Matouš 13
1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře.
I'sa manecar yiğıl xaançe qığeç'u, golyune k'ane giy'ar.
2 I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
Mang'une hiqiy-alla manimeen millet sadıva Mana ark'ın lotk'ee giy'ar, milletmee deryahne mıglekcad axva.
3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
I'see manbışis misaalabı ts'ıts'a-ts'ıts'a'a geed kar yuşan ha'a: – Sa insan toxum oozasva qığeç'e.
4 A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
Mang'vee toxum oozamee, toxumen sabarabı yəqqı'ne mıgleqqa g'a'adak'va. Maqad şit'yar aletxu qadı, manbı oyxhananbı.
5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země.
Mane toxumın sabarabıd g'a'adak'vanbı nyaq'v k'ılybanane g'ayenane cigeeqa. Nyaq'v maa'ab k'ılybava, manbı zaradacad aleylenbı.
6 Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla.
Verığ üvxümeeyib kokbı deşva manbı qeqvanbı.
7 Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.
Mançike sassabıd ğı'ç'iybışeeqa g'a'adak'va. Ğı'ç'iyid axtı qıxha, manbı çik avud g'alya'a, aleyles haysar deş.
8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
Yugne cigeeqa g'a'atk'uyne toxumbışemee yugun şagav hele. Mançine sassançin vəş nəqqees, sassançin yixhts'al, sassançinıd xhebts'al nəqqees ezuynçile geed şagav hele.
9 Kdo má uši k slyšení, slyš.
K'ırıbınang'vee k'ırı alixhxhecen!
10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
Telebabı I'saysqa qeepxha qiyghanan: – Nişil-allane cos misaalabı ts'ıts'a'a?
11 On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
Mang'vee manbışis inəxdun alidghıniy qele: – Şos Xəybışeene Paççahiyvaleene dyugulene karbışin ats'axhxhay huvu, şenbışismee huvu deş.
12 (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.)
Şavuqayiy vod, məxrıng'us sık'ıldad geed heles, məxrıng'uqa gırgın hexxaalika ixhes. Şavuqayiy deş, məxrıng'une xılençe vodunıd g'ayşesın.
13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí.
Zı misaalabı ts'ıts'aa'a-ts'ıts'aa'a mançil-alla manbışika yuşan ha'a, manbışik'le ilyaakamee g'ece deş, k'ırı iliyxhemeeyid g'iyxhe deş, manbışilqa hiyxharıd deş.
14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
Məxüd Allahne mizele yuşan ha'ane Yeşaya peyğambaree otk'unin xhinne eyxhe: «G'ayxhiylette g'ayxhesın, şolqamee yic hixharas deş, İlyaakıylette ilyaakasınbı, şok'lemee yic g'aces deş.
15 Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil.
İne milletın yik'bı g'ayelqa sak'ı, K'ırıbışik'led dağamda g'iyxhe, Manbışe uleppı gyatxıynbı, Uleppışik'led g'ımececenva, K'ırıbışik'led g'imiyxhecenva, Yik'bışik'led haymexhecenva, Zalqab siviyk'al deş, Zı co yug qeecenva».
16 Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.
Şu nimee baxtivarariy, vuşde uleppışik'led, k'ırıbışik'led g'ece-g'iyxheva!
17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli.
Zı şok'le hək'en eyhe, peyğambaraaşine g'ellesınbışik'led, qopk'une insanaaşik'led, şok'le g'ecenbı g'acu ıkkaniy, g'acesme manbışik'le əxı' deş, şok'le g'iyxhenıd manbışik'le g'ayxhes ıkkaniy, g'ayxhesıd əxı' deş.
18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
Həşde şu k'ırı alixhxhe mane ezang'une misaalayka hucooyiy eyhes ıkkiykınva.
19 Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.
Şavuk'leyiy Xəybışeene Paççahiyvaline hək'ee eyhen g'ayxhı, mang'ulqa man hidiyxhar, mang'une yik'eeqa ezuyn şeyt'anın qöqən. Yəqqı'ne mıgleqqa g'a'aypxhına toxum mana vob.
20 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
G'ayenane cigeeqa g'a'aypxhınamee, eyhen g'ayxhı, şadvalin zarada «Ho'ova» eyhene insanık akar.
21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.
Məxrı'ng'uqa kok deşva mana sık'ınna gahna axva. Dağamın yiğbı qadımee, Allahne cuvabıl-alla mang'uqa qihna gyapk'ımee, mana yəqqıle qığeç'esda.
22 Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku. (aiōn g165)
Ğı'ç'eeqa g'a'aypxhınamee, eyhen g'iyxhene, yiğısiysın işbı ha'ava, var-devletın hoyt'alva, man g'ayxhiyn cuvab cune adcad gek'ane insanık akar. Mançil-allad toxumen şagav hele deş. (aiōn g165)
23 V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý.
Yugne cigeeqa g'a'aypxhınamee, eyhen g'iyxhene, vuk'leeqa k'yadaççene insanık akar. Məxrıng'vee sassa yəqqees vəş, sassa yəqqees yixhts'al, sassa yəqqeesıd xhebts'al nəqqees ezuynçile geed şagavxhe helen.
24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
I'see manbışis sa mebna misaala ts'ıts'aa'a: – Xəybışda Paççahiyvalla nişikne akar? Haane, insanee cune çoleeqa yugna toxum üvxü.
25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel.
İnsanar g'alyapk'ıyng'a mane insanna duşman arı, sukeeqa xarvak' oozu ayk'anna.
26 A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
Suk ələə gibğılmee xarvak' g'ooce giviyğal.
27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol?
Nukarar xaane iyesiysqa qabı eyhen: «Yişda xərna, nya'a ğu çoleeqa yugna toxum dişde üvxü? İna xarvak' nençeniyxan vuxha?»
28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej?
Mang'vee nukaraaşik'le eyhen: «Man duşmanee hı'ı». Nukaraaşe mang'uke qiyghanan: «Vas ıkkanxhee, şi hapk'ın mana ulyoodas?»
29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
İyesee eyhen: «De'eş, şu xarvak' ulqodamee, sayıb g'idevcu sukcab ulyooda.
30 Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
Hasre qiyşalasmee manbı sacigeecad aleeylecen. Qiyşalne gahıl, zı qiyşalanbışik'le ts'etta xarvak' sav'u, gyoxhxhan haa'asın xhinnen bafabı he'eva eyhes. Qiyğab suk yizde anbareeqa üvxeva eyhes».
31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
I'see manbışis sa mebnab misaala ts'ıts'aa'a: – Xəybışda Paççahiyvalla insanee cune çoleeqa üvxüyne xardalne toxumek akar.
32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
Xardalna toxum gırgıne toxumbışda nekke k'ınna vuxheeyib, mana alyabımee dirigee ələəne alabışde nekke axtınçilqa siviyk'al. Mançike xəə ileedaxvane şit'yaaşe akvaabı ha'asda xhinnena sa yiv vooxhe.
33 Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
I'see manbışis sa mebnab misaala ts'ıts'aa'a: – Xəybışda Paççahiyvalla xamırılqa ilekkane acıxamırık akar. Zəiyfee man alyaat'u xhebne vexhxheene urveeqa alikkı'ı bıkırda aleylesmee g'alyadaççen.
34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
I'see man gırgın misaalabı ts'ıts'a'a-ts'ıts'a'a eyhe ıxha, Mang'vee milletıs misaala ts'ıts'dyav'u vuççud eyhe ıxha deş.
35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
Məxüd peyğambaree otk'unin xhinne eyxhe: «Zı ghal misaalabı ts'ıts'a'asva aaqas, Dyunye itxhıniyle inyaqa Dyugulenda axuyn karbı Zı şos yuşan ha'as».
36 Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
I'sa milletıke curxha, xaaqa ikkeç'e. Mang'un telebabı Mang'usqa qabı eyhen: – Çolee alyabıyne xarvak'na misaala hucoo eyheniyva şas yuşan hee'e.
37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka.
I'see manbışis inəxdun alidghıniy qele: – Yugna toxum oozana İnsanna Dix vorna.
38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
Çolud dyunye vod. Yugun toxumbıd Paççahiyvalin uşaxar. Xarvak'ıb şeyt'anın uşaxar vob.
39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé. (aiōn g165)
Xarvak' oozuna duşmanır, iblis vorna. Qiviyşalna gahıb dyunyeyn axır vodun, qiviyşalanbıb malaaikar vobınbı. (aiōn g165)
Xarvak' ulyoodu gyooxhan haa'an xhinne, məxüd dyunyeyn axır qadıyng'a ixhes. (aiōn g165)
41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
İnsanne Duxee Cun malaaikar g'axuvles, mançinıd pisde yəqqı'lqa ts'ıts'aa'an karbıyiy pisvalla ha'an gırgınbı Mang'une Paççahiyvaleençe saa'as.
42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Manbı geşşuybıyiy ık'arıke silibı sana-sançil qadaxan ses qööne gyopxhanne peşteeqa dağaa'as.
43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Qopkuynbımee mane gahıl cone Dekkıne Paççahiyvalee verığ xhinne hits'aaghar vuxhes. K'ırıbınang'vee k'ırı alixhxhecen!
44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.
Xəybışda Paççahiyvalla çolee dyugulyav'uyne xaziynayk akar. İnsanık'le mana aveykımee dyugul haa'a. Qiyğa man çol alişşes əxecenva, şadra ayk'anna cuqa vodun gırgıncad kar massa heles.
45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.
Xəybışda Paççahiyvalla nişikne akar? Haane, sa taaciree micagın mirvaribı t'abal ha'a.
46 Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.
Mang'uk'le geeb gıranna mirvari aveykımee, mana sa mirvari alivşes vəəxecenva, ayk'anna cuqa vodunmeen gırgın kar massa heles.
47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;
Sayib Xəybışda Paççahiyvalla deryaheeqa avhuyne, curayn-curayn baluğar gyatk'uyne toruk akar.
48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.
Tor gyatsts'ımee, man hadğu deryaheençe qığayhen. Qiyğab gyuv'ur yugun baluğar g'əyxı' ç'emç'ebışeeqa sa'a, pisınbıd dağa'anbı.
Dyunyeyn axır hitxhıring'ad həməxüd ixhes. Malaaikar adı pisınbı qopkuynbışde əreençe g'əvxü, (aiōn g165)
50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
manbı geşşuybıyiy ık'arıke silibı sana-sançil qadaxan ses qööne gyopxhanne peşteeqa dağaa'as.
51 Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
I'see manbışike «İn eyhen gırgın şolqa hitxhırinneva?» qiyghan. Manbışe «Ho'ova» eyhe.
52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
I'see manbışik'le eyhen: – Xəybışeene Paççahiyvaline hək'ee uvhuyn hitxhırna Q'aanunna mə'əllim, mançil-allar xaazineençe ts'edıniy yisseyn qığayhene xaane iyeseeşik akar.
53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.
I'see man misaalabıd ts'ıts'ı'ı mançe ayk'anna.
54 A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?
Mana Cune şahareeqa sark'ıl, maane sinagogee cəmə'ət xət qa'a giyğal. Cəmə'ət mançile mattıxha eyhen: – Nençeniyxan Mane İnsanıqa manimeena k'orana ək'el vuxha? Nəxüdniyxan Mang'usse man əlaamatbı hagvas əxə?
55 Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
İna ustadna Dix dişee? Mang'une yedinıd do Mayram dişde vod? Nya'a Yaaq'ub, Yusuf, Şimon, Yahuda Mang'un çocar dişde vob?
56 A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
Nya'a Mang'un gırgın yiçubı inçeğana dişde vooxhe? Nençeniyxan Mane İnsanıs man gırgın ıxha?
57 I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém.
Manbışe I'salqa inyam ha'a deş. I'seemee manbışik'le eyhen: – Peyğambarıs Cune vatanıleyiy Cune xaale ğayrı gırgınəəng'ə hı'rmat giviyxhena.
58 I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.
Manbışe inyam hidya'ava, Mang'veed maa geed əlaamatbı hagva deş.
