< Matouš 11 >
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči své, kteréž mluvil, přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich.
Pošto Isus završi upućivati dvanaestoricu učenika, ode odande naučavati i propovijedati po njihovim gradovima.
2 Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých,
A kad Ivan u tamnici doču za djela Kristova, posla svoje učenike
3 A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
da ga upitaju: “Jesi li ti Onaj koji ima doći ili drugoga da čekamo?”
4 I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte:
Isus im odgovori: “Pođite i javite Ivanu što ste čuli i vidjeli:
5 Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje.
Slijepi progledaju, hromi hode, gubavi se čiste, gluhi čuju, mrtvi ustaju, siromasima se navješćuje Evanđelje.
6 A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.
I blago onom tko se ne sablazni o mene.”
7 A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?
Kad oni odoše, poče Isus govoriti mnoštvu o Ivanu: “Što ste izišli u pustinju gledati? Trsku koju vjetar ljulja?
8 Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.
Ili što ste izišli vidjeti? Čovjeka u mekušasto odjevena? Eno, oni što se mekušasto nose po kraljevskim su dvorima.
9 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.
Ili što ste izišli? Vidjeti proroka? Da, kažem vam, i više nego proroka.
10 Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou.
On je onaj o kome je pisano: Evo, ja šaljem glasnika svoga pred licem tvojim da pripravi put pred tobom.
11 Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on.
Zaista, kažem vam, između rođenih od žene ne usta veći od Ivana Krstitelja. A ipak, i najmanji u kraljevstvu nebeskom veći je od njega!
12 Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.
A od dana Ivana Krstitelja do sada kraljevstvo nebesko silom se probija i siloviti ga grabe.
13 Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali.
Uistinu, svi proroci i Zakon prorokovahu do Ivana.
14 A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.
Zapravo ako hoćete: on je Ilija koji ima doći.”
15 Kdo má uši k slyšení, slyš.
“Tko ima uši, neka čuje.”
16 Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají,
“A komu da prispodobim ovaj naraštaj? Nalik je djeci što sjede na trgovima pa jedni drugima dovikuju:
17 A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.
'Zasvirasmo vam i ne zaigraste, zakukasmo i ne zaplakaste.'”
18 Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ïábelství má.
“Doista, dođe Ivan. Nije jeo ni pio, a govori se: 'Ðavla ima.'
19 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.
Dođe Sin Čovječji koji jede i pije, a govori se: 'Gle, izjelice i vinopije, prijatelja carinika i grešnika!' Ali opravda se Mudrost djelima svojim.”
20 Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili.
Tada stane prekoravati gradove u kojima se dogodilo najviše njegovih čudesa, a oni se ne obratiše:
21 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili.
“Jao tebi, Korozaine! Jao tebi, Betsaido! Da su se u Tiru i Sidonu zbila čudesa koja su se dogodila u vama, odavna bi se već oni u kostrijeti i pepelu bili obratili.
22 Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám.
Ali kažem vam: Tiru i Sidonu bit će na Dan sudnji lakše negoli vama.”
23 A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnešního dne. (Hadēs )
“I ti, Kafarnaume! Zar ćeš se do neba uzvisiti? Do u Podzemlje ćeš se strovaliti! Doista, da su se u Sodomi zbila čudesa koja su se dogodila u tebi, ostala bi ona do danas. (Hadēs )
24 Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě.
Ali kažem vam: Zemlji će sodomskoj biti na Dan sudnji lakše nego tebi.”
25 V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým.
U ono vrijeme reče Isus: “Slavim te, Oče, Gospodaru neba i zemlje, što si ovo sakrio od mudrih i umnih, a objavio malenima.
26 Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou.
Da, Oče, tako se tebi svidjelo.
27 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
Sve je meni predao Otac moj i nitko ne pozna Sina doli Otac niti tko pozna Oca doli Sin i onaj kome Sin hoće objaviti.”
28 Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.
“Dođite k meni svi koji ste izmoreni i opterećeni i ja ću vas odmoriti.
29 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim.
Uzmite jaram moj na sebe, učite se od mene jer sam krotka i ponizna srca i naći ćete spokoj dušama svojim.
30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.
Uistinu, jaram je moj sladak i breme moje lako.”