Matouš 17
1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
και μεθ ημερασ εξ παραλαμβανει ο ιησουσ τον πετρον και ιακωβον και ιωαννην τον αδελφον αυτου και αναφερει αυτουσ εισ οροσ υψηλον κατ ιδιαν
2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.
και μετεμορφωθη εμπροσθεν αυτων και ελαμψεν το προσωπον αυτου ωσ ο ηλιοσ τα δε ιματια αυτου εγενοντο λευκα ωσ το φωσ
3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
και ιδου ωφθησαν αυτοισ μωσησ και ηλιασ μετ αυτου συλλαλουντεσ
4 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
αποκριθεισ δε ο πετροσ ειπεν τω ιησου κυριε καλον εστιν ημασ ωδε ειναι ει θελεισ ποιησωμεν ωδε τρεισ σκηνασ σοι μιαν και μωση μιαν και μιαν ηλια
5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
ετι αυτου λαλουντοσ ιδου νεφελη φωτεινη επεσκιασεν αυτουσ και ιδου φωνη εκ τησ νεφελησ λεγουσα ουτοσ εστιν ο υιοσ μου ο αγαπητοσ εν ω ευδοκησα αυτου ακουετε
6 To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
και ακουσαντεσ οι μαθηται επεσον επι προσωπον αυτων και εφοβηθησαν σφοδρα
7 A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.
και προσελθων ο ιησουσ ηψατο αυτων και ειπεν εγερθητε και μη φοβεισθε
8 A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
επαραντεσ δε τουσ οφθαλμουσ αυτων ουδενα ειδον ει μη τον ιησουν μονον
9 Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
και καταβαινοντων αυτων εκ του ορουσ ενετειλατο αυτοισ ο ιησουσ λεγων μηδενι ειπητε το οραμα εωσ ου ο υιοσ του ανθρωπου εκ νεκρων αναστη
10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?
και επηρωτησαν αυτον οι μαθηται αυτου λεγοντεσ τι ουν οι γραμματεισ λεγουσιν οτι ηλιαν δει ελθειν πρωτον
11 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.
ο δε ιησουσ αποκριθεισ ειπεν αυτοισ ηλιασ μεν ερχεται πρωτον και αποκαταστησει παντα
12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
λεγω δε υμιν οτι ηλιασ ηδη ηλθεν και ουκ επεγνωσαν αυτον αλλα εποιησαν εν αυτω οσα ηθελησαν ουτωσ και ο υιοσ του ανθρωπου μελλει πασχειν υπ αυτων
13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.
τοτε συνηκαν οι μαθηται οτι περι ιωαννου του βαπτιστου ειπεν αυτοισ
14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,
και ελθοντων αυτων προσ τον οχλον προσηλθεν αυτω ανθρωποσ γονυπετων αυτον
15 A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
και λεγων κυριε ελεησον μου τον υιον οτι σεληνιαζεται και κακωσ πασχει πολλακισ γαρ πιπτει εισ το πυρ και πολλακισ εισ το υδωρ
16 I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
και προσηνεγκα αυτον τοισ μαθηταισ σου και ουκ ηδυνηθησαν αυτον θεραπευσαι
17 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.
αποκριθεισ δε ο ιησουσ ειπεν ω γενεα απιστοσ και διεστραμμενη εωσ ποτε εσομαι μεθ υμων εωσ ποτε ανεξομαι υμων φερετε μοι αυτον ωδε
18 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.
και επετιμησεν αυτω ο ιησουσ και εξηλθεν απ αυτου το δαιμονιον και εθεραπευθη ο παισ απο τησ ωρασ εκεινησ
19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
τοτε προσελθοντεσ οι μαθηται τω ιησου κατ ιδιαν ειπον δια τι ημεισ ουκ ηδυνηθημεν εκβαλειν αυτο
20 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.
ο δε ιησουσ ειπεν αυτοισ δια την απιστιαν υμων αμην γαρ λεγω υμιν εαν εχητε πιστιν ωσ κοκκον σιναπεωσ ερειτε τω ορει τουτω μεταβηθι εντευθεν εκει και μεταβησεται και ουδεν αδυνατησει υμιν
21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
τουτο δε το γενοσ ουκ εκπορευεται ει μη εν προσευχη και νηστεια
22 A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
αναστρεφομενων δε αυτων εν τη γαλιλαια ειπεν αυτοισ ο ιησουσ μελλει ο υιοσ του ανθρωπου παραδιδοσθαι εισ χειρασ ανθρωπων
23 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
και αποκτενουσιν αυτον και τη τριτη ημερα εγερθησεται και ελυπηθησαν σφοδρα
24 A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?
ελθοντων δε αυτων εισ καπερναουμ προσηλθον οι τα διδραχμα λαμβανοντεσ τω πετρω και ειπον ο διδασκαλοσ υμων ου τελει τα διδραχμα
25 A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
λεγει ναι και οτε εισηλθεν εισ την οικιαν προεφθασεν αυτον ο ιησουσ λεγων τι σοι δοκει σιμων οι βασιλεισ τησ γησ απο τινων λαμβανουσιν τελη η κηνσον απο των υιων αυτων η απο των αλλοτριων
26 Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?
λεγει αυτω ο πετροσ απο των αλλοτριων εφη αυτω ο ιησουσ αρα γε ελευθεροι εισιν οι υιοι
27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
ινα δε μη σκανδαλισωμεν αυτουσ πορευθεισ εισ την θαλασσαν βαλε αγκιστρον και τον αναβαινοντα πρωτον ιχθυν αρον και ανοιξασ το στομα αυτου ευρησεισ στατηρα εκεινον λαβων δοσ αυτοισ αντι εμου και σου
