Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Gene malangago, a Yeshu bhatendaga pita mmigunda ja ngano Lyubha lya Pumulila. Bhai, bhaajiganywa bhabho gubhakwetenje shibhanga, gubhatandwibhenje kupulula maashe ga ngano, nitauna.
2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
Mapalishayo bhakagabhonanjeje genego, gubhaalugulilenje a Yeshu, “Nnole, bhaajiganywa bhenu bhanatendanga indu ikapinjikwa tenda Lyubha lya Pumulila.”
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
A Yeshu gubhaajangwilenje, “Bhuli, nkanabhe shomanga ibhatendile a Daudi na ashaajabhonji pubhalinginji na shibhanga?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Shibhashite jinjila nnyumba ja a Nnungu gubhalile mikate jabhishilwe kwa ligongo lya a Nnungu jila. Pabha bhenebho nkali na ashaajabhonji bhakaapinjikwangaga kulya jene mikatejo, ikabhe bhaabhishilape.
5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
Eu bhuli, nkanabhe shomanga nshitabhu sha Shalia ja a Musha kuti, puyakoposhelaga Lyubha lya Pumulila bhaabhishilanga bhatendaga lekanga kagula Shalia nniekalu, ikabheje bhakaganishiwanga kuti bhanalebhanga?
6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
Bhai, ngunakummalanjilanga kuti pepano apali ali jwankulungwa kupunda liekalu.
7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
Kaliji nkamumanyinji malombolelo ga gene malobhe gano, ‘Shingupinga shiya nngabha mbepei,’ nkanaaukumulanje bhandunji bhangalebhanga.
8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
Pabha, Mwana juka Mundu, ni nkulungwa jwa Lyubha lya Pumulila.”
9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
A Yeshu gubhashoshile penepo, gubhajinjile nshinagogi jabhonji.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
Ashinkupagwa mundu akwete nkono upolweshe. Bhai, bhandu gubhaabhushiyenje a Yeshu, “Bhuli, ilipinjikwa kunamiya mundu Lyubha lya Pumulila?” Bhashinkwaabhuyanga nkupinga bhapatanje shiumilo sha kwaashitakia.
11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
Ikabheje a Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Tujile mundu munkumbi gwenunji, ngondolo jwakwe atumbushilaga nniimbo, bhuli, akanshoya mwenemo pabha Lyubha lya Pumulila?
12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
Na mundu ni jwa mana kupunda ngondolo! Bhai, shalia jetu jinakutupinga kutenda ya mmbone Lyubha lya Pumulila.”
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
Kungai gubhannugulile mundu jula, “Goloya nkono gwako.” Gwaugolweye, ukulamaga nibha malinga guna gula.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Ikabheje Ashimapalishayo gubhakopokenje palanga, gubhatendilenje nkungulu shanabhuli shibhaabhulaganje a Yeshu.
15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
A Yeshu bhakagamanyeje genego, gubhajabhwile kweneko. Bhandu bhabhagwinji gubhaakagwilenje, nigubhaalamiyenje bhalwelenji bhowe,
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
gubhaamulishenje bhanannugulilanje mundu ga bhenebho,
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
nkupinga gamalile malobhe gubhabhelekete a Ishaya ankulondola bha a Nnungu bhalinkuti,
18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
“Nnole ntumishi jwangu juninng'agwile, Jungumpinga anonyela muntima gwangu. Shimishe Mbumu yangu muka jwenejo, Jwalakwe shalunguye ya aki ku bhandunji bhangabha Bhayaudi.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
Akakola mitau wala kujobhela, Wala lilobhe lyakwe likapilikanika mmipanda.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
Nnai upondeshe akautemanya, Wala utambi ushoya lyoi akauima, Mpaka pushatende ukumu jipinjikwa jitagwale.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
Bhandu bhangabha Bhayaudi shibhalikulupalilanje lina lyakwe.”
22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
Penepo bhandu gubhaapeleshelenje a Yeshu mundu jumo nangalole aliji bhubhu ligongo ashinkukola maoka. A Yeshu gubhanshoshiye lioka jula, gwakombwele kubheleketa na lola.
23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
Lugwinjili lowe gubhakanganigwenje bhalinkutinji, “Bhuli, pana jweneju Ulongo gwa a Daudi?”
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
Ikabheje Mapalishayo bhakapilikananjeje genego, gubhashitenje, “Jwene munduju anashoya maoka kwa mashili gaka Bhelishebhuli, nkulungwa jwa maoka.”
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
A Yeshu, bhakaimanyeje ng'aniyo yabhonji, gubhaalugulilenje, upalume gogowe ugabhanikaga makundi nikanana, shiugwe, na shilambo eu likaja lyolyowe ligabhanikaga makundi nikanana, likalonjeya.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Ibhaga Lishetani anashoya maoka, bhai, upalume gwakwe shigulonjeye shanabhuli?
27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Mmanganya nkutinji ngunashoya maoka kwa mashili gaka Bhelishebhuli, bhuli, bhaakulupalila bhenunji bhanakwashoyanga kwa mashili gakeni? Kwa lyene ligongolyo bhanganyabho shibhanng'ukumulanje.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
Ikabheje monaga ngunashoya maoka kwa mashili ga Mbumu jwa a Nnungu, bhai, mmumanyanje kuti Upalume gwa a Nnungu ung'ishilenje.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
“Jwakwa mundu akombola kujinjila nnyumba jika mundu akwete mashili nikumpokonyola indu yakwe, gwangali tandubha kuntabha. Penepo shakombole kumpokonyola indu yakwe.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
“Jojowe akakwiilunda na nne, anangana, naka jojowe akalopola pamo na nne, anajaanganya.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
Kwa lyene ligongolyo, ngunakummalanjilanga, bhandu shibhaleshelelwanje yambi yabhonji yowe, na matukano gowe, ikabheje ga kuntukana Mbumu jwa Ukonjelo bhakaleshelelwanga.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. (aiōn g165)
Na kabhili, abheleketa lilobhe lya kuntauka Mwana juka Mundu shaleshelelwe, ikabheje abheleketa lilobhe lya kuntauka Mbumu jwa Ukonjelo, akaleshelelwa, wala nshilambolyo sha nnaino shino, wala shikwiyasho. (aiōn g165)
33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
“Nkongo ubhaga gwa mmbone na iepo yakwe shiibhe ya mmbone, na nkongo ubhaga gwangali gwa mmbone na iepo yakwe shiibhe yangali ya mmbone, pabha nkongo pukumanyika kwa iepo yakwe.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Mmanganya nninginji malinga majoka! Nkukombolanga bhuli kubheleketa indu ya mmbone nninginji mmangali bha mmbonenji? Pabha mundu yabheleketa ingumbele muntima gwakwe.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Mundu jwa mmbone anatenda indu ya mmbone, pabha nshibhiko shakwe mushigumbala indu ya mmbone, ikabheje mundu jwa nyata ntima, anatenda indu ya nyata pabha ntima gwakwe ushigumbala indu ya nyata.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
“Bhai, ngunakummalanjilanga, lyubha lya ukumu bhandu bhapinga kwiya jangulanga ga malobhe gowe gangali ga mmbone gubhabheleketenje.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
Pabha kwa malobhe genu shinnjiye bhoneka kuti nkwete aki, na kwa malobhe genu shinng'ukumulwe.”
38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Penepo Mapalishayo na bhaajiganya bha Shalia bhananji gubhaalugulilenje a Yeshu, “Mmaajiganya, tunapinga tushibhone shilangulo kopoka kwenu mmwe.”
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
Nabhalabho gubhaajangwilenje, “Alu lubhelekolu lwa lebha na lukakulupalika kwa a Nnungu! Nnapinganga shilangulo, nkapegwanga ikabheje shilangulo sha a Yona ankulondola bha a Nnungu.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Shibhashite tama a Yona mobha gatatu shilo na mui nnipitiu lika shamaki, nneyo peyo Mwana juka Mundu shatame mobha gatatu nnitaka shilo na mui.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
Bhandu bha ku Ninawi shibhakoposhelanje mobha ga ukumu, nabhalabhonji shibhaluukumulanje alu lubhelekolu kuti lushilebha, pabha bhandu bha ku Ninawi bhaipetilenje kwa ligongo lya miungu ja a Yona, na mbena apano apali ali nkulungwa kupunda a Yona.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
A Malikiya bha kwibhanda shibhakoposhele alu lubhelekolu pushiluukumulwe, na bhalabho shibhaluukumule kuti lushilebha, pabha bhenebho bhashinkukopoka kwa taliya, nkupinga bhapilikane malobhe ga lunda ga a Shelemani, na mbena apano apali ali nkulungwa kupunda a Shelemani.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
“Lioka anshokaga mundu, anatimbililatimbilila nng'anga nkuloleya pa pumulila na anapabhone.
44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Penepo anakwilugulila nnyene, ‘Shimuje kumui kungoposhele,’ ikabheje pabhuja nakupaimana pangali shindu, pali papyejilwe nikonjelewa,
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
shajende kwaatolanga ashimaoka bhananji shabha, bhajogoyanga kupunda jwenejo, na bhowe bhanakwiya kunjinjilanga mundujo. Na ali jika mundujo shijibhe jangali ja mmbone kupunda kundandubho. Na malinga shiipingabha kwa lubheleko lwa lebhalu.”
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
A Yeshu bhali nkubheleketa na bhandu bhabhagwinji, anyinabhabho na ashaapwabho gubhaikengene nijimangana palanga, bhalipinganga kubheleketa nabho.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Bhai, mundu jumo gwabhalugulile, “Anyinabhenu na ashaapwenu pubhalinginji palanga, bhanapinganga kubheleketa na mmwe.”
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Ikabheje a Yeshu gubhaajangwile bhandu bhala, “A mama nne agani? Na ashapwanga nne ashigani?”
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Kungai gubhaagolosheyenje nkono kwaalanguyanga bhaajiganywa bhabho, bhalinkuti, “Nnole abha ashaamama na ashaapwanga!
50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Pabha jojowe atenda yakupinga Atati bhali kunnungu, jwenejo ni mpwanga nne na nnumbwangu nne na a mama nne.”
