Matouš 10
1 A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.
Basa naa ma, Yesus noꞌe ana mana tungga nara fo rema raꞌabꞌue. Boe ma Ana fee se koasa fo reu use-oi nitu hetar ma tao raꞌahahaiꞌ atahori mamahedꞌiꞌ mataꞌ-mataꞌ.
2 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,
Ana mana tunggan ka sanahulu ruaꞌ fo Ana denuꞌ ra nara nara, naeni: Ka esan, naran Simon (fo roꞌe na rae, ‘Petrus’) boe ma odꞌin, naran Anderias, ma, Yakobis, no odꞌin, naran Yohanis (ruꞌa se, Sabadeus ana nara)
3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,
Boe ma Filipus, no Bartolomeos. Ma Tomas, no Mateos (mana edꞌa bea). Yakobis (Alpius anan), no Tadius.
4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.
Simon (mana tungga partei Selot), boe ma Yudas Iskariot (dei fo mana seo hendi Yesus).
5 Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte.
Basa naa ma, Yesus denu ana mana tungga atahori ka sanahulu ruaꞌ ra, Ana parenda se nae, “Au denu nggi mii sia hita atahori Yahudi nara, huu hetar mia hita atahori nara nda tungga Lamatuaꞌ dalan no matetuꞌ sa. Ara onaꞌ, bibꞌi lombo mana mopoꞌ ra. Huu naa, ama afiꞌ mii sia atahori nda Yahudi ra sa ma atahori Samaria ra.
6 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.
Mii mifadꞌe hita atahori Israꞌel nara mae, ‘Fai na losa de basa atahori bisa dadꞌi Lamatualain atahorin ena.’
8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.
Mii tao miꞌihahaiꞌ atahori mamahedꞌiꞌ ra, mii tao misodꞌa baliꞌ atahori mates ra, tao miꞌihahaiꞌ atahori mamahedꞌi kusta, ma use-oi hendi nitu ra. Lamatuaꞌ pala-banggi fee nggi naen seli ena, te Ana nda noꞌe baliꞌ saa sa boe. Dadꞌi ia naa ama musi mii fo pala-banggi naeꞌ fee neu atahori laen fai, akaꞌ naa afiꞌ moꞌe baliꞌ saa-saa sia se boe.
9 Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,
Ama laoꞌ rou-rou, e. Nda parlu mendi doiꞌ sa,
10 Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.
lepa-ngges, bua-baꞌu seluaoꞌ, sapatu, do teteas. Huu atahori mana tao ues, nandaa hambu eni hahambun fo nasodꞌa.
11 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.
Mete ma misiꞌ kota esa, do, kamboꞌ esa, na, ama sangga atahori mana naena rala maloleꞌ mana nau simbo nggi. Fo leo sia naa, losa ama lao hela mamanaꞌ naa.
12 A vcházejíce do domu, pozdravtež ho.
Mete ma misiꞌ atahori sa umen, na, olaꞌ mae, ‘Sodꞌa-moleꞌ! Lamatuaꞌ fee nggi papala-babꞌanggiꞌ.’
13 A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.
Mete ma atahori sia ume a simbo nggi no maloleꞌ, ama moꞌe fo Lamatuaꞌ fee se papala-babꞌanggiꞌ. Te mete ma ara nda simbo nggi sa, na, Lamatuaꞌ o nda fee se papala-babꞌanggiꞌ sa boe. Te papala-babꞌanggiꞌ baliꞌ neti nggi.
14 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.
Mete ma atahori nda nau rena nggi sa, na, lao hela ume naa, do, kota naa, basa naa nggafur hendi afu sia ei mara, fo dadꞌi tatandaꞌ oi, ara nda nau rena saa, de, ara lemba-dꞌoi ao nara
15 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.
Mete ma losa fai nggero-furiꞌ fo Lamatualain huku-dꞌoki atahori sia raefafoꞌ, na huku-dokiꞌ soaꞌ neu atahori nda mana nau simbo nggi sa, beran lenaꞌ huku-dokiꞌ neu Sodꞌom no Gomora fo deꞌulaka nara manaseliꞌ a. Te misinedꞌa, e! Te dei fo Ana natudꞌa huku-dokiꞌ beran seli soaꞌ neu atahori nda mana nau simbo nggi sa!”
16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.
“Misinedꞌa, e! Te Au denu nggi ia, onaꞌ Au fee bibꞌi lombo nisiꞌ busa fui deꞌulakaꞌ a taladꞌan. Huu naa, ama musi pake dudꞌuꞌat onaꞌ mengge mahineꞌ. Boe ma rala mara musi ndoos onaꞌ mbui lunda nda mana sangga dala deulakaꞌ sa.
17 Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati.
Te besa-besa, o! Dei fo atahori tao doidꞌoso nggi. Dei fo ara nore nggi misiꞌ mamana nggero dedꞌeat agama. Ma dei fo ara filo nggi sia ume hule-oꞌe nara.
18 Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům.
Dei fo ara nore nggi mii mitaa sia hofernor no maneꞌ a, huu ama tungga Au. Te ama musi pake kakaꞌeꞌ naa fo mifadꞌe Hara-lii Malole ngga neu se. No taꞌo naa, atahori nda mana rahine Lamatuaꞌ sa o, hambu rena soꞌal Au boe.
19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.
Te mete ma atahori nore rendi nggi onaꞌ naa, na, afiꞌ mimitau mae, ‘Dei fo au olaꞌ ae saa?” Do, ‘Dei fo, au utaa ae, saa?’ Sudi boe dudꞌuꞌa taꞌo naa, huu losa fain, dei fo hei Amam sia sorga nafadꞌe saa fo ama musi olaꞌ.
20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás.
Leleꞌ naa, saa fo ama olaꞌ naa, nda miaꞌ a hei e sa, te Dula-dalen nafadꞌe nggi saa fo ama olaꞌ a.
21 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.
Hei mete neuꞌ ena, te dei fo sia ume sa rala, mete ma hambu atahori ramahere Au, dei fo toronoo nara sangga dalaꞌ fo fee atahori tao risa e. Ma mete ma anaꞌ sa namahere, dei fo aman tao nisa e. Mete ma amaꞌ no inaꞌ sa ramahere, dei fo ana bonggin tao nisa se.
22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
Mete te, dei fo basa atahori binci nggi seli, huu ama tungga Au. Te, atahori mana naꞌatataaꞌ nakandoo losa babꞌasan, dei fo Lamatualain fee ne masoi-masodꞌaꞌ.
23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.
Mete ma atahori tao doidꞌoso nggi sia kota esa, na, mela misiꞌ kota laen. Tebꞌe! Au ia, Atahori Matetuꞌ a. Dei fo ama nda feꞌe lao ndule basa kota Israꞌel sa, te Au baliꞌ uma ena.
24 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.
Atahori ra biasa fee hadꞌa-hormat neu meser esa, lenaꞌ ana dedꞌenu nara. Ma atahori fee hadꞌa-hormat neu malangga esa, lenaꞌ ana mana tao ues nara.
25 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?
Mete ma ana dedꞌenuꞌ esa nanori fo mahinen onaꞌ meser na, ana nae naa dai ena. Ma mete ma ana mana tao ues naa nanori fo mahinen onaꞌ malanggan, na, ana o nae naa dai ena boe. Dadꞌi misinedꞌa, e! Mete ma atahori roꞌe tenu umeꞌ a ena rae, ‘Ho ia, Balsebul, naeni nitu ra malanggan!’ Na, tantu ume isi nara o hambu naraꞌ nda maloleꞌ lenaꞌ sa fai.”
26 Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.
“Dadꞌi ama afiꞌ mimitau atahori mana labꞌan nggi. Te saa fo atahori tao raꞌafuniꞌ, dei fo basa atahori rita boe.
27 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.
Saa fo Au unori neu mesaꞌ nggi, dei fo ama musi mii mifadꞌe neu basa atahori. Boe ma saa fo Au ufadꞌe neenee, dei fo ama musi mii mifadꞌe ndule basa mamanaꞌ ra.
28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. (Geenna g1067)
Afiꞌ mimitau atahori, te ara bisa ramateꞌ atahori, te nda bisa tao ralutu atahori ao samana nara sa. Naa de, ama musi mimitau Lamatualain, huu naꞌena koasa fo nggari atahori ao sisin no samanan nisiꞌ tasi ai mana mbila roroo nakandooꞌ a. (Geenna g1067)
29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.
Dadꞌi tao manggatetee rala mara. Atahori seo mbui randak sia pasar felin mbeiꞌ a. Te nda hambu esa tudꞌa fo mate sa boe, mete ma Amam mana sia sorga nda nau sa.
30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.
Hei Amam sia sorga o tao mataꞌ neu nggi losa dala-dala ana dikiꞌ ra. Langga fulu mara dedesi nara o, Ana nahine ena.
31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.
De ama afiꞌ mimitau! Huu Lamatualain nilei nggi mafeliꞌ lenaꞌ basa mbui randak ra.”
32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.
Basa ma Yesus olaꞌ fai nae, taꞌo ia, “Atahori mana nambarani nataa sia atahori matan sia raefafoꞌ ia nae eni nahine Au, dei fo Au o utaa sia Ama Ngga matan sia sorga ae, ‘Eni ia, Au atahori ngga.’
33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
Te atahori mana nafanii Au sia atahori matan nae, eni nda nahine Au sa, dei fo Au o ufadꞌe Ama ngga sia sorga ae, ‘Au nda uhine atahori ia sa.’”
34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.
“Hei afiꞌ duꞌa mae, Au uma endi sodꞌa-moleꞌ sia raefafoꞌ ia. Te Au uma tao atahori esa balabꞌan no esa.
35 Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.
Au raefafoꞌ uma ia, tungga saa fo Lamatuaꞌ mana ola-ola nara olaꞌ memaꞌ rae, ‘Dei fo ana touꞌ labꞌan aman, ana inaꞌ labꞌan inan, ma ana feto feus labꞌan ina arin,
36 A nepřátelé člověka budou domácí jeho.
Te ume isiꞌ ra esa musu no esa.’
37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.
De atahori mana nae tungga Au tebꞌe-tebꞌeꞌ, musi sue Au lenaꞌ basa e; lenaꞌ ina-aman ma lenaꞌ ana nara. Te hokoꞌ na, atahori naa nda nandaa dadꞌi Au atahori ngga sa.
38 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.
Huu atahori mana nae tungga Au, te nda nau lemba susa-sonaꞌ sa, na nda nandaa dadꞌi Au atahori ngga sa.
39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Atahori mana sadꞌia mate huu ana tungga Au, dei fo ana hambu nasodꞌa nakandoo no Lamatuaꞌ. Te atahori mana nauꞌ a nasodꞌa soaꞌ neuꞌ a aon, dei fo masodꞌan, mopo hendiꞌ e neuꞌ ena!”
40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal.
“Atahori mana simbo nggi no maloleꞌ, eni o simbo Au boe. Ma atahori mana simbo Au, ana o simbo Lamatualain mana denu Auꞌ a.
41 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.
Atahori mana simbo Lamatualain mana ola-olan, huu ana olaꞌ soꞌal Lamatuaꞌ, dei fo Lamatuaꞌ bala-bꞌae e onaꞌ Ana bala-bꞌae mana ola-olan esa. Boe ma atahori mana simbo atahori rala ndoos esa, huu atahori naa tungga tebꞌe-tebꞌeꞌ Lamatuaꞌ hihii-nanaun, dei fo Lamatuaꞌ bala-bꞌae e onaꞌ Ana bala-bꞌae atahori rala ndoos esa.
42 A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.
Atahori mana simbo ana diki anaꞌ esa huu ana tungga Au, dei fo Lamatuaꞌ bala-bꞌae e. Mae atahori fee akaꞌ oe nggalas esa o, Lamatualain nda liliiꞌ e sa.”
