Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Bhwakati obhu Yesu alotili ligono lya sabato kup'hetela mumigonda. Bhanafunzi bha muene bha j'hele ni njala na bhakayanda kughadumula masuke ni kulya.
2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
Lakini Mafarisayo bho bhabhuene aghu, bhakan'jobhela Yesu “Langai bhanafunzi bha j'hobhi bhifunja sheria bhibhomba ligono lyaliruhusibhu lepi ligono lya Sabato”
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Lakini Yesu akabhajobhela, “Msomilepi jinsi Daudi kya abhombili, bhwakati aj'hele ni njala, pamonga ni bhana bha aj'he nabhu?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Namna kyaaj'hingili mgati mu nyumba j'ha K'yara ni mikate ghya bhonyesho, ambaghyo ghyaj'hele lepi halali kwa muene kulya ni bhala bhaaj'hele nabhu, ila halali kwa Makuhani?
5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
Bado musomilepi mu sheria, kuj'ha ligono lya Sabato Makuhani mugati mu lihekalu j'hikainajisi Sabato, lakini bhaj'helepi ni hatia?
6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
Lakini nijobha kwa muenga kuj'ha j'ha aj'he mmbaha kuliko hekalu aj'he apa.
7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
Kama ngamumanyi ej'he j'himaanisha kiki; nilonda rehema na sio dhabihu ngamubhahukumuili lepi bhabhaduli hatia,
8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
Kwa kuj'ha Mwana ghwa Adamu ndij'je Bwana ghwa Sabato.”
9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
Kisha Yesu akabhoka pala akalota mu lisinagogi lyabhu.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
Langaghe twaj'hele ni munu j'haapozili kibhoko. Mafarisayo bhakankota Yesu, bhakajobha. “'Je, ndo halali kuponesya ligono lya Sabato?” ili bhabhwesiaghe kumshtaki kwa kubhomba dhambi.
11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
Yesu akabhajobhela, “Niani kati j'ha muenga, ambaj'he ikaj'hiaghe ni likondoo limonga, ligono e'lu likabina mu lil'ende ligono lya sabato, ibetalepi kun'kamula ni kumbosya kwa ngofu ligono lya sabato mulil'ende?
12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
Je, k'heleku kyakij'hele ni thamani, zaidi hoti, si zaidi j'ha likondoo! Henu ni halali kubhomba manofu ligono lya Sabato.”
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
Kisha Yesu akabhajobhela munu y'ola, “Nyoosyaghe kibhoko” Akanyosya, na ukakabha afya, kama bhongi bhola.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Lakini Mafarisayo bhakap'hita kwibhala ni kupanga jinsi j'ha kunjangamisya bhakalota kwibhala kupanga kinyume kyake. Bhaj'hele bhilonda jinsi j'ha kun'koma.
15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Yesu bho aj'helibhu e'le akabhoka apu. Bhanu bhingi bhakan'kesya na akabhaponya bhoha.
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
Akabhalaghisya bhasihidi bhakambomba amanyikanai kwa bhangi,
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
kwamba j'hitimilayi j'hela kweli, j'haj'hikajobhibhu ni nabii Isaya, akajobha,
18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
Langai, mtumishi bhwangu j'hanin'salili n'ganwa ghwangu, kwa muene nafsi j'ha nene j'hihobhwiki. Nibetakubheka Roho j'hangu panani pa muene, na ibetakutangasya hukumu kwa Mataifa.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
Ibetalepi kuhangaika bhwala kulela kwa ngofu; bhwala j'hoj'hioha j'hola kup'heleka sauti j'ha muene mitaani. Ibetalepi kulidumula lidete lyalichubulibhu;
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
ibetalepi kusimisya bhutambi bhobhuoha bhwabhwihomesya liosi, mpaka pa mwibeta kuleta hukumu na j'hitolaghe.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
Ni Mataifa bhibetakuj'ha ni bhujasiri mu lihina lyake.
22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
Munu fulani kipofu ni bubu, j'haapagawa ni pepo aletibhu mbele j'ha Yesu. Amponyisi, pamonga ni matokeo gha munu bubu ajobhili ni kulola.
23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
Makutano bhoha bhashangale ni kujobha, “J'hibhwesekana munu oj'ho muana ghwa Daudi?”
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
Lakini pindi Mafarisayo bho bhap'heliki muujiza obho bhakajobha, “Munu oj'ho ibhosya lepi pepo kwa ngofu sya muene isipokuj'ha kwa ngofu sya Belzebuli, m'baha ghwa pepo.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
“Lakini Yesu amanyili fikra sya bhene na akabhajobhela, “Kila bhufalme bhwa bhugawanyiki bhuene bhwiharibika, ni khila mji au nyumba j'haj'higawanyika j'hiene j'hij'hema lepi.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Ikaj'hiaghe Syetani, ibetakumbosya Syetani, basi ikipinga mu nafsi j'ha muene.
27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Ni namna gani bhufalme bhwake bhwibeta kuj'hema? Na kama nibhosya pepo kwa ngofu sya Belizabuli, bhafuasi bhinu bhibetakubhosya kwa nj'hela j'ha niani? Kwa ndabha j'ha e'le bhibetakuj'ha mahakimu bhinu.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
Na kama nibhosya pepo kwa ng'hofu sya Roho ghwa K'yara, basi bhufalme bhwa K'yara bhuhidili kwa muenga.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
Na munu ibetakubhwesya bhuli kuj'hingila mu nyumba j'ha munu mwenye nghofu ni kuh'eja, bila kun'konga mwenye nghofu hosi? Ndipo ibetakuh'eja mali ghakhe kuhoma mugati mu nyumba.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
J'hej'hoiha j'hola j'haabeli kuj'ha pamonga nani aj'he kinyume ni nene, ni j'haibetalepi kubhongan'ya pamonga nani oj'hu itabhwanya.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
Kwa hiyo nijobha kwa muenga, kila dhambi ni kufuru bhana bhibetakusamehebhwa, ila kun'kufuru Roho Mtakatifu bhibetakusamehebhwalepi
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. (aiōn g165)
. Na j'hej'hioha j'haijobha lilobhi kinyume kya Mwana ghwa Adamu, e'lu libetakusamehebhwa. Lakini j'hej'hioha j'hola j'haijobha kinyume ni Roho Mtakatifu, oj'hu ibetalepi kusamehebhwa mu bhulimwengu obho, na bhwala bhola bhwa bhwihida. (aiōn g165)
33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
Ama ubhombaghe libehe kuj'ha linofu ni litunda lyake kuj'ha linofu, au uharibuaj'hi litunda ni libehe lyake, kwa kuj'ha libehe litambulisibhwa kwa litunda lyakhe.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Muenga kizazi kya liyoka, muenga bhaovu, mwebhwesya bhuli kujobha mambo manofu? Kwa kuj'ha kinywa kijobha kuhoma mu akiba j'ha ghaghaj'hele mu muoyo.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Munu nnofu mu akiba j'hinofu j'ha muoyo bhwake ghihoma manofu, na munu muovu mu akiba ovu j'ha muoyo bhwake ghwih'omesya kyakyaj'hele kiovu.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Nikabhajobhela kuj'ha mu ligono lya hukumu bhanu bhibetakuh'omesya hesabu j'ha khila lilobhi lyalij'helepi ni maana lyabhalijobhili.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
Kwa kuj'ha malobhi gha j'hobhi ghwibetakubhalangibhwa haki ni kwa malobhi gha j'hobhi ghwibetahukumibhwa.”
38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Kisha baadhi j'ha bhaandishi ni Mafarisayo bhan'jibili Yesu bhakajobha” Mwalimu, tulondeghe kubhona ishara kuhoma kwa bhebhe.” Lakini Yesu akajibu ni kubhajobhela, “Kizazi kiovu na lya zinaa kilonda ishara.
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
Lakini j'hij'helepi ishara j'haj'hibetakupisibhwa kwa bhene isipokuj'ha j'hela ishara j'ha Yona nabii.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Kama vile nabii Yona kyaaj'hele mugati mu lileme lya somba m'baha kwa magono madatu pamusi ni pakilu, hivyo ndivyo Mwana ghwa Adamu kyaibetakuj'ha mugati mu mioyo ghya nchi kwa magono madatu pamusi ni pakilu.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
Bhanu bha ninawi bhibetakuj'hema mbele j'ha hukumu pamonga ni kizazi kya bhanu abha ni bhibetakukihukumu. Kwa kuj'ha bhatubuili kwa mahubiri gha Yona, na langai, munu fulani m'baha kuliko Yona apa.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
Malkia ghwa kusini ibetakujhinuka mu hukumu pamonga ni bhanu bha kizazi e'khe ni kukihukumu. Ahidili kuhoma miisho ghya dunia kuhida kup'heleka hekima j'ha Selemani, na langai, munu fulani m'baha kuliko Selemani aj'hele apa.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
Bhwakati pepo bhachafu bhakamboka munu ghip'heta mahali papaj'helepi ni masi ilonda kup'homoseka, lakini akapabhona lepi.
44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Kisha ijobha, “Nibetakherebhuka mu nyumba j'hangu j'hanihomili.' Paikherebhuka akajhikholela nyumba j'hisafishibhu na ij'hele tayari.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
Kisha huenda ni kubhaleta bhangi roho bhachafu saba bhabhaj'hele bhabhibhi zaidi kuliko muene, ghihida kutama ghoha pala. Ni hali j'hiakhe j'ha mwisho huwa j'hibhibhi kuliko j'ha kubhwandelu. Efe ndo kyaj'hibeta kuj'ha kwa kizazi ekhe kiovu.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Bhwakati Yesu ilongela ni bhumati langai, nyinamunu ni bhalongomunu bhakhaj'hema kwibhala, bhakaj'ha bhilonda kulongela nakhu.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Munu mmonga akan'jobhela, “Langai nyinuaku ni bhalongobhu bhaj'hemili kwibhala bhilonda kulongela ni bhebhe”.
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Lakini Yesu ni kun'jobhela j'haan'jobheleghe, “Mabhu ndo niani? Ni bhalongobhangu ndo bha niani?”
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Nu muene akanyosya kibhokho kya muene kwa bhanafunzi ni kujobha, “Langai abha ndo mabhu ni bhalongobhangu!
50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Kwa kuj'ha j'hej'hioha j'hola j'haibhomba mapenzi gha Tata ghwangu j'haaj'hele kumbinguni, munu oj'hu ndo ndongobhangu, n'dombo bhangu ni mabhu ghwa nene”.
