Matouš 17
1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
Bilumbu bisambanu bu bivioka, Yesu wubonga Piela, Zaki ayi Yowani khomba Zaki ayi wuba nata ku yilu mongo wumosi wunda. Kuna bakala bawu veka.
2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.
Buna wukituka va ntualꞌawu; zizi kiandi kieka nlezima banga thangu ayi minledi miandi mieka miphembi banga kiezila.
3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
Tumbu zimbukila Moyize ayi Eli bamonikina minlonguki; bansolula ayi Yesu.
4 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
Buna Piela wukamba Yesu: —Pfumu, bulutidi mboti tukala kueto vava! Enati tidi, ndieka tunga zinzo zitatu zi ngoto: yimosi mu diambu diaku, yimosi mu diambu di Moyize ayi yimosi mu diambu di Eli.
5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Buna wukidi tubi, dituti dimosi dinlezama diyiza kubafuka ayi mbembo yitotuka mu dituti beni yiwakana: —Niandi niawu Muanꞌama wu luzolo, khini yiwombo kakumbonisanga; bika lunwila!
6 To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
Mu thangu minlonguki miwa mbembo beni, mibubika bizizi biawu va ntoto bila boma bubabuila.
7 A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.
Buna Yesu wufikama; wuba simba ayi wuba kamba: —Lutelama! Lubika mona boma!
8 A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
Mu thangu mivumbula meso, niandi veka, Yesu kaka mimona.
9 Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
Bu baba nengumuka mongo, Yesu wuba vana thumunu yayi: —Lubika kamba mambu mama lumueni kuidi mutu nate lumbu Muana Mutu kela fuluka mu bafua.
10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?
Ku nzimunina minlonguki minyuvula: —A bila mbi minlongi mi Mina mieta tubila ti Eli kafueti tuama kuiza theti e?
11 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.
Yesu wuvutula: —Bukiedika. Eli wela kuiza ayi wela kubika mambu moso.
12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
Vayi minu ndikulukamba ti Eli wuyiza vayi basi kunzaba ko ayi bamvangila mambu boso bubela luzolo luawu. Buawu bobo bela monisina Muana Mutu phasi.
13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.
Buna minlonguki misudika ti wuyolukila mu diambu di Yowani Mbotiki.
14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,
Buna batula vaba nkangu wu batu bawombo, mutu wumosi wufikama; wufukama va ntuala Yesu ayi wunleba:
15 A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
—Pfumu, mona muanꞌama wu bakala kiadi! Kimbevo kisisuka kidi yandi ayi wulembo moni ziphasi ziwombo. Zikhumbu ziwombo keta buila ku mbazu voti mu nlangu.
16 I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
Ndinnetingi kuidi minlonguki miaku vayi mikadi nunga mu ku mbelusa!
17 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.
Yesu wuvutula: —A beno batu ba tsungi yikambulu minu ayi yimbimbi! Zithangu zikua ndiela kadilanga yeno diaka va kimosi e? Zithangu zikua ndiela buela kangilanga ntima mu bila kieno e? Lundatina niandi vava!
18 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.
Yesu wutemina pheve yimbimbi beni ayi yawu yitotuka mu muana. Muna yawu thangu muana wubeluka.
19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
Bosi minlonguki miyiza kuidi Yesu, va bawu veka, minyuvula: —Bila mbi beto tusi nunga ko mu kuka pheve yoyi e?
20 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.
Yesu wuba vutudila: —Bila minu kifioti kidi yeno. Bila bukiedika ndikulukamba ti enati minu kieno kidi banga luteti lolo bantedilanga mutalide, nganu lulenda kamba kuidi mongo wowo: “Botuka vava, yenda kuna!” Ayi wawu wela botuka. Kuisi ko diambu luela lembakana.
21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
[Vayi pheve yimbimbi yiphila yayi yeti totukila kaka mu lusambulu ayi mu kukifuisa nzala mu lusambulu.]
22 A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
Bu bayiza va kimosi ku Ngalili, Yesu wuba kamba: —Muana Mutu wela yekolo mu mioko mi batu
23 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
ayi bela kumvonda; vayi mu lumbu kintatu niandi wela fuluka mu bafua. Buna minlonguki mitona mona kiadi kiwombo.
24 A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?
Mu thangu batula ku Kafalinawumi, batu bobo baba futisanga phaku yi Nzo Nzambi bafikama vaba Piela ayi banyuvula: —A buevi, Nlongiꞌeno kafutanga ko phaku yi Nzo Nzambi e?
25 A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
Piela wuvutula: —Nyinga, weta futa. Piela bu kakota mu nzo; Yesu wuntuaminina: —Buevi wumbanza Simoni e? Banani beti futa ziphaku kuidi mintinu mi ntoto e? Bana bawu voti banzenza e?
26 Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?
Piela wuvutula ti: —Zinzenza. Bosi Yesu wunkamba: —Diawu bana balendi futa phaku ko;
27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
vayi mu diambu tubika kotisa divuda mu batu baba. Yenda ku mbu, loza nziolo mu nlangu; benda mbizi yitheti yimbakana, zibula munuꞌandi, buna ma wumona vanzi. Bonga kiawu ayi wuba vana mu diambu di futa ziphaku zi beto buadi.
