Matouš 18

1 V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest větší v království nebeském?

In that hour the disciples approached Jesus, and said: Who is the greatest in the kingdom of heaven?

2 A zavolav Ježíš pacholete, postavil je uprostřed nich,

And Jesus called a child, and placed him in the midst of them,

3 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.

and said: Verily I say to you, that unless ye be converted, and become like children, ye will not enter the kingdom of heaven.

4 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském.

He therefore that shall humble himself like this child, he will be great in the kingdom of heaven.

5 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.

And he that shall receive in my name one who is like to this child, he receiveth me.

6 Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.

And whosoever shall stumble one of these little ones that believe in me, it were better for him that a millstone were suspended to his neck, and that he were sunk in the depths of the sea.

7 Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.

Woe to the world because of stumbling blocks! For it must be, that stumbling blocks come. But, woe to the person by whose means the stumbling blocks come.

8 Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně. (aiōnios g166)

If then thy hand or thy foot make thee stumble, cut it off and cast it from thee: for it is good for thee to enter into life lame or mutilated, and not that, with two hands or two feet, thou fall into eternal fire. (aiōnios g166)

9 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně. (Geenna g1067)

And if thine eye make thee stumble, pluck it out and cast it from thee: for it is good for thee to enter into life with one eye, and not that, with two eyes, thou fall into the hell of fire. (Geenna g1067)

10 Viztež, abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.

See that ye despise not one of these little ones; for I say to you, That their angels in heaven, at all times, are beholding the face of my Father who is in heaven.

11 Nebo přišel Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.

For the Son of man, hath come to give life to that which was lost.

12 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?

How doth it appear to you? If a man should have a hundred sheep, and one of them should go astray, will he not leave the ninety and nine in the mountains, and go and seek the one that strayed?

13 A nahodí-liť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti nepobloudilými.

And if he find it, verily I say to you, that he rejoiceth in it, more than in the ninety and nine that did not stray.

14 Takť není vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.

Just so, it is not the pleasure of your Father who is in heaven, that one of these little ones should perish.

15 Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.

Moreover, if thy brother commit an offence against thee, go and admonish him between thee and him only. If he hear thee, thou hast gained thy brother.

16 Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo.

But if he hear thee not, take with thee one or two, that at the mouth of two or three witnesses every word may be established.

17 Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.

And if he will also not hear them, tell it to the church. And if he will also not hear the church, let him be to thee as a publican and a heathen.

18 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.

Verily I say to you, That whatever ye shall bind on earth, shall be bound in heaven: and whatever ye shall unbind on earth, shall be unbound in heaven.

19 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.

Again I say to you, That if two of you shall agree on earth concerning any thing that they shall ask, it shall be to them from my Father who is in heaven.

20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.

For where two or three are assembled in my name, there am I in the midst of them.

21 Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát?

Then Cephas approached him, and said to him: My Lord, how many times, if my brother commit offence against me, shall I forgive him? up to seven times?

22 I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.

Jesus said to him: I do not say to thee, up to seven times, but up to seventy times seven.

23 A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.

Therefore the kingdom of heaven is like to some king, who wished to have a reckoning with his servants.

24 A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.

And when he began to reckon, they brought to him one debtor of ten thousand talents.

25 A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.

And as he had not wherewith to pay, his lord commanded him to be sold, him and his wife and his children, and all that he possessed, and payment to be made.

26 Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

And that servant fell down and worshipped him, and said: My lord, have patience with me, and I will pay thee the whole.

27 I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.

And his lord had compassion on that servant, and set him free, and forgave him his debt.

28 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.

Then that servant went out, and found one of his fellowservants who owed him a hundred denarii. And he laid hold of him and choked him, and said to him: Pay me what thou owest me.

29 Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

And that fellow-servant fell at his feet and entreated him, and said: Have patience with me, and I will pay thee the whole.

30 On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.

But he would not, but went and cast him into prison, until he should pay him what he owed him.

31 Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.

And when their fellow-servants saw what was done, it grieved them much; and they came and made known to their lord all that had occurred.

32 Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.

Then his lord called him, and said to him: Thou vile servant! Lo, I forgave thee that whole debt, because thou entreatedst of me:

33 Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?

oughtest not thou also to have compassion on thy fellow-servant, as I had compassion on thee?

34 I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.

And his lord was angry, and delivered him over to the torturers, until he should pay all he owed him.

35 Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.

So will my Father who is in heaven do to you, unless ye from your heart forgive each his brother his offence.