Matouš 16
1 I přistoupili k němu farizeové a saduceové, a pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal.
Lao esa, hambu atahori Farisi hira ro atahori Saduki rema risiꞌ Yesus. Ara rae raselu-bale ro Yesus, fo rae raꞌatutudaꞌ E. Huu naa, ara roꞌe rae, “Pak! Tulun mutudꞌu manadadꞌiꞌ mataꞌ esa dei, fo dadꞌi bukti oi, Pak hambu koasa mia Lamatualain ena.”
2 On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe.
Te Yesus nataa nae, “Mete ma relo mopo ma lalai dulan mbilas, na, hei mihine, mae ‘Mbila na nda udꞌa sa.’
3 A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů nemůžete souditi?
Mete ma relo botiꞌ ata nema no lele nggeoꞌ, hei mihine mae, ‘Faiꞌ ia nae udꞌa.’ Naa, mete ma hei bisa mihine fula-fai ra nenendin, na, taꞌo bee de hei nda mihine leleꞌ ra nenendin sa?
4 Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení Jonáše proroka. A opustiv je, odšel.
Wou! Aleꞌ ia hei atahori, mihine taoꞌ a deꞌulakaꞌ! Hei nda tao afiꞌ neu Lamatuaꞌ sa! Mae hei moꞌe manadadꞌiꞌ ra o, Au nda fee sa. Huu maꞌahulun Lamatuaꞌ fee manadadꞌiꞌ nendiꞌ mana ola-olan Yunus. Dadꞌi naa dai ena!” Yesus olaꞌ basa, ma Ana lao hela se.
5 A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba.
Leleꞌ Yesus se losa dano a taladꞌan, deidꞌe ana mana tungga nara rasanedꞌa rae, sira liliꞌ rendi roti soaꞌ neu sira lepa-ngges na.
6 Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského.
Rena ara olaꞌ raꞌo na, ma Ana nafadꞌe nae, “Hei musi besa-bꞌesa mbali atahori Farisi ro atahori Saduki ra bibꞌit roti na e.”
7 Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba.
Rena taꞌo naa, ma ana mana tungga nara bingun. Ara ola-olaꞌ rae, “Toulasiꞌ a olaꞌ saa ia? Mbei ma Ana ola taꞌo naa, huu ata nda tendi roti sa, do?”
8 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali?
Te Yesus nahine dudꞌuꞌa nara. Basa ma, Ana olaꞌ nae, “Weh! Hei ia ra seli tebꞌe ma! Taꞌo bee de hei olaꞌ soꞌal roti! Hei kuran mimihere neu Au, do?
9 Ještě-liž nerozumíte, ani pamatujete na pět chlebů, jimiž nasyceno bylo pět tisíců lidu, a kolik jste košů drobtů sebrali?
Hei nda feꞌe mihine Au koasa ngga sa, do? Te faiꞌ na Au bibꞌibi roti bꞌueꞌ lima fo fee atahori rifon lima raa, hei kumbu mala lena nara boa hira?
10 Ani na sedm chlebů, jimiž nasyceno bylo čtyři tísíce lidí, a kolik jste košů drobtů sebrali?
Boe ma taꞌo bee fai roti hitu fo Au banggi fee neu atahori rifon ka haꞌ ra? Hei kumbu mala lena nara boa hira fai?
11 I kterakž pak nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě: Varujte se od kvasu farizejského a saducejského?
Taꞌo bee de faꞌ ra ama nda mihine Au oꞌola ngga sa? Au nda olaꞌ soꞌal roti sa. Au ae fee nesenenedꞌaꞌ neu nggi, ama besa-bꞌesa mo atahori Farisi ma Saduki ra nenori nara. Te nenori nara kokoe-nanasi rala atahori hetar, onaꞌ bibꞌit roti tao neu roti fo hene naꞌamoko.”
12 Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů.
Yesus olaꞌ taꞌo naa, deidꞌe ara rahine rae, Ana nda olaꞌ soꞌal roti sa. Te Ana olaꞌ soꞌal atahori Farisi ro atahori Saduki ra nenori nara.
13 Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým mne praví lidé býti, mne Syna člověka?
Basa ma, Yesus se laoꞌ reu sia mamanaꞌ mana dekaꞌ no kota Kaisarea Filipi. Sia dalaꞌ taladꞌan, Ana natane se nae, “Tungga atahori oꞌolan, ara rae, Au, naeni Atahori Matetuꞌ ia, seka?”
14 A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.
Ara rataa rae, “Hambu ruma rae Amaꞌ ia, Yohanis Mana Saraniꞌ a nasodꞌa baliꞌ ena. Laen fai rae, mbei ma Amaꞌ ia, baꞌi Elia. Laen ra fai oi, baꞌi Yeremia. Mete ma hokoꞌ na, Lamatualain mana ola-olaꞌ laen dalahulun.”
15 I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte?
Boe ma Yesus natane seluꞌ se fai nae, “Mete ma tungga hei, na, Au ia, seka?”
16 I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého.
Boe ma Simon nataa nae, “Amaꞌ ia, Kristus, naeni Atahori fo dalahulun Lamatualain helu-fuli nae haitua nemaꞌ a! Ma Amaꞌ ia, Lamatualain mana nasodꞌa nakandooꞌ a Anan.
17 A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě toho, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.
Yesus nae, “Simon, Yunus anan, e! Ho ia, nenefee papala-babꞌanggiꞌ, o! Huu atahori nda rafadꞌe nggo hal ia sa. Te Au Ama ngga sia sorga mana nafadꞌe.
18 I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí. (Hadēs g86)
Rena, e! Aleꞌ ia Au babꞌae naram ‘Petrus’. Naraꞌ naa sosoan naeni, fatu. Huu nemeherem manggateeꞌ onaꞌ fatu, dei fo dadꞌi netehuuꞌ fee neu Au atahori mamahere ngga ra. Mae ara nenepoko-paruꞌ losa mate boe o, ara raꞌatataaꞌ rakandooꞌ a. (Hadēs g86)
19 A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Dei fo Au fee nggo hak, fo mete-seꞌu atahori ra, onaꞌ ho toꞌu lelesu sorga nggoen. Huu saa fo ho ena-ai sia raefafoꞌ ia, Lamatuaꞌ ena-ai sia sorga ena. Ma saa fo ho fee isin sia raefafoꞌ ia, Lamatuaꞌ fee isin sia sorga ena.”
20 Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.
Olaꞌ basa taꞌo naa, ma Yesus naꞌangge se fo afiꞌ rafadꞌe esa-esa boe rae Eni ia, Kristus.
21 A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Eniꞌ a leleꞌ naa, Yesus nafadꞌe neu ana mana tungga nara nae, “Au musi uu isiꞌ kota Yerusalem. Te dei fo sia naa, Au hambu doidꞌosoꞌ naen seli mia lasi-lasi adat, ma malangga agama Yahudi ra malangga nara, ro basa meser agama ra. Dei fo ara tao risa Au, te finiesan ma Au usodꞌa baliꞌ.”
22 I odved ho Petr na stranu, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nestaneť se tobě toho.
Yesus nafadꞌe taꞌo naa ma, Petrus nore nala E nisiꞌ bobꞌoan de ai nae, “Amaꞌ afiꞌ olaꞌ taꞌo naa! Neꞌo Lamatualain nda hela neu taꞌo naa sa!”
23 Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.
Te Petrus oꞌolan, nda tungga Lamatuaꞌ hihii-nanaun sa. Naa de Yesus heoꞌ mbali e de ai e nae, “Hee! Dinggoꞌ hela mamanaꞌ ia! Naa, nitu ra malanggan oꞌolan! Afiꞌ babꞌaa Au! Ho duꞌa tunggaꞌ a atahori hihii-nanaun, te nda tungga Lamatuaꞌ hihii-nanaun sa!”
24 Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
Basa boe ma Yesus nanori ana mana tungga nara nae, “Atahori mana nau tungga Au, eni musi naꞌatataaꞌ nakandoo tungga-tungga fai! Eni musi liliiꞌ hendi hihii-nanaun, fo tunggaꞌ a Lamatuaꞌ hihii-nanaun. Mae atahori rae tao risa e o, eni musi tungga nakandooꞌ a, onaꞌ atahori lemba eni hau ngganggen fo neu mate.
25 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Huu atahori mana sadꞌia mate huu eni tungga Au, dei fo ana hambu nasodꞌa nakandoo no Lamatuaꞌ. Te atahori mana nasodꞌa soaꞌ neuꞌ a aon, dei fo masodꞌan, sambu-lalo neuꞌ ena!
26 Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?
Rena, e! Mete ma hambu basa hata-heto raefafoꞌ ia, te Lamatualain nda simbo nggo sa, na, hahambun sa? Mae lemba mendi basa raefafoꞌ isin o, ho nda bisa soi mala ao samanam sa!
27 Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Au ufadꞌe basa dalaꞌ ia ra neu nggi, huu Au ia, Atahori Matetuꞌ a. Dei fo Au onda baliꞌ uma endiꞌ Ama ngga koasa manaselin, o ana dedꞌenu nara mia sorga. Leleꞌ naa, dei fo Au bala-bꞌae atahori tungga saa fo ana taoꞌ a.
28 Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém.
Misinedꞌa malolole, e! Mia basa hei ia, dei fo hambu atahori hira nda mate sa, losa faiꞌ bee fo ara rita Au, Atahori Matetuꞌ a, dadꞌi Maneꞌ mana toꞌu parendaꞌ.”
