Matouš 19
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
Yesu bu kamanisa tuba mambu momo, wubotuka ku Ngalili, wuyenda mu bizunga bi Yuda ku disimu dinkaka di Yolidani.
2 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
Nkangu wu batu bawombo banlandakana ayi kuna kabelusila bambevo.
3 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
Bafalisi bayiza kuidi Yesu mu kumvukumuna ayi banyuvula: —Minsua midi kuidi bakala mu katula nketo andi va dikuela mu kioso-kioso bila e?
4 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
Wuba vutudila: —Lutengi ko ti vana thonono mvangi wuvanga bakala ayi nketo
5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
ayi wutuba: Diawu bakala kela bikila Dise diandi ayi ngudi andi mu bundana ayi nketoꞌandi; buna bawu buadi bela kituka mutu wumosi e?
6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Buawu bobo basiedi diaka batu buadi ko vayi beka mutu wumosi. Diawu mutu kabika vambisa kibundisa Nzambi.
7 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
Bafalisi bankamba: —Vayi buna bila mbi Moyize kavanina minsua kuidi bakala mu vana nkanda luvambunu kuidi nketo ayi kunkuka va dikuela e?
8 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
Yesu wuba vutudila: —Moyize wuluvana minsua mu vonda dikuela mu diambu di mintima mieno midi banga matadi. Vayi buawu ko bubela vana thonono.
9 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
Vayi ndikulukamba: Woso mutu wumvambana ayi nketo andi, enati kasi vola kiphinga ko ayi kuedidi nketo wunkaka, buna luzaba ti bafueti kuntangila nkua kitsuza.
10 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
Buna minlonguki minkamba: —Enati bobo bufueti kadila bakala va ntuala nketo, buna kadi kuandi mfunu mu kuela.
11 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
Yesu wuba vutudila: —Batu boso balendi kikinina mambu momo ko vayi kuidi bobo kaka bavanu diawu.
12 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
Bukiedika bankaka balendi kuela ko bila badi bavokolo tona mbutukulu awu; bankaka bavokolo kuidi batu mu diambu babika kuela ayi bankaka bakivokolo bawu veka mu diambu di kipfumu ki Diyilu. Woso mutu wulenda kikinina mambu mama, bika kakikinina mawu.
13 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Banatina Yesu bana balezi muingi kaba tetika mioko ayi kaba sambidila. Vayi minlonguki mitemina batu bobo banata bana beni.
14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
Vayi Yesu wuba kamba: —Lubika bana balezi biza kuidi minu; kadi kuba kandika bila kipfumu ki Diyilu kidi ki bobo baba dedikini.
15 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Wuba tetika mioko ayi wuyenda kuandi.
16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios g166)
Buna mutu wumosi wufikama vaba Yesu ayi wunyuvula: —A Nlongi, diambu mbi dimboti phanga muingi ndibaka luzingu lu mvu ka mvu e? (aiōnios g166)
17 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
Yesu wumvutudila: —Bila mbi wukunguivudila mu diambu dimboti e? Zaba ti wumosi kaka widi wumboti. Vayi enati tidi kota mu luzingu buna wufueti keba Mina.
18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
Mutu beni wunyuvula: —A Mina mbi miomi e? Yesu wuvutula: —Kadi vonda, kadi vanga kitsuza, kadi yiba, kadi telama kimbangi ki luvunu.
19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Kinzika dise diaku ayi ngudi aku ayi zola ndiaku banga bobo weta kukizodila ngeyo veka.
20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
Ditoko beni dituba: —Ndieta keba Mina mioso miomi vayi mbi bikambulu diaka va minu e?
21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
Yesu wumvutudila: —Enati tidi ba mutu wufuana; yenda mana sumbisa bima biobi bidi yaku bosi vana kuidi minsukami, buna ma wubaka kimvuama ku Diyilu, bosi yiza wundandakana!
22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
Ditoko buna kawa mambu mama, wuyenda mu kiadi, bila kimvuama kiwombo kiba yandi.
23 Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Bosi Yesu wukamba minlonguki miandi: —Bukiedika ndikulukamba ti didi diambu diphasi kuidi mutu widi kimvuama mu kota mu kipfumu ki Diyilu.
24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Ndikulukamba diaka ti kadi kuandi phasi kuidi kamela mu viokila va divudu di tsoma vayi bika kuidi mutu widi kimvuama mu kota mu kipfumu ki Nzambi.
25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
Minlonguki misimina buwombo mu diambu di mambu momo, miyuvula: —A buna nani lenda vuka e?
26 A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
Yesu wuba sungimina bosi wutuba: —Kuidi batu malendi baka bu vangimina ko vayi kuidi Nzambi mamo malenda vangama.
27 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
Bosi Piela wunyuvula: —A beto tumana bika bima bioso mu diambu di kulandakananga, buevi buela bela mu diambu dieto e?
28 A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Yesu wuba vutudila: —Bukiedika ndikulukamba ti thangu mambu moso mela kituka mamona ayi bu Muana Mutu kela vuanda va Kundu kiandi ki Kipfumu mu nkembo, beno lundandakana, luela vuanda va kumi bikundu biodi mu diambu di sambisa kumi makanda muadi ma Iseli.
29 A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios g166)
Bosi woso mutu bikidi kani zinzo ziandi, kani bakhomba bandi zi babakala, bakhomba bandi zi baketo, kani Dise diandi, ngudi andi, bana bandi voti zitsola ziandi mu diambu diama wela baka bima biandi mu zikhama di zikhumbu ayi wela tambula luzingu lu kalumani. (aiōnios g166)
30 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
Vayi batu bawombo mu bobo badi buabu batheti bela ba batsuka ayi bobo badi buabu batsuka, bela ba batheti.
