Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Mafalisayu wamu na wafunda wa Malagaliru wawaweriti wankulawa Yerusalemu walivaga pawamzyengeta Yesu.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
Wawona wafundwa wamu wa Yesu wankuliya shiboga kwa mawoku mahumba, yani wagulula ndiri mawoku gawu ntambu ya ifiruwiti.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
Toziya Mafalisayu na Wayawudi woseri waliya ndiri shiboga mpaka wagululi mawoku gawu ntambu ya wamaniti, wakoliti shitiba sha wazewi wau.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
Pawalawa mumasoku waliya ndiri shintu shoseri mpaka washigululi huti ntambu ya wavimani. Vira vilii wakoliti vitiba vimonga, gambira vilii kugulula lutekeru, viwiga na vyombu vya shaba.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Su Mafalisayu na wafunda wa Malagaliru wamkosiya Yesu, “Ntambu gaa wafundwa waku wakola ndiri vitiba vya wambuyi wawu, ira womberi waliya kwa mawoku mahumbu?”
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Yesu kawankula, “Isaya katungiti weri, mwenga mwawafyangu, gambira ntambu yakalembiti, ‘Wantu awa, wanjimira kwa visoweru hera, kumbiti mumyoyu mwau, wapatali na neni.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
Kuntambikira kwawu kunfaa ndiri mana wafunda vitiba vya wantu hera gambira malagaliru ga Mlungu.’”
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
“Mwenga mugaleka malagaliru ga Mlungu na kukola vitiba vyenu.”
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
Yesu kendeleyiti kutakula, “Mwenga mulihola muherepa, kumbiti mugalema malagaliru ga Mlungu su muvikoli vitiba vyenu.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
Mana Musa kamuiti, ‘Guwapanani ligoya tati gwaku na mawu gwaku.’ Kayi katakuliti ‘muntu yoseri yanakahigiranga tati ama mawu, muntu ayu hawamlagi.’
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
Kumbiti mwenga mfunda, gambira muntu kana shintu sha kuwatanga tati ama mawu gwakuwi, kumbiti katakula shintu ashi ‘Kolibani’ yani mafupu kwa Mlungu,
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
su mutakula kalazimika ndiri kuwatanga tati gwakuwi ama mawu gwakuwi.
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
Su, kwa ntambu ayi mbeziya shisoweru sha Mlungu kwajili ya mafundu gamwankana. Kayi mtenda vitwatira vivuwa vya ntambu ayi.”
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Yesu kalishema kayi lipinga lilii lya wantu. Kawagambira, “Mpikiniri woseri, muvimani.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
Kwahera shintu shashimwingira muntu shashiweza kumtenda kaweri muhumba. Kumbiti shashimlawa muntu ashi ndo shashimtenda muntu kaweri muhumba.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Muntu pakana makutu, kapikaniri.”
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Pakalilekiti lipinga lya wantu na kwingira mnumba, wafundwa wakuwi wamkosiya mana ya mfanu wakatakuliti.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
Yesu kawagambira, “Hashi, ata mwenga mwelewa ndiri? Hashi muvimana ndiri handa shintu shashimwingira muntu kulawa kunja, shimtenda ndiri muntu kaweri muhumba,
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
Toziya shimwingira ndiri mumoyu, kumbiti shingira mumtima, shakapanu shilawa kunja munshimba?” Kwa kutakula hangu, Yesu kavipungiti viboga vyoseri.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
Kendereyiti kulonga, “Shashilawa munshimba mwamuntu ndo shimtenda kaweri muhumba.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Toziya mumoyu mwa muntu mulawa maholu madoda na kumbinta na shimpegu na ulagaji shakapanu
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
uhumba na lwaliya na vidoda na upyotu na utindira na weya na mayigilangu na shinika na lipungasesi.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
Madoda aga goseri galawa munshimba mwa muntu, ndo hagamtendi muntu kaweri muhumba.”
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
Yesu kawuka paliya, kagenda mulushi lwa Tiru. Aku kingira mnumba na kafiriti ndiri muntu yoseri kavimani, kumbiti kaweziti ndiri kulififa.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Paniti mdala yumu mweni muhinga gwakuwi kaweriti na shamshera, kapikaniriti visoweru vya Yesu. Palaa paliya kiza kamsuntamalira pamagulu pakuwi.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Mdala ayu kaweriti Mgiriki, mwenikaya gwa Silofainiki. Su kamluwa Yesu kamlavii muhinga gwakuwi shamshera kadoda.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
Yesu kamgambira, “Guleki huti wana wikuti. Kwa mana iherepa ndiri kutola shiboga sha wana na kuwasila wang'ang'a.”
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Kumbiti mdala uliya kamwankula, “Nyina Mtuwa, kumbiti ata wang'ang'a wapasi pameza waliya shiboga shawalekiti wana!”
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Yesu kamgambira, “Toziya ya shisoweru ashi shagulongiti, gugendi ukaya, haguwoni shamshera kamlawa muhinga gwaku!”
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Su kagenda ukaya kwakuwi, kamwona mwana kagonja mshitanda na shamshera kamlawiti kala.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Shakapanu Yesu kawuka mulushi lwa Tiru, kapitira Sidoni, kasoka litanda Galilaya kwa kupitira mukowa lushi lilongu.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Su wamjegera muntu kana majogu viraa ka bubu, wamluwa kamtulili mawoku.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Yesu kamtura kutali na wantu. Katula vyala vyakuwi mmakutu mwa muntu uliya. Katema mata na kumshinkula lulimi.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
Shakapanu kalola kumpindi kwa Mlungu, kapumula na kumgambira, “Efata,” mana yakuwi, “Guvuguki!”
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Mala makutu gakuwi gavuguka na lulimi lwakuwi luyoposoka, kanja kutakula nweri.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
Yesu kawabeliziya nawamgambiziya muntu yoseri vitwatira avi. Kumbiti ntambu yakawabeleriti, ndo ntambu yawendereyiti kubwera shisoweru ashi.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Wantu walikangasha nentu. Watakula, “Katenda vyoseri viheri, kawatenda wanamajogu kupikinira na bubu kutakula!”
