Matouš 11
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči své, kteréž mluvil, přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich.
Yesu pakamalaliti kuwalagalira wafundwa lilongu na wawili, kawukiti pahala paliya na kagenditi kufunda na kubwera lushi zya pakwegera palii.
2 Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých,
Yohani Mbatiza pakapikaniriti vitwatira vya Kristu vyakatenda, yomberi kawatumiti wafundwa wakuwi kwa Yesu.
3 A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
Womberi wamkosiya Yesu, “Hashi, gutugambiri gwenga gwa yumu yakatakulitwi na Yohani, ama tumuheperi gwingi?”
4 I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte:
Yesu kawankula, “Mgendi mwakamgambiri Yohani vitwatira vyampikinira na kuviwona,
5 Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje.
wanalwisi wawona na wavibyeketu wagendagenda, woseri yawalwala ungumbula wapungwa na wanamajogu wapikinira na wahowiti wankuzyukisiwa na Visoweru Viwagira vibwelwa kwa wahushu.
6 A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.
Mbaka kwa wantu woseri yawawera ndiri na lyoga na neni!”
7 A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?
Wafundwa wa Yohani pawawukiti, Yesu kanjiti kuwagambira lipinga lya wantu, “Hashi, pamgenditi kumlola Yohani kushiwala, mgenditi kulola shishi? Visoweru vya Yohani, mgenditi kulola shishi? Hashi mgenditi kulola lyega lyankutikisiya luhamba?
8 Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.
Su, mgenditi kulola shishi? Mgenditi kumlola muntu yakavaliti nguwu iherepa? Wantu yawavala nguwu ziherepa walikala munumba zya wafalumi!
9 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
Mung'ambiri, mgenditi kulola shishi? Mgenditi kumlola mbuyi gwa Mlungu? Yina nakaka, kumbiti mwona vitwatira vivuwa kuliku mbuyi gwa Mlungu.
10 Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou.
Yohani ndo yumu yawamlembiti Mumalembu mananagala, ‘Mlungu kalonga, hanumtumi mjumbi gwangu hakakulonguleri na kukunyawira njira.’
11 Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on.
Nukugambirani nakaka handa Yohani Mbatiza ndo mkulu kuliku muntu yoseri yakalikala. Kumbiti muntu yakawera mdidini Muufalumi wa kumpindi ndo mkulu kuliku Yohani.
12 Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.
Kwanjira shipindi Yohani Mbatiza pakabweriti ujumbi wakuwi mpaka leru, ufalumi wa kumpindi wantu wankwingira kwa makakala na wantu wana makakala ndo hawawingiri.
13 Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali.
Mpaka shipindi sha Yohani, wambuyi woseri wa Mlungu na Malagaliru ga Musa galembwa kuusu Ufalumi.
14 A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.
Handa pamuweza kujimira ujumbi wawu, Yohani ndo Eliya mekizi.
15 Kdo má uši k slyšení, slyš.
Yakana makutu su kapikaniri!
16 Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají,
“Su, nuwafananiziyi na shishi wantu wa mashaka aga? Walifana gambira wana yawalikala pahala pa soku. Wawera pawaligambiziyana na shipinga shimonga.
17 A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.
Twawagombirani msambu gwa ndowa, kumbiti mviniti ndiri! Twimba lwimbu lwa kudaya, kumbiti mlira ndiri.
18 Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ïábelství má.
Yohani pakiziti, koya kuliya na kalanda ndiri divayi na kila muntu kalonga, ‘Yomberi kana shamshera!’
19 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.
Mwana gwa Muntu pakiziti, kaliya na kalanditi divayi na kila muntu katakuliti, ‘Mumloli muntu ayu! Kana lwaliya na mlowera na ndo ganja gwa watola kodi na yawawera na vidoda!’ Luhala lwa Mlungu lwankulanguziya kuwera iherepa kulawirana na gakatendaga.”
20 Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili.
Shakapanu Yesu kanjiti kuzilawumu lushi zakatenditi mauzauza guvuwa, wantu wakuwi wafira ndiri kugalambuka kulawa muvidoda vyawatenda.
21 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili.
“Shondi Kolazini! Shondi Betisayida! Handa mauzauza aga yagatendikiti kwaku megatendikiti Tiru na Sidoni, wantu wakuwi mewavali kala malobota na kulipakaziya livu, kulilanguziya kuwera waleka vidoda vyawatenda.
22 Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám.
Nukugambirani nakaka kuwera mulishaka lya Mlungu lya kutozwa, hakawawoneri lusungu nentu wantu wa lushi lwa Tiru na Sidoni kuliku mwenga.
23 A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnešního dne. (Hadēs g86)
Nagwenga Kafarinaumu! Hashi, gufira kulikweniziya gamweni kumpindi kwa Mlungu? Hawakusulusiyi mpaka mulirindi lyalihera upeleru! Handa mauzauza yagatendikiti kwa gwenga, megatendeki ku Sodoma, lushi alu meluweri mpaka leru! (Hadēs g86)
24 Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě.
Nukugambirani kuwera mulishaka lya kutozwa Mlungu hakawawoneri lusungu nentu wantu wa Sodoma kuliku mwenga!”
25 V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým.
Shipindi shilii Yesu katakuliti, “Tati, Mtuwa gwa kumpindi na pasi panu! Mayagashii toziya guwalanguziya wadidika vitwatira vyaguwafifiti yawawera na luhala na yawawera na mahala.
26 Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou.
Yina Tati, hangu ndo ntambu yagufiriti vilawiri.
27 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
“Tati gwangu kanupa vintu vyoseri. Kwahera yakammana Mwana ira Tati na kwahera yakammana Tati ira Mwana na goseri galii gakafira kumgambira Mwana, su kamgambira.
28 Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.
“Mwizi kwaneni woseri mwenga yamtokiti kupapa visanka vizotopa na neni hanuwatendi moyeri.
29 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim.
Mjimili vilii vyanuwapanani mwenga na mulifundi kulawa kwaneni, toziya neni namupoli na mnanagala mu rohu na mwenga hamwoyeri.
30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.
Toziya shilii shanuwalagaliriti ndo shiherepa kwa mwenga na shanuwapanani mpapi ndo shizotopa ndiri.”
