Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Matungo nanso ailuhiku la Sabato u Yesu akakiila mumigunda. Ia manyisigwa akwe aiatite nzala akandya kubunanga uilo nukulya.
2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
Iafarisayo naiaona nanso ikamuila u Yesu goza iamanyisigwa ako akituma imilimo iyi nisinga itung'wa uluhiku nula Sabato.”
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
U Yesu akaaila magemile ni kuona, u Daudi naiwitumile, matungo naukete inzala, palung'wi niantu naine.
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Naiwingie munyumba ang'wi Tunda nukulya, imikate iyo nisinga augombigwe palung'wi niantu naine. Kulya nanso aiagombigwe kulya iakuhani du?
5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
Iza mukili ne kuona muuziipilya wa nkani uluhiku la Sabato, iadimi mitekeelo ituma ubi, musabato, kululo shaiiailigwa kina itumile ubi?
6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
Kululo kulunga kitalanyu kina uyu nu mukulu kukila itekeelo ukoli hapa.
7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
Angamuze uulingile iko nikukiligitya kintuni, ndoilwe ulekelwa singa isongeelyo. Singa aimuzeakenkya iantu ulamulwa,
8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
Kunsoko ung'wana wang'wa Adamu yuyo Mukulu wa Sabato.”
9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
Sunga u Yesu akahega pang'wanso akalongola mitekeelo lao.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
Goza aukoli muntu amulwae wigandi la mukono, ia Farisayo ikamukolya u Yesu ikalunga. Iza tai ne kuaguna iantu uluhiku la Sabato? Kunsoko ahume kumsemela nukituma imilandu.
11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
U Yesu akaila nyenyu kitalanyu nuhumile kuhita kumipumya mikombo inko nigwie uluhiku la Sabato.
12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
Nikiule nikiza nikikilinkie, kukila inkolo! kululo igombigwe kituma nimaza uluhiku la Sabato.
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
Sunga u Yesu akamuila umuntu nuanso, goola umukono nuanso, akaugoola ukakomya anga uuya.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Kululo ia Farisayo ikapuma kunzi ahume kunonya nzila ya kumulimansilya, akenda kunzi akatula duma nzila akumubulaga ule.
15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
U Yesu naiwalinga ili akahega pang'wanso. Antu idu ikamutyata, hangi akaaguna idu.
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
Akaaligiilya kina singa ntakile manyike kuantu nia ngiza.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
Kina ikondaniligwe itai iyo nailigitigwe nu munyakidagu u Isaya akalunga,
18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
Goza umitumi wane nainumuholanilye, mlowa wane kukiila ng'wenso. Inkolo ane iloeigwe kuika inkolo ane kitalakwe, hangi ukutanantya ulamulwa kuantu ihi mihi.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
Shukusiga hangi singa ukupumya ululi lakwe, hangi tile umuntu nukija ululi lakwe munzila.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
Shukubunanga ulumuli, shukulimisa ulutambi nuipumya ilyuki sunga nuzeleta ulamulwa uhume.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
Nao nishaizaahuie azetula agimya kukiila lina lakwe.
22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
Aukole muntu ai mupoku kuna aze kimume, aiwingiwe nu mintunga akatwala pantongeela ang'wa Yesu. Akamuguna, sunga umuntu nuanso akaligitya nukuona.
23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
Umilundo wihi ukakuilwa, nukulunga, “Ihumikile umuntu yu ng'wana wang'wa Daudi?”
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
Ingi gwa ia Farisayo naiija uukuilwa uwu, akalunga uyu shukenda azunsa iamintunga na ngulu yakwe, weenda azunsa kukiila mkulu wa amintunga.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
U Yesu akalinga imasigo ao akaaila utemi nuutemanukile, wigazika, ni kisali ang'wi nyumba nitemanukile singa imika.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Ang'wi umubi ukumuheja umubi, ingi ukigilya ung'wenso munkolo akwe.
27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Ukimika ule utemi wakwe? Ang'wi nizunsa iamintunga kungulu ya mkulu wa amintunga, aiantu anyu iazunsa kungulu yang'wa nyenyu? Kunsoko aili azetula alamuli anyu.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
Ang'wi kuzunsa iamintunga kungulu yang'wa ng'waung'welu wang'wi Tunda, ingi gwa utemi wang'wi Tunda wazaa kitalanyu.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
U muntu uhumile ule kingila mito la munyangulu nukia, ahite kumtunga hanza umunyangulu? Pang'wanso ukuhuma kia gwa imiantu nakule mung'wanso.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Uyu nisingaiza kigombiliye singaizukoli palung'wi nunene, nuyu nishawilingiila palung'wi nunene wisambailya.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
Kululo kulunga iti kitalanyu, milandu nuimeli iantu azizalekilwa imilandu, ingi gwa kumumela ung'waung'welu shuzizalekelwa imilandu.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. (aiōn g165)
Muntu wihi nuipiula ukani la ng'wana wang'wa Adamu, wilekilwa imilandu ingi gwa uyu nuipiula inkani ya ng'waung'welu nuanso shawilekelwa imilandu, muunkumbigulu uwu nuo nuuzile. (aiōn g165)
33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
Ang'wi unonye umuti kutula uza nindya yakwe nza, ang'wi uugazanje umuti nuludya lakwe, kunsoko umuti wimanyika kulu dya lakwe.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Unye wileli wa nzoka miabi, muhumile uli kuligitya inkani ninza? Kunsoko ikimilo kimaligitya ayo nakoli munkolo.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Umuntu numuza nikiuto nikiza nikankolo akwe kipumya nimaza, numuntu numubi mukiuto nikibi nikankolo akwe, kipumya nikibi.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Kumuila kina uluhiku la ulamulwa iantu azepumya intendo yao izo naiituma nisingaaiza nziza.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
Kua nkani yako uzeailigwa tai, hangi kuankani yako uzepegwa ulamulwa wako.”
38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Iaika nkani ni Mafarisayo, akamuila u Yesu akalunga “Mumanyisi azakuloilwe kuona kilingasilyo kitalako”
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
Ingi gwa u Yesu akasusha akaila, “Wileli nuabi nuausambo kikuduma kilingasiilyo. Kutile ikilingasiilyo nikikupumigwa kitalao, ingi kiki naikipumiigwe nu munyakidagu u Yona.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Anga umunyakidagu u Yona naukole munda ansamaki mahiku atatu utiku nu mung'wi. Kuiti uu ung'wana wang'wa Adamu uzize ukole mukati ihi mahiku atatu mung'wi nuutiku.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
Antu a Ninawi akimika pantongeela aulamulwa palung'wi nu wileli wa antu awa apegwe ulamulwa wao. Kunsoko aialekile imilandu pautananti wang'wa Yona. Goza ukole muntu mukulu kukila u Yona apa.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
Musungu wa mutemi nuakutakama ukuuka muulamulwa palung'wi niantu awileli uwu, nukukipa ulamulwa. Auzile kupuma mumpele ihi kuza kija uhugu wang'wa Selemani, hangi goza ukole muntu mukulu kukila Selemani ukoli apa.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
Matungo numintunga numubi nuimlekela umuntu, wikiila pana kutile imazi, wizeduma kusupya shawipaona.
44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Sunga wilunga kusuka munyumba ane nazampumie, nusukile wihanga inyumba akondaniligwa kupyagulwa.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
Sunga wilongola kuityata nkolo ngiza mpungate nimbi kukila nuanso, yize yikie yihi apo. Hangi witula mubi kukukila nuang'wandyo. Ite uu uzetula muwileli uwu nubi.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Matungo u Yesu naukuligitya numilundo, goza, unyinya nianyandugu akwe akimika kunzi, akazeduma kuligitya nung'wenso.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Muntu ung'wi akamuila, uyiaaka nialuna ake imikile kunzi, akaduma kuligitya nuewe.”
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
U Yesu akamuila umuntu nuanso uiane nyenyu? Nialuna ane anyenyu?
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Akagoda umukono wakwe kuamanyisigwa akwe akalunga, goza awa ingi lane nianya ndugu ane!
50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Kunsoko wihi nuituma ulowa wang'wa Tata ane nuakigulu, nuanso yuyo munyandugu ane ng'waitu nu iane.”
