ati.
15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
Kasum chu kadeina banga kaman ding chu dantoh akikalna ipi uma ham? Keiman midang kakhoto jeh'a nei mit thipna ding ipi umem?
16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
“Hiti chu ahin, tua anunung peh ho chu chuphat teng amasapen hi dingu, chule amasa ho anunung hung hi ding ahiuve,” ati.
17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
Yeshua chu Jerusalem lama achetou in ahileh, aman seijui som le ni ho chu guhthim in achoma akou doh in chule achunga ipi hung soh ding thu aseipeh tai.
18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
Aman aseiyin, “Ngaiyun, eiho Jerusalem jon'in ichetou uve, chule thempu pipui hole houdan thuhil ho khut'a Mihem Chapa hi kipedoh ding ahi. Amahon thadinga apehdoh diu ahi.
19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
Amahon Rome sepai ho khut'a apehdoh diu, sakol jepna a avoh diu chule thingpel a akhetbeh diu ahi. Hinlah ni thum nileh thinaa kona thoudoh kit ding ahi,” ati.
20 Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
Chua pat chun James le John Zebedee chapa teni Nu chu Yeshua koma achate nito ahung'un ahi. Aman jana neitah in adilsun lungsetna angeh e.
21 Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
Aman adong in, “Ipi nathum nom ham?” ati. Amanun adonbut in, “Na Lenggama kachapa teni hi jabolna mun'a: khat najet lama chule khat navei lama koi gel in,” ahung tin ahi.
22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
Hinlah Yeshuan adonbut in ajah uva, “Ipi nathumu nanghon na kihet pouve! Keiman gimhesoh kathohna ding khon kadon ding chu nadon ngam hinam?” ati. Aman in, Henge, kangam lhon'e tin adonbut lhontai.
23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
Yeshuan ajah lhonna, “Nangnin tahbeh mongin kagimna khon hi nahin don lhon ding ahiye. Hinlah keiman koi kajet'a ahilouleh kaveiya toudi ham? Ti thuneina kaneipoi. Ka Pan alhendoh a agonpeh ho ding mun ahiye, tin aseipeh tai” ati.
24 A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
James le John in ipi athum lhon ahi seijui adang som ho chun ajah doh phat'un alung gil uva nomo asalheh tauve.
25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
Hinlah Yeshuan amaho chu akou khomin, chuin ajah uva, “Nanghon vannoi vaipipo hon midang chunga ki piput sahna aneijiu naheuve chule lamkai lenho chun anoiyuva ho chunga thuneina aneiyu naheuve.
26 Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
Hinlah nangho lah'a chutilou ding ahi. Nangho lah'a alamkai pipu hinoma chu nasoh uva pang ding ahi.
27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
Chule nalah uva amasa hinoma chu nasoh'u ahung hi angaiye.
28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
Ajeh chu Mihem Chapa jeng jong chu jenle dinga hilouva, ajen ding le mitamtah hinna dinga ahinna pedinga hunga ahi,” ati.
29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
Chuin Yeshua le aseijuihon Jericho khopi chu adalhah nung uvin, mihon tamtah'in anung ahinjui uve.
30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Mitcho mini chu lampi pama atou lhon'e. Amanin Yeshua chun hilampi chu ahinho ding ahi ti ajahlhon phat in, amanin hasap in asam lhon in, Pakai David Chapa, neikhoto lhon in! atilhon tai.
31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
Mihonpi chun aphoh uvin, “Thip lhon in atiuvin.” Hinlah amanin aha-sapcheh lhon in, “Pakai, David Chapa, neikhoto lhon in,” atilhone.
32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
Yeshuan a-aw lhon ajah phat in, ading'in chule akouvin, “Ipi kabolpeh lhon ding nei deisah lhon'em?” atitai.
33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
Amani chun, Pakai kho kamu nom lhon'e, ati lhon'e.
34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.
Yeshuan amani chu akhohsah jal'in, amit lhon athampeh tai. Hipettah chun kho amuthei lhontai! Chujouvin amanin ajuipai lhontai.

< Matouš 20 >