Matouš 10
1 A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.
Jisu ninyigv lvbwlaksu vring gola anyia gokkumto okv bunua alvmanv dow a charanvnv okv lvvma nvgwngnv okv achiayak nvgwng nvnga mvpuripu dubv jwkrw a jitoku.
2 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,
So si Apostol vring gola anyi gv aminv: mintubv Saimon (Pitar vnam) okv ninyigv boru Andriu; Jems okv ninyigv boru Jon, bunyi gv abu v Jibedi;
3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,
Pilip okv Bartolomiu; Tomas okv Metiu lampu naakumyanv; Jems Alpius gv kuunyilo, okv Tadius;
4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.
Saimon ringrianv, okv Judas Iskariot, Jisunyi kupnv.
5 Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte.
So nyi vring gola anyia Jisu svbv mingvrila vnglin moto: Nonuno Jentail mooku lo vmalo Samaritan banggu vdwlo vngma bvka.
6 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Vmabvya nonuno Israel gv svlar nyekunv nyi vdwgvlo vnglaka.
7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.
Vngnyika okv japgo laka, ‘Nyidomooku gv Karv ngv nvchi duku!’
8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.
Lvvma nvnga mvpu laka, sinv nga turkur molaka, yvvdw taik ridunv mvpu jilaka, okv uyuvram vdwa chara laka. Nonuno arv jimabv naapvnv, vkvlvgabv jinyubv jilaka.
9 Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,
Nonugv jekap lo ain, raaji, okv morko go gvma bvka;
10 Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.
moing vngkulo giagonv kochak vmalo jvkoklaklwk bornyi vmalo lvsup anyi vmalo bangngi guka gvyoka. Rinv anga ogugo dinchi pvdw jirung dunv.
11 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.
Vdwlo nonu Banggu lo vmalo napumlo aalwk redw, aagv rila nonua alvbv aamu jinv go kaaying laka, okv ninyia lvkobv dooming gvlaka nonugv ho mooku lokv vnglinma dvdvlo.
12 A vcházejíce do domu, pozdravtež ho.
Vdwlo nonuno naam gulo aaridw, ‘mvngpuv nonua lvkobv doi laka’ vla minlaka.”
13 A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.
Ho gv naam nyi v nonua alvbv naarwk siredw, nonugv kumrwklvtak nga ho doolwk molaka; vbvritola bunu nonua alvbv naarwk sima bolo, vbvribolo nonugv kumrwklvtak nga naakur lakuka.
14 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.
Okv vdwlo banggu gunv vmalo nampum gunv nonua alvbv naarwk sima boloka vmalo tvria maboloka vbvrikunamv ho mooku a kayulaka okv lvchu gv pvmar haka moolu laka.
15 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.
Ngo nonua jvjv nga minjidunv jwngkadaka alu lo Pwknvyarnv ho banggu gv nyi vdwa svnga Sodom okv Gomora banggu gv nyi vdwa aya yari nvpv!
16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.
“Tvvriato! Ngo nonua vnglin mogv rinvla svlar a svcha chatwng lo vngmunam aingbv. Nonuno tabw gv apiabv hima sunvbv rilaka okv taakw jvbv angam nvgobv rilaka.
17 Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati.
Himasulaka nonua naatungla tumjinv okv kvbanaam lo boolwk jinv doodu nvla, okv bunu nonua Jius kumkunaamlo dvngri nvla.
18 Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům.
Ngoogv lvgabv nonua dvbv vdwgv okv rigvdogvnv vdwgv kaagialo mvrit rinvla okv Jentail vdwa okv bunua Alvnv Yunying nga minjinam lvgabv.
19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.
Vdwlo bunu nonua mvrit kolo aagv rikudw, nonu ogu gonyi minse ngvdw vmalo oguaingbv mindu bvdw vla mvngru mabvka. Vdwlo mindubv riri kudw nonua minse nga jiri kunv.
20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás.
Nonugv gamchar dvdv ngv nonu gvngvma, hv nonugv Abu gv Dow v nonu gvlokv japdunv.
21 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.
“Nyi vdwv atugv achiboru vdwa mvki modubv laklwk reku, okv abu vdwv vbvdvdvbv bunugv umvuu vdwa rire; umvuu vdwv anvabua rinying reku okv bunua mvki moreku.
22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
Ngoogv lvgabv nyichar mvnwngngv nonua kaanwng mareku. Vbvritola yvvdw ataranya lobv gakbwngla rilin doolin rinv hv turnama paariku.
23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.
Vdwlo bunu nonua banggu ako lo mvdwkmvku rikudw, banggu ako gunvlo joklwk laka. Ngo nonua jvjvbv mindunv nonu Nyia Kuunyilo gv aatv madvbv Israel gv banggu mvnwnglo rise gwngse nga rinya nyumare.
24 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.
“Purinv vmiv Tamsar nvnga kaiyama dunv; nyira ngv ninyigv atua kaiyama dunv.
25 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?
Vkvlvgabv purinv vmiv ninyigv tamsarbo aingbv rirung dubv mvngdum laka, okv nyira ngvka vbvdvdv bv ninyigv atu aingbv. Vpin ara gv nyiloyachok ka Biljebul vla minbolo, vpin gv nyi vdwa hum tvrukaya yadubv bunua minre!
26 Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.
“Vkvlvgabv nyi vdwa busu mabvka, ogugonyi vjak takmamla vvpv pvdw mvkok reku, okv arwnglo vvsinam ma chimpa morikunv.
27 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.
Ngo kanv lo nonua ogugo minpa pvdw nonuno um pua tota lo ridv laka, okv nonuno ogugo tvsi pvdw nonu hum naam mwnglo ao lokv gokpa jilaka.
28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. (Geenna g1067)
Ayakka mvki jinv nga busu mabvka, vbvritola yaji yalu ha mvki nyumare; vmabvya ayak hala yaji yalu ha uyumooku lo mvyak jinv Pwknvyarnvnyi busu yalaka. (Geenna g1067)
29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.
Morko abar mvngchik lokv nonu pvdwng nvvnyi go rvvla madunvre vbvritola nonugv Abu mvngma rinyi pvdwng nvgoka kolv lo hoolu madunv.
30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.
Nonu gvbv dumpo dwmw haka kiro pvkunv.
31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.
Vkvlvgabv busu mabvka; Nonu pvdwng mvnwng haka arv doya nvngv!
32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.
“Yvvdw nyi vdwgv tvvpam kaapam lo rvbwngvrwngbv Jisu ngo gv-ngv vla minre kudw, ngooka ninyia nyido mooku tolo doonv ngo Abu gv kaagia lo vbvrire.
33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
Vbvritola yvvdw nga nyi vdwgv tvvpam kaapam lo mia siredw, ngooka ninyia nyido tolo doonv ngo Abu gv kaagialo mia siitv ngurure.
34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.
“Nyia mooku so nga himpukain a aagvla aapvnv vla mvngma bvka. Ma, ngo sarsopoyo nga aagvdubv aama, vbvritola riokse nga aagv yapvnv.
35 Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.
Ngo aapvnv kuunyilo vdwv bunugv abu vdwa rinying modubv, kuunyijar vdwv bunugv anv vdwa rinying modubv, nyang vdwv bunugv ayu vdwa rinying modubv;
36 A nepřátelé člověka budou domácí jeho.
Nyi gunv gv kairungbv nyiru minsu namv ninyigv ogu naam gv nyi gubv rire.
37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.
“Yvvdw nga lvyabv ninyigv anv okv abua pakdunv, hv ngoogv lvbwlaksu vla mindubv riyoma; yvvdw nga lvyabv ninyigv kuunyilo okv kuunyimv ha pakdunv, hv ngoogv lvbwlaksu vla mindubv riyoma.
38 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.
Yvvdw ninyigv daapo nga joorapla ngoogv kochinglo vngming gvma dunv hv ngoogv lvbwlaksu vla mindubv riyoma.
39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Yvvdw ninyigv singdung nga kai modubv mvngdunv, hv ngooyare, okv yvvdw ninyigv singdung nga ngoogv lvgabv ngoomu dunv hv singya re.
40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal.
“Yvvdw nonua alvbv naarwk sidunv, hv nga alvbv naarwksinam mv; okv yvvdw nga alvbv naarwk sidudw, hv nga vngmunv nw nyika alvbv naarwk sita dunv.
41 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.
Yvvdw Pwknvyarnv gv gindungpingko nga naarwk sidunv, ogulvgavbolo hv Pwknvyarnv gv gindungpingko ngv, hv nw gvlo rijo nga paare. Okv yvvdw alvnv nyi ha alvbv naarwk sidunv, ogulvgavbolo hv alvnv nyi hv, hv nw gvlo rijo nga paare.
42 A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.
Nonu jvjvbv mvngrung laka yvvdw nga reming gvnv miangyachok nvgonyi isi koobu go jidunv ogulvgavbolo hv nga reming gvnv ngv, hv jvjv rungbv rijo nga paarungre.”
