Matouš 19
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
KI Jesus annists'isk epo'awsĭsts otaiksiu'attosĕsts Galilee itsĭstŭpa'atomaie. Ki Judæa istssoots'ists, Jordan mĭs'taputsim, itoto':
2 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
Ki akai'tappix ipokiuo'iauaie; ki annim' ikut'totoyiuax.
3 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
Pharisees itoto'iauaie, ki as'saksksĭnnuyiauaie ki an'ĭstsiauaie, ŏkhsiu'ats nĭn'au kŏnai' nŭkŭnĭstapĭsts mŏk'anĭstŭpskoŏsaie otokem'an?
4 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
Ki nokŭt'anĭstsiuax kikŭtanĭstop'ats sinak'sĭn, annŏk istsitsap'ĭstutuyiuŏkax ap'ĭstutuyiuax nĭn'au ki ake'u.
5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
Ŭn'nikaie nĭn'au itai'akskitsiu ax un'ni ki oksĭs'tsi, ki ai'akŭkomĭmmiu otokem'an: ki akitum'anĭstoksisakumiau.
6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Ŭn'nikaie matsĭstokŭm'axau, itse'tumanĭstoksisakumiau. Ap'ĭstotokiua otsipo'totopĭsts, pinits'tsĭs matap'pi mŏkai'aketotosĕsts.
7 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
An'ĭstsiauaie, niauk'anii Moses ŏk'okotŏsi sinak'sin, ki ŏk'ŭnĭstŭpskoawsi?
8 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
An'ĭstsiuax Moses, kumut'sipotomokoau kitse'usskĕttsipŏppisuai, kŏkotŭnĭstŭp'skoŏssuai kotokem'anoauax; ki istsitsi'i matŭtŭnĭstsiu'ats.
9 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
Ki kitanĭstopuau annŏk' akŭnĭstŭp'skuyiuŏk otokem'an, sauau'ŏkotasaie, ki otai'kaokemaitaii stsĭk'i itau'ŏkotau: ki annŏk' ikem'attauŏk itŭp'skoauŏk, itau'ŏkotau.
10 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
Otŭs ksĭnimatsax anĭstsiauaie Ŭnnianĭsts'ĭssau nin'au ki otokem'an, matŏkhsiu'ats mŏk'okemsi.
11 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
Ki an'ĭstsiuax kŏnai'tappix matokot'otsimaxaie annik' epo'awsĭnik, anniks'isk iko'taxk nittsĭmiauaie.
12 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
Itstsi'i iuai'itax itsipo'kaiiau; ki stsĭk'ix matappix iuai'itsiauax, ki stsĭk'ix iuai'itastotosiau, Spots' im istsĭnnaisĭnni umut'uaiĭtastotospiau. Annŏk' ikot'totsĭmŏk ŭnnianĭstots'ĭsaie.
13 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Inŭk'sipokax itotsipotoaii mŏkĭttokhitsikĭns'tsaksax, ki mŏkitatsĭmoiikasi: ki ŭsksĭnĭmats'ax an'ĭstsiauax unnai'e.
14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
Ki Jesus an'iu, Pokĭtsĭm'mokau inŭk'sipokax ki pinanĭs'tokau nŏkstai'puksipaaiĭsau. Ŭn'nianĭstaps'iau spots' im istsĭn'naiisĭnni.
15 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Ki itokhitsikĭns'tsakiuax, ki itsĭs'tŭpaatomaie.
16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios g166)
Ki, sŭppĭt, tuks'kŭmi itsitotoiĭnaie ki an'iu, Ŏkhsĭn'ai, tsanĭstap'iua nŏk'ŏkhsĭstutsipi, nŏkkuinan'si ŭsk'sipaitappiisĭnni? (aiōnios g166)
17 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
Ki an'ĭstsiuaie, Kumauk'ainikŭk'iks ŏkh'si? Matŭtsitstsipa ŏkhsi, nitŭks'kŭm, Ap'ĭstotokiuă, itŏkh'siu: makitsipim'eniki opai'tappiisĭnni, sat'sitĕsts okŏk'itsĭmanĭsts.
18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
An'ĭstsiuaie Tsĭstsĭmă? Jesus an'iu, kimataksenik'ipa, kimatakau'ŏkotapa, kimataksikŏmos'pa, kimatakitŭp'saiepitspa.
19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Ŭkomĭm'mĭsau kĭn'a ki kiksĭs'ta; ki, kitak'anĭstŭkomĭmmau kitopokau'pimau kanĭstŭk'omĭmmospi.
20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
Man'ikŏppi an'ĭstsiuaie. Nĭtokŏnŭs' satsipiau am'ostsk nitsŏk'umapiisi. Tsanĭstap'iua nikŭt'tomŭssatsipi?
21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
Jesus an'istsiuaie maksŭpanĭs'tsĭminiki matap'ikŏttoat kitsinan'ipi ki ko'tsĭsau kĭm'atapsix, ki kitak'okuinani treasure spots'im: ki puk'siput, pokiuot' nĕsto'a.
22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
Ki man'ikŏppi otokh'tsĭm'si annik' epo'awsĭnik, itsĭkikĭn'iĭstapu: tŭk'ka ek'akauoi otsinan'ists.
23 Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Jesus itŭm'anĭstsiuax otŭsksĭnĭmats'ax, kitau'mŭnĭstopuau, ako'tsapsiuă ak'skotoitsipim spots'im ĭstsĭn'naiisĭnni.
24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Ki kimat'anĭstopuau aks'ĭstŭpiksĭstspapiu'camel mŏkotsisŭppoksŭx atŭnau'ksis ĭstakŭn'ikai, ki mataksiksĭstspapĭu'ats ako'tsapsiuă mŏk'itsipĭssi spots'im istsĭn'naiisĭnni.
25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
Otŭsksĭnĭmatsax otokh'tsĭmsax ek'skaietŭkkiau, ki an'iau, Tŭkka' akokotsikŏmotse'piau?
26 A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
Ki Jesus ŭs'sŭmmiuax, ki an'ĭstsiuax matap'pix matokotsĭstutsĭm'axau; Ap'istotokiuă ikotokŏn'apĭstutsimĕsts.
27 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
Peter itŭm'anĭstsiuaie, sat' sit, nitokŏnŭsskipĭnan ki nitopokiuo'pĭnan ksĕstu'a. Tsa nitakanĭstokuinan'ipĭnan?
28 A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Ki Jesus an'ĭstsiuax, kitau'mŭnĭstopuau, ksĕsto'au kitopokiuo'puau nesto'a, Nĭn'au okkui otak'ittokhittaupĭssi ots'tsapĭnaiso'pŏtsĭs, ksĕsto'au kitak'ittokh ittau pipuau na'tsikoputtuyists asso'pŏtsĭsts kŏkitokŏk'itsĭmattosau Israel ĭstsĭstsikoputsix matap'pix.
29 A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios g166)
Ki anniks'isk skĭm'ixk oko'auĕsts, ki anniks'isk skĭts' ixk umu'pappiipuauax ki ot'akemoauax ki un'oauax, ki oksist'oauax ki otkem'anoauax ki o'kosoauax, kiotsĭn'sĭmmanoauax, nĕsto'i itskĭm' iauĕsts, kepĭp'pi ak'okuyiau, ki akokuinan'attomiau ŭsk'sipaitappiisĭnni. (aiōnios g166)
30 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
Ki akai'tappix matom'six ak'sakoĭssiau, ki sako'ĭssix ak'otomsiau.
