Matouš 19
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
Jisu vdwlo so ogumvnwngnga minya tokudw, nw Galili nga vngyu toku okv Jordan Svko gv tagonv Judia mookubv vngtoku.
2 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
Nyitwng go ninyia vngming gvto okv nw bunua hoka mvpu jitoku.
3 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
Parisis nyi mego nw gvlo aala, ninyia mimur modubv vla svbv tvvkato, “Ngonugv Pvbv ngv nyi hv atugv nywng nga ninyigv mvngnambv gungnying lwknam lwksubv lwktola burmisidubv jipv ai?”
4 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
Jisu mirwkto, “Darwknv Kitaplo mindu krim atuakelo Pwknvyarnv nyi vdwa pwklin rilo, nyimv bvla nyilo bv pwkto, vla minam a nonuno puri rikw mai?
5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
Okv Pwknvyarnv minto, ‘Svkv lvkwngbv nyi hv ninyigv anv okv abua kayupila vngyula atugv nywng nga lvkobv ribam yalaku, okv anyiv akin gubv ridu kunv.’
6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Vkvlvgabv bunu anyibv ribwng kumare vbvritola akin vku. Vbvrikunamv Pwknvyarnv gv ogugo naadum sunamma nyi v mvpin sirung mabvka.”
7 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
Parisis vdwv ninyia tvvkato, “Vbvrikunamv, ogubv Moses Pvbv lo nyiga ngv nywng nga mvnwngnga chimpa modubv vnggvnvnv siti go mvlinla ninyigv laak lo jilwk gvrikula vngmu dukubv minpvnv?”
8 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
Jisu mirwkto, “Moses nonua nywng vdwa burmi sudubv jito ogulvgavbolo nonua tamsar sarnyu manam lvkwngbv. Vbvritola krim pwklinyarlin rilokv vbvma.
9 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
Ngo nonua minjidunv, vbvrikunamv nyi gunv atugv nywng nga nyi kvvbi gulo karbamla rimur moma gvrila kvvbi rimur lokv burmisulaku nw kvvbi nywng go naaku bolo hv rimur dukunv.”
10 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
Ninyigv lvbwlaksu vdwv ninyia minto, “So si nywng gvla nyilu gv pingkolo vbvridu bolo, nywng nyilubv naami summa nammv alvyari.”
11 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
Jisu mirwkto, “So tamsar sarnam si nyichar mvnwng loma, vbvritola Pwknvyarnv gv um jinam vdwa mwng.
12 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
Nyi ngv ogulvgabv nyimv naala madunv ho gv lvkwng ngv akuaku sidunv: kvvgo nvnga nywngnyilu rinyu madubv bvnglinto; kvvbi gonv, nyi vdwv bunua vbv rimu rungdubv vla mvnammv; okv mvgonv nyidomooku Karv gv lvgabv nyimv naama nyadunv. Yvvdw so gv tamsar nama torwk sidunv ninyia vbv rimutvka.
13 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Nyi mvgo vmi vdwa Jisu gvlo ninyigv laak v bunua mampo gvrila bunugv lvgabv kumji modubv vla aagv jito, vbvritola lvbwlaksu vdwv nyi vdwa yamtoku.
14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
Jisu minto, “Vmi vdwa ngoogvlo aamuto okv bunua mintor mabv, ogulvgavbolo nyidomooku gv Karv ngv svbv rinv vdw gvngv.”
15 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Vbvrikunamv nw ninyigv laak v bunu gvlo mampv jitoku okv vbvripikula vngyu toku.
16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios g166)
Lvko nvnga nyi go Jisu gvlo aala tvvkato, “Tamsarnv, turbwngnv singnam a paanam lvgabv, ngo ogualvnv ridung go rirung svgobvri?” (aiōnios g166)
17 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
Jisu mirwkto, “Alvnam gv lvkwngbv no nga ogubv tvvka dunv? Akin gomwng alv nvngv. No turnamlo aanvpv mvngdu nvlo Pwknvyarnv gv gamkinam gaam vdwa alvbv pvvlaka.”
18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
Nyi angv tvvkato, “Ogu gamkinam?” Jisu mirwkto, “Gwngrw gwma bvka; nyimv rimur mabvka; dvcho mabvka; mvvlarula yvvnyika gungnying milwk mabvka;
19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
noogv anvabua mvngdv laka; okv no atubongv oguaingbv paksu dudw vbv namrwk ajin a paklaka.”
20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
Nyi angv mirwksito, “Ngo so gv gamkinam mvnwng sum ripvkunv, ngo ogugo rita svgo doopv?”
21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
Jisu ninyia minto, “No abwkalo nvgobv riso mvngbolo, vngla noogv ogumvnwng nga piokla morko nga heemanv vdwa ortoka vbvribolo no nyidomooku tolo nyitvyachok nvgobv rireku, vbvripikula aala nga vngming gvlakuka.”
22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
Nyitvnv nyi angv vdwlo hum tvvtokudw nw mvngrula vngyu toku ogulvgavbolo nw achialvbv nyitvto.
23 Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Vbvrikunamv Jisu ninyigv lvbwlaksu vdwa mintoku, “Ngo nonua milv jidunv: nyitvnv nyi v nyidomooku gv Karv tolo aanam lvgabv achialvbv aanyu manam gubv ridunv.
24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Ngo mintin jidunv: nyitvnv nyi v Pwknvyarnv gv nyidomooku gv Karv lo aapvnam lvgabv aanyu manam gv hiru kaaya ngv kemel gv pwsi ungko lo ngwngpik tvvnam gv hirukaya nga kaiyadunv.”
25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
Lvbwlaksu vdwv vdwlo um tvvtokudw, bunu achialvbv tvngarvnga nyatoku, “Vbvrikunamv, yvvkula ringnam a paajikunv,” vla bunu tvvka nyato.
26 A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
Jisu bunua kaagap jinjinla kaala mirwkto, “So si nyi gvbv choopu manam gubv ridunv, vbvritola Pwknvyarnv gvbv ogumvnwng ngv choopu dunv.”
27 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
Vbvrikunamv Pitar mintoku, “Kaatoka” nw minto, “Ngonu ogumvnwng nga topu pikula nam vngming gvdu. Ngonu ogugo paari kudw?”
28 A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Jisu bunua minto, “Nonuno paarung jinv ngv, vdwlo Nyia Kuunyilo ngv anw bv singtam gunv tolo ninyigv kairungnv Dvbv dooging lo doolwk rikudw, vbvrikunamv nonu ngoogv vring gola anyigo rigvnam vdwvkam dootare Israel gv haalung vring gola anyia rigvdogv dukubv.
29 A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios g166)
Okv yvvdw naam a achiboru vdwa, anyibormv vdwa, anvabua, umvuu vdwa, rongo vdwa ngoogv lvgabv kayu pikula vngyu dukunv, hv lwnggo lvvyago paatv dukunv okv turbwngnv singnam a jirung rikunv. (aiōnios g166)
30 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
Vbvritola megonv vjak yvv atukchobv ridunv, hv kochingreku okv megonv vjak yvv kochinglo ridunv, hv atokchoreku.
