Matouš 15
1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
Tunc accesserunt ad eum ab Ierosolymis Scribae, et Pharisaei, dicentes:
2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
Quare discipuli tui transgrediuntur traditiones seniorum? non enim lavant manus suas cum panem manducant.
3 A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
Ipse autem respondens ait illis: Quare et vos transgredimini mandatum Dei propter traditionem vestram? Nam Deus dixit:
4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
Honora patrem, et matrem. et: Qui maledixerit patri, vel matri, morte moriatur.
5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
Vos autem dicitis: Quicumque dixerit patri, vel matri, Munus, quodcumque est ex me, tibi proderit:
6 A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
et non honorificabit patrem suum, aut matrem suam: et irritum fecistis mandatum Dei propter traditionem vestram.
7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
Hypocritae, bene prophetavit de vobis Isaias, dicens:
8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
Populus hic labiis me honorat: cor autem eorum longe est a me.
9 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
Sine causa autem colunt me, docentes doctrinas, et mandata hominum.
10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
Et convocatis ad se turbis, dixit eis: Audite, et intelligite.
11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
Non quod intrat in os, coinquinat hominem: sed quod procedit ex ore, hoc coinquinat hominem.
12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
Tunc accedentes discipuli eius, dixerunt ei: Scis quia Pharisaei audito verbo hoc, scandalizati sunt?
13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
At ille respondens ait: Omnis plantatio, quam non plantavit Pater meus caelestis, eradicabitur.
14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
Sinite illos: caeci sunt, et duces caecorum. caecus autem si caeco ducatum praestet, ambo in foveam cadunt.
15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
Respondens autem Petrus dixit ei: Edissere nobis parabolam istam.
16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
At ille dixit: Adhuc et vos sine intellectu estis?
17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
Non intelligitis quia omne, quod in os intrat, in ventrem vadit, et in secessum emittitur?
18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
Quae autem procedunt de ore, de corde exeunt, et ea coinquinant hominem:
19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
de corde enim exeunt cogitationes malae, homicidia, adulteria, fornicationes, furta, falsa testimonia, blasphemiae.
20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
haec sunt, quae coinquinant hominem. Non lotis autem manibus manducare, non coinquinat hominem.
21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
Et egressus inde Iesus secessit in partes Tyri, et Sidonis.
22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
Et ecce mulier Chananaea a finibus illis egressa clamavit, dicens ei: Miserere mei Domine fili David: filia mea male a daemonio vexatur.
23 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
Qui non respondit ei verbum. Et accedentes discipuli eius rogabant eum dicentes: Dimitte eam: quia clamat post nos.
24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Ipse autem respondens ait: Non sum missus nisi ad oves, quae perierunt domus Israel.
25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
At illa venit, et adoravit eum, dicens: Domine, adiuva me.
26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
Qui respondens ait: Non est bonum sumere panem filiorum, et mittere canibus.
27 A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
At illa dixit: Etiam Domine: nam et catelli edunt de micis, quae cadunt de mensa dominorum suorum.
28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
Tunc respondens Iesus, ait illi: O mulier, magna est fides tua: fiat tibi sicut vis. Et sanata est filia eius ex illa hora.
29 A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
Et cum transisset inde Iesus, venit secus Mare Galilaeae: et ascendens in montem, sedebat ibi.
30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
Et accesserunt ad eum turbae multae, habentes secum mutos, caecos, claudos, debiles, et alios multos: et proiecerunt eos ad pedes eius, et curavit eos:
31 Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
ita ut turbae mirarentur videntes mutos loquentes, claudos ambulantes, caecos videntes: et magnificabant Deum Israel.
32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
Iesus autem, convocatis discipulis suis, dixit: Misereor turbae, quia triduo iam perseverant mecum, et non habent quod manducent: et dimittere eos ieiunos nolo, ne deficiant in via.
33 I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
Et dicunt ei discipuli: Unde ergo nobis in deserto panes tantos, ut saturemus turbam tantam?
34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
Et ait illis Iesus: Quot habetis panes? At illi dixerunt: Septem, et paucos pisciculos.
35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
Et praecepit turbae, ut discumberent super terram.
36 A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
Et accipiens septem panes, et pisces, et gratias agens, fregit, et dedit discipulis suis, et discipuli dederunt populo.
37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
Et comederunt omnes, et saturati sunt. Et quod superfuit de fragmentis, tulerunt septem sportas plenas.
38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
Erant autem qui manducaverunt, quattuor millia hominum, extra parvulos, et mulieres.
39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
Et, dimissa turba, ascendit in naviculam: et venit in fines Magedan.
