< Matouš 19 >
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
KI Jesus annists'isk epo'awsĭsts otaiksiu'attosĕsts Galilee itsĭstŭpa'atomaie. Ki Judæa istssoots'ists, Jordan mĭs'taputsim, itoto':
2 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
Ki akai'tappix ipokiuo'iauaie; ki annim' ikut'totoyiuax.
3 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
Pharisees itoto'iauaie, ki as'saksksĭnnuyiauaie ki an'ĭstsiauaie, ŏkhsiu'ats nĭn'au kŏnai' nŭkŭnĭstapĭsts mŏk'anĭstŭpskoŏsaie otokem'an?
4 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
Ki nokŭt'anĭstsiuax kikŭtanĭstop'ats sinak'sĭn, annŏk istsitsap'ĭstutuyiuŏkax ap'ĭstutuyiuax nĭn'au ki ake'u.
5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
Ŭn'nikaie nĭn'au itai'akskitsiu ax un'ni ki oksĭs'tsi, ki ai'akŭkomĭmmiu otokem'an: ki akitum'anĭstoksisakumiau.
6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Ŭn'nikaie matsĭstokŭm'axau, itse'tumanĭstoksisakumiau. Ap'ĭstotokiua otsipo'totopĭsts, pinits'tsĭs matap'pi mŏkai'aketotosĕsts.
7 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
An'ĭstsiauaie, niauk'anii Moses ŏk'okotŏsi sinak'sin, ki ŏk'ŭnĭstŭpskoawsi?
8 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
An'ĭstsiuax Moses, kumut'sipotomokoau kitse'usskĕttsipŏppisuai, kŏkotŭnĭstŭp'skoŏssuai kotokem'anoauax; ki istsitsi'i matŭtŭnĭstsiu'ats.
9 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
Ki kitanĭstopuau annŏk' akŭnĭstŭp'skuyiuŏk otokem'an, sauau'ŏkotasaie, ki otai'kaokemaitaii stsĭk'i itau'ŏkotau: ki annŏk' ikem'attauŏk itŭp'skoauŏk, itau'ŏkotau.
10 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
Otŭs ksĭnimatsax anĭstsiauaie Ŭnnianĭsts'ĭssau nin'au ki otokem'an, matŏkhsiu'ats mŏk'okemsi.
11 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
Ki an'ĭstsiuax kŏnai'tappix matokot'otsimaxaie annik' epo'awsĭnik, anniks'isk iko'taxk nittsĭmiauaie.
12 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
Itstsi'i iuai'itax itsipo'kaiiau; ki stsĭk'ix matappix iuai'itsiauax, ki stsĭk'ix iuai'itastotosiau, Spots' im istsĭnnaisĭnni umut'uaiĭtastotospiau. Annŏk' ikot'totsĭmŏk ŭnnianĭstots'ĭsaie.
13 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Inŭk'sipokax itotsipotoaii mŏkĭttokhitsikĭns'tsaksax, ki mŏkitatsĭmoiikasi: ki ŭsksĭnĭmats'ax an'ĭstsiauax unnai'e.
14 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
Ki Jesus an'iu, Pokĭtsĭm'mokau inŭk'sipokax ki pinanĭs'tokau nŏkstai'puksipaaiĭsau. Ŭn'nianĭstaps'iau spots' im istsĭn'naiisĭnni.
15 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Ki itokhitsikĭns'tsakiuax, ki itsĭs'tŭpaatomaie.
16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios )
Ki, sŭppĭt, tuks'kŭmi itsitotoiĭnaie ki an'iu, Ŏkhsĭn'ai, tsanĭstap'iua nŏk'ŏkhsĭstutsipi, nŏkkuinan'si ŭsk'sipaitappiisĭnni? (aiōnios )
17 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
Ki an'ĭstsiuaie, Kumauk'ainikŭk'iks ŏkh'si? Matŭtsitstsipa ŏkhsi, nitŭks'kŭm, Ap'ĭstotokiuă, itŏkh'siu: makitsipim'eniki opai'tappiisĭnni, sat'sitĕsts okŏk'itsĭmanĭsts.
18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
An'ĭstsiuaie Tsĭstsĭmă? Jesus an'iu, kimataksenik'ipa, kimatakau'ŏkotapa, kimataksikŏmos'pa, kimatakitŭp'saiepitspa.
19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Ŭkomĭm'mĭsau kĭn'a ki kiksĭs'ta; ki, kitak'anĭstŭkomĭmmau kitopokau'pimau kanĭstŭk'omĭmmospi.
20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
Man'ikŏppi an'ĭstsiuaie. Nĭtokŏnŭs' satsipiau am'ostsk nitsŏk'umapiisi. Tsanĭstap'iua nikŭt'tomŭssatsipi?
21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
Jesus an'istsiuaie maksŭpanĭs'tsĭminiki matap'ikŏttoat kitsinan'ipi ki ko'tsĭsau kĭm'atapsix, ki kitak'okuinani treasure spots'im: ki puk'siput, pokiuot' nĕsto'a.
22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
Ki man'ikŏppi otokh'tsĭm'si annik' epo'awsĭnik, itsĭkikĭn'iĭstapu: tŭk'ka ek'akauoi otsinan'ists.
23 Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Jesus itŭm'anĭstsiuax otŭsksĭnĭmats'ax, kitau'mŭnĭstopuau, ako'tsapsiuă ak'skotoitsipim spots'im ĭstsĭn'naiisĭnni.
24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Ki kimat'anĭstopuau aks'ĭstŭpiksĭstspapiu'camel mŏkotsisŭppoksŭx atŭnau'ksis ĭstakŭn'ikai, ki mataksiksĭstspapĭu'ats ako'tsapsiuă mŏk'itsipĭssi spots'im istsĭn'naiisĭnni.
25 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
Otŭsksĭnĭmatsax otokh'tsĭmsax ek'skaietŭkkiau, ki an'iau, Tŭkka' akokotsikŏmotse'piau?
26 A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
Ki Jesus ŭs'sŭmmiuax, ki an'ĭstsiuax matap'pix matokotsĭstutsĭm'axau; Ap'istotokiuă ikotokŏn'apĭstutsimĕsts.
27 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
Peter itŭm'anĭstsiuaie, sat' sit, nitokŏnŭsskipĭnan ki nitopokiuo'pĭnan ksĕstu'a. Tsa nitakanĭstokuinan'ipĭnan?
28 A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Ki Jesus an'ĭstsiuax, kitau'mŭnĭstopuau, ksĕsto'au kitopokiuo'puau nesto'a, Nĭn'au okkui otak'ittokhittaupĭssi ots'tsapĭnaiso'pŏtsĭs, ksĕsto'au kitak'ittokh ittau pipuau na'tsikoputtuyists asso'pŏtsĭsts kŏkitokŏk'itsĭmattosau Israel ĭstsĭstsikoputsix matap'pix.
29 A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios )
Ki anniks'isk skĭm'ixk oko'auĕsts, ki anniks'isk skĭts' ixk umu'pappiipuauax ki ot'akemoauax ki un'oauax, ki oksist'oauax ki otkem'anoauax ki o'kosoauax, kiotsĭn'sĭmmanoauax, nĕsto'i itskĭm' iauĕsts, kepĭp'pi ak'okuyiau, ki akokuinan'attomiau ŭsk'sipaitappiisĭnni. (aiōnios )
30 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
Ki akai'tappix matom'six ak'sakoĭssiau, ki sako'ĭssix ak'otomsiau.