Matouš 17
1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
Alu lokv gv kochinglo Jisu Pitar nyila achiboru Jems okv Jon bunua moodw aolo chaagvla hoka bunu mwngchik doobam nyato.
2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.
Bunugv vbv kaadung rilo, Jisu gvlo akusubv rilwkto: Ninyigv nyukmuv doonyi loung jvbv ungtoku okv ninyigv vjiv yapung toji toku.
3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
Vbvrikunamv lvbwlaksu aom v Moses nyila Elija bunyia Jisunyi lvkobv gaam raami sidubv kaatoku.
4 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
Vkvlvgabv Pitar Jisunyi mintoku, “Ahtu, ngonugv soka doonam si alv rungnvgo! No mvnggelo, ngo soka taabio aom go mvre, akonyi no gvbv, akonyi Moses gvbv okv akonyi Elija gvbv.”
5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Ninyigv vbv mindung rilo, haapum ungnv go bunu gvlo aalwkto, okv haapum lokv gaamgo milinto, “Si ngoogv pakyachoknam Kuunyilo ngv, nw gvlokv ngo mvngpu dunv-Ninyi tvvria laka!”
6 To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
Vdwlo Lvbwlaksu vdwv vlv nga tvvtokudw, bunu achialvbv busula kvdw lo gipv nyatoku.
7 A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.
Jisu bunu gvlo aala bunua mvsit toku. Nw minto, “Gudungto, busu mabvkv!”
8 A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
Vkvlvgabv bunu kaarap toku nyi kaapa kuma vbvritola Jisu akin mvngku.
9 Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
Vbv bunugv moodw lokv idung rilo, Jisu bunua orto jitoku, “Nyia Kuunyilo ngv sipi kula turkur kuma dvdvlo, nonunogv nyikrw kaanam sum yvvnyika minji mabvka.”
10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?
Vbvrikunamv lvbwlaksu vdwv Jisunyi tvvkato, “Ogulvgabv Pvbv tamsarnv vdwv hoka Elija aacho yinv pvkv vla mindunv?”
11 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.
“Elija aanam gvbv aachore, okv nw ogumvnwng nga mvpvripv jireku,” vla Jisu mirwk toku.
12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
Vbvritola ngo nonua jvjvbv mindu, Elija aaro pvkunv, okv nyi vdwv ninyia kaachin mato, vbvritola bunugv mvnggwng bv mvmin nyatoku. Ho mvpia bv bunu Nyia Kuunyilo ngaaka vbv alvmabv mvreku.”
13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.
Vbvrikunamv lvbwlaksu vdwv tvchin toku nw Jon Baptistnyi mindu kunvgo vla.
14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,
Vdwlo bunu nyipam vdwgvlo aalwk tokudw, nyi ako Jisu gvlo aala, lvbwng kumpvla,
15 A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
okv minto, “Tamsarbo, ngoogv kuunyilo nga aya mvngpa jilabv! Nw svmik tapdu, okv vbv alvmabv kamdaramda bv rila vmvlo okv isi lo poklwk kidu.
16 I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
Ngo ninyia noogv lvbwlaksu vdwgvlo aagv jito, vbvritola bunu ninyia mvpu nyuma.”
17 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.
Jisu mirwk toku, “Nonu achialvbv mvngjwngmanv nyi gonya laka! Vdwgo ngo nonua lvkobv doodubv? Vdwgo ngo nonua mindinmimbia dvdvdubv? Vminyilo nga ngoogvlo aagvto!”
18 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.
Jisu uyuvram a orto jitoku, okv hv vminyilo gv lokv kelin toku, okv vjakpi gubv vmi angv ho poya datoku.
19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
Vbvrikunamv lvbwlaksu vdwv vngsila Jisu gvlo aala tvvka toku, “Ogubv rila ngonu uyuuvram a charlin nyuma pvnv gubvri?”
20 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.
Jisu mirwkto, “Hv nonuno mvngjwng doomanam lvkwngbv, ngo nonua milv jidunv, nonuno yingmw aing goka mvngjwng dubolo, nonu so moodw sum minlado sokv kongv alo vlo vngroto vbolo, hv tvvla vngjire. Nonu ogumvnwng nga rinyure!”
21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
Okv kvvbi lokv rinyu mare kumnam lokvla okv yiknam lokv svkv nvnga charlin nyure.”
22 A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
Vdwlo lvbwlaksu mvnwngngv Galili lo aakum tokudw, Jisu bunua mintoku, “Nyia Kuunyilo nga nyiga vdwgvlo laklwk tvduku
23 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
bunu ninyia mvki reku; vbvritola alu loom kochinglo nw turkur reku.” Lvbwlaksu vdwv achialvbv mvngru nyatoku.
24 A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?
Vdwlo Jisu la okv ninyigv lvbwlaksu vdwv Kaparnaum lo aato kudw, Pwknvyarnvnaam lvgabv lampu narianv Pitar gvlo aato okv tvvkato, “No gv Tamsarbo, Pwknvyarnvnaam lvgabv lampu a jidu nvri?”
25 A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
“Jidu nvpv,” vla Pitar mirwkto. Vdwlo Pitar naam lo aatokudw, Jisu mincho yato, “Saimon, no gv mvngnam v ogubv? Nyia mooku so gv dvbv vdwa yvvla rijo naanv vmalo lampu jinv ngv? Diringmooku so gv nyi vdwv re vmalo nyebunyi vdwv re?”
26 Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?
Pitar mirwk suto, “Kvvbi mooku lokv aanv nyi vdwv. Jisu minto, “Alvpv, vbvrikunamv, vnam hv mannv nyidung nyi vdwv jikur kaama.
27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
Vbvritola ngonu so naarianv vdwa adwkaku molama. Vkvlvgabv svparsvlv lo vngnyika, okv noogv karpak a soolwk ngurv tvka. Naachonam ngui a svvlin tvka, okv ho gv gaam lo noogvla ngoogv lvgabv Pwknvyarnvnaam lampu jisv lokdwng chargo kaapare. Hum naala ngonu gvbv lampu jiji laka.”
