< Marek 8 >
1 V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
Chomolte suole chu loko dang tamtak an hong intûp nôka. Ite an sâk rang an dônloi sikin Jisua'n a ruoisingei a koia, an kôm,
2 Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.
“Hi mingei hih ko kôm sûnthum an om zoia, male atûn hin ite sâk rang an dôn khâiloi sikin lungkham ku mu ngei tataka.
3 A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
Bungêiin an ina ki min se ngei lakin lamlâia chamsôlinvei an ta, senkhat vâng chu an hongna alazan ani sikin” a tia.
4 Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
A ruoisingeiin a kôm, “Hi ramchâra hin hi mingei vâina rangin tumo sâk an hun rang dôr aman zoi ranga?” an tipea.
5 I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.
Jisua'n, “Vâipôl kho dôr mo nin dôn?” tiin a rekel ngeia. Anni han “Vâipôl tâp sari” tiin an thuona.
6 I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
Ama han lokongei hah pila insung rangin chong a pêk ngeia. Hanchu vâipôl tâp sari hah a lâka Pathien kôm râisânchong a rila, a khoia, lokongei sem pe rangin a ruoisingei kôm a pêk ngeia; male a ruoisingeiin an sema.
7 A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
Nga chînte atômte khom an dôn sa. Jisua'n ma chunga han khom râisânchong a ril nôka, male sem pe ngei rangin a ruoisingei kôm a pêk sa zoi.
8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
Mitinin an khop dodôrin an sâka, asâk ngei ha mi isâng minli dôr an ni. Hanchu an sâk minieng arnôingei hah tabong sari an la rût min sipa. Jisua'n mingei ha a tîr pai ngeia
9 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.
10 Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
male a ruoisingei leh rukuonga an chuong kelena Dalmanutha ramhuola an se zoi.
11 I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
Pharisee senkhat ngei Jisua kôm an honga, an inkhalpuia. Ama min ôk rang an nuoma, masikin Pathien'n ama a pom ti minlangna rangin sininkhêl min mu ngei rangin an ngêna.
12 A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
Hannirese Jisua'n a mulungrîl sûnga a chapa, “Ithomo atûnlai mingei hin sininkhêl an ngên hi? Nimak, nangni ki ril! Atûnlai mingei kôm hin ma anga riet theina reng hi pêk ni no nih!” a tia.
13 A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.
Anni hah a mâka, rukuonga a chuong nôka, male dîl varâl tieng ân kân zoi.
14 I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
Ruoisingei han vâipôl an hun rang dôr chôi rangin an mingila male rukuonga han vâipôl tâp khat vai an dôna.
15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.
Jisua'n, “Singthei roi,” male “Phariseengei le Herod chol renga indîn roi” tiin inningna a pêk ngeia.
16 I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
Anninanâk han, “Vâipôl ei dôn loi sika, mahi a ti kêng ani rang,” tiin an lâia an injêk khôm phut zoia.
17 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?
Jisua'n an ti hah a lei rieta, an kôm, “Ithomo vâipôl nin dônloi roi nin injêk khôma? Nin la rietthei tet loi mini? Nin mulungbôkngei ânmôl sabak zoi mini?
18 Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
Mitngei nin dôn chakin nin mu thei loi mini? Kuorngei nin dôn chakin nin riet thei loi mini? Nin riettit khâiloi mini
19 Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
mipui isâng rangnga ngei ta rangin vâipôl tâp rangnga ko khoi lâi ha? An sâk minieng vâipôl ronôingei tabong izet mo nin rût minsip ha?” tiin a rekel ngeia. “Tabong sômleinik” tiin an thuona.
20 A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
Male Jisua'n an kôm, “Mipui isâng minli ngei ta rangin vâipôl tâp sari ko khoi lâihan,” an sâk “minieng vâipôl ronôingei hah tabong izet mo nin rût minsip ha?” tiin a rekel ngei nôka. “Tabong sari” tiin an thuon nôka.
21 I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?
Male ama'n “Atûn ten nin la rietthei loi mo?” tiin a rekel ngeia.
22 I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
Bethsaida taka an hong tunga, mahan mingei senkhatin Jisua kôm mi mitcho an hong tuonga, male a tôn pe ngei rangin an ngênna.
23 I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
Jisua'n mitchopa kut hah a sûra, khuo pêntieng a se puia. A mitngei a michil pe suole chu, Jisua'n a chunga a kutngei a minngama male a kôm, “Nu mu thei mo ni zoi?” tiin a rekela.
24 A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
Ha mi hah a tanga, “O, miriemngei chu ku mua, hannirese, thingkungngei an lôn titir anghan ke ku mu” a tia.
25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.
Jisua'n mitchopa mitngei han a kutngei a minngam nôka. Ma zora han chu mitchopa han a en ngita, a mitngei ahong vâr zoia, male jâttin a mu minthâr thei let zoi.
26 I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.
Hanchu Jisua'n, “Khuo sûnga hin lût khâi no roh” tiin chong a bêa, in tieng a tîr zoi.
27 Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
Hanchu Jisua le a ruoisingei hah an jôka, Caesarea Philipi kôla khuongeia han an sea. Lampuia han an kôm, “Mi ril roi, mingeiin tumo ani min ti?” tiin a rekel ngeia.
28 Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
Anni han, “Senkhatin chu Baptispu John ani,” male “midangngei chu Elijah ani, senkhatngei nôkin chu dêipu inkhatlam ani” nang an ti, tiin an thuona.
29 Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
Hanchu, an kôm han, “Nangni rêkte tumo ani mi nin ti?” tiin a rekel ngeia. Peter'n a kôm, “Messiah ni ni” tiin a thuona.
30 I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.
Hanchu Jisua'n an kôm han, “Ku chungroi hih tute kôm ril no roi” tiin chong a pêk ngei zoi.
31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
Hanchu Jisua'n a ruoisingei a minchu ngeia, an kôm, “Miriem Nâipasal hi la tuong sabak ngêt a ta, upangei, ochaisingei le Balam minchupungeiin hengpai an tih. That an ta, aniatachu sûnthum suole chu aringin inthoinôk atih,” a tia.
32 Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
Ma roi hih ânthârvangin a ril ngeia. Masikin Peter'n ama hah athenin a tuonga, a ngoa.
33 Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
Hannirese Jisua'n ânheia, a ruoisingei tieng a ena, male “Soitan, keima renga rotpai roh,” ama'n, “Ni mindonngei hih Pathien renga niloiin miriem nina renga ke ani,” tiin Peter a ngoa.
34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
Hanchu Jisua'n lokongei le a ruoisingei a koia, an kôm, “Tutu khom mi jûi a nuomin chu ama le ama inmingil ngêtin a khros ruputin mi jûi rese.
35 Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
Tukhom a ringna mojôk a nuomin chu machân a ta; hannirese, tukhom keima sika le thurchisa sika a ringna machân ngei chu mojôk nîng an tih.
36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
Mîn rammuol hih apumin dôn senla, a ringna chu machân senla, ata rangin imo an lâpna aom ranga? Mangmunboi ani!
37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
Mîn a ringna a man nôkna rangin ite a pêk thei rang om mak.
38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
Tukhomin atûnlâi nikhuo saloi le pathienboi mingei kôma keima le ki minchuna chong inzakpui chu, Miriem Nâipasal a Pa roiinpuina insila a vântîrton inthieng ngei leh an juong tika chu ha mi hah inzakpui atih” a tia.