< Marek 7 >

1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Pharisi nyia Hootthe nyootte loong Jerusalem nawa ra rum taha loong ah Jisu jiinni thok kookchap rum taha.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
Pharisi loong ih Jisu liphante loong mararah ih neng lak enyaan ih phaksah arah jatjoh rumta erah langla neng laktiimuh ih phaksah rumta eno erah ah Pharisi loong ih kah nyoot rumta jun ih tah angta. (
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
Pharisi, nyia Jehudi, nok hah ih nengte nengwah ih nyootta banlam ah phan rumta: neng ih laktiimuh ih laphaksat jih,
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
adoleh thaangsang theng nawa tumjaat thok huiha bah uh jaakhoh saachot muh doh tajen phaksata. Erah damdi uh neng ih ephoop teewah banlam loong ah phan rumta, Jengthaak ih lookkep khaplang, khuung akhaak nyia juptheng loong ah uh saachot muh ih tamaak rumta.)
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Erah raangtaan ih Pharisi nyia Hootthe nyootte loong eh Jisu suh cheng rumta, “An liphante loong ih sengte sengwah ih kota banlam ah laphan mamet rumha, neng laktiimuh ih mamet phaksah rumha?”
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Jisu ih ngaakbaat rumta, “Isaia ih sen loong tiit ah mamet punbaat kota! Heh ih raangthiinta likhiik sen loong ah lonoite: ‘Rangte ih liita, arah miloong eh bah, neng tuikhoop nawa ih soomtu rumhang, amiimi doh bah neng tenthun ah nga jiin nawa haloh dook ang ah.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
Nga rangsoom rumha ah thaangmuh ang ah, tumeah neng eh mina ih hoon arah Hootthe ah nyoot rumha. Nga Hootthe ang arah likhiik ah!’
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
“Sen ih Rangte jengdang ah thiinhaat anno mina ih nyootsoot ha ah kap han.”
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
Jisu ih toombaat ruh etta, “Sen ih Rangte hootthe ah mongwah maakwah tenthun lam ih dut haat han eno sen ih nyootsoot han banlam ah toonjoh han.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
Moses jengdang ni raangta, ‘Annuh anwah jengkhaap ah echaat etheng,’ erah damdi, ‘O ih heh nuh heh wah suh jengthih jengla erah etek haat etheng.’
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
Enoothong sen ih amet nyoot han, heh nuh heh wah chosok suh tumjih tumjih je abah, heh ih liita ‘Arah Korban’ (erah langla Rangte lakbi),
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
Erah likhiik sen Pharisi loong ah ih sennuh senwah lajap sokboi suh liitan.
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
Emamah sen ih wahoh loong asuh ki nyootsoot anno Rangte jengkhaap ah takap thuk kan. Erah damdi uh jaatrep sen ih emamah moong reeraang kah anrah ephoop je ah.”
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Eno Jisu ih miloong ah we lompoon rum ano baatta, “Loongtang ih, nga jeng ah boichaat anno, samjat et an.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
Tumjih bah uh sen sak ni rangkhoh nawa wangla rah ih sen ah tanyaan siit ran. Erah nang ih senten senmong nawa ra hala rah ih thong nyaansiit halan.”
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Sen na je anbah, chaat et an!
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Midung nawa heh nok ni wangta adi, heliphante loong ah ih tiitthaak ah tumjih suh liita rah hukbaat suh cheng rumta.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
“Sen ah mihoh loong nang ih jatwah maakwah taboh angkan,” Jisu ih liirumta. “Sen ih tanih samjat kan? Sen sak ni rangkhoh nawa wangla rah ih bah amiimi di tanyaan siit ran,
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
tumeah erah sen ten ni tawangka wok ni ba wangla eno ewe ngaakkaat ela.” (Erah jen baat ano Jisu ih jaatrep phaksat ejen phaksah et ah ih dokbaat korumta.)
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
Eno Jisu ih boot baat rumta, “Sen ten nawa tumjaat dong ra hala rah ih ba thetsiit halan.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Tumeah sen mong nawa ethih mongtham dong hala rah ih, sen ah jootthih mootkaat ni siit halan, mih put tenthun, etek haat tenthun,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
mih minuh miwah damdoh roomjup tenthun, nyamnyook tenthun, nyia jaatrep ethih loong tenthun; mookwaan mui tenthun, lapun lalam tenthun, miksuk mui tenthun, mih thetbaat tenthun, engaampo tenthun, nyia elang lalang ih reeraang tenthun loong adi siit halan—
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
erah ethih tenthun loong ah sen ten seng mong nawa dong hala eno sen ah enyaan ih hoon thuk halan.”
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
Eno Jisu erah dowa dokkhoom ano Tairi samnuthung re ko ih kata. Nok esiit ni heh ah nop wangta eno heh erah di oih uh naktoom jat ah ih thunta, ang abah uh heh tajen hottongta.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Minuh esiit, heh sah minusah sak ni chiithih laakhah pan ang arah, ih Jisu raak ah chaat ano echaan ih heh lathong ni kotbon kata.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Erah nuh rah hahote angta Phonisia deek Siria hadaang ni tup arah ah. Minuh rah ih heh sah sak nawa chiithih laakhah rah dokphan raangtaan ih Jisu lasih ah jota.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
Eno Jisu ih ngaakbaatta, “Jaakhoh noodek asuh phaksat raang kottheng. Noodek phaksat ah nge ano hui suh haatkoh ah tapunka.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
“Minuh ah ih ngaak liita, “Chuupha,” “Teebun nawa phaksat thaaja arah botseh hui ih katoon sah ah!”
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Eno Jisu ih minuh asuh liita, “Epun baat et hu, an nok nah ngaak wang uh, an sah sak nawa chiithih laakhah rah doksoon cho tupwang uh!”
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Eno erah nuh ah nok ni wang ano heh sah ah juptheng ni jup arah japtup wangta; chiithih laakhah rah heh sak nawa doksoon cho angta.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Eno Jisu Tairi hadaang re ko nawa dokkhoom ano Sidoon lam ih Galili juungsitum ko ni nyia Samthung Hah Asih ko ih kata.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Erah di mararah ih Jisu reeni naabaang nyia jengtah ang arah siitjah rum taha, eno Jisu suh an lak ih taajoh weeuh ih heh lasih joh rumta.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Erah thoidi Jisu ih midung nawa heh laklak ih doksiit kaatta, eno heh laktiik ih heh na adi kepta, heh took ah phoh ano heh tuihih adi taajota.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
Eno Jisu ah rangko ih toonsok ano, thungthet lam ih erah mih asuh liita, “Ephphatha,” erah langla “Laang uh!” ih liita.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Erah damdam heh na ah laangta, heh jeng uh laangloolo ih miijengta, eno latanyah thang ih waantiitta.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
Jisu ih erah tiitwaan ah o suh uh nak baat an ih miloong asuh baat rumta; erah bah uh mathan taat haam ah, erah thanthan ih jaawaan karumta.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
O mina ih japchaatta loong ah rapne ih paatja rumta. “Erathan mame jen re la!” neng ih liita. “Engong nyia naabaang anep jen jeng thuk ha nyia jen chaat thuk ha!”

< Marek 7 >