Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Nihimpoke ama’e o Fariseo naho mpanoki-dily ila’eo, ie nihitrike boak’e Ierosaleme añe;
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
le nahaisake te nikama mofo am-pitàñe maleotse o mpiama’e ila’eo,
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(Toe tsy mikama hey o Fariseoo naho o Jiosy iabio naho tsy manasa an-dili’e am-pañambenañe o satan-droaeo,
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
le tsy mikama iereo te boak’an-tsena naho tsy mañalio vatañe, vaho tsiefa o raha rinambe’ iereo hambenañe, manahake ty sasa-fitovy naho valàñe vaho gorogoro torisìke)
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
le hoe ty nañontanea’ o Fariseoo naho o mpanoki-dilio aze: Akore te tsy orihe’ o mpiama’oo o lilin-droaeo, ie mihinan-kaneñe an-taña maleotse?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Tinoi’ Iesoà ty hoe: To ty nitokia’ Isaia ty ama’ areo soamiatrekeo, ami’ty pinatetse ty hoe: Miasy ahy am-pivimby ondaty retoa, Fe lavits’ ahy ty arofo’ iareo,
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
Borosode ty italahoa’iareo, ie mañanatse fañè’ondaty hoe hatòm-bolañe.
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
Nado’areo o lilin’Añahareo hivontititse amo lilin-droaeo.
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
Tinovo’e ty hoe: Eka, soa avao te nadò’areo ty lilin’Añahare hañambenañe o lilin-droaeo.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
Fa hoe t’i Mosè: Miasia an-drae’o naho i rene’o, naho Havetrake ze mamatse rae ndra rene.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
Fe hoe nahareo: Naho anoe’ ondaty aman-drae ndra rene ty hoe: Ze amako ho nañimba anahareo ro Korbane (toe: Enga aman’ Añahare);
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
le tsy apo’ areo hanao ndra inoñ’ inoñe re ho aman-drae’e ndra rene’e,
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
aa le mivalike amy tsaran’ Añaharey nahareo an-dilin-droae’areo ze mbore taroñe’ areo; toe maro ty fanoe’ areo hambañe amy zay.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Aa le kinanji’e hitotok’ aze i maroy naho nanoa’e ty hoe:
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
Tsy eo ty alafe’ ondaty, ie mimoake ama’e ao, ty mahativa aze, fa o miakatse ama’eo ty mahativa ondaty.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Nienga i lahialeñey re le nizilike añ’ anjomba ao, naho nañontanea’ o mpiama’eo i fandrazañañey.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
Le hoe re tam’ iereo: Tsy maharendreke ka v’inahareoo? Tsy apota’ areo hao te tsy mahativa ondaty ze mizilike ama’e ao boak’ alafe’e,
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
amy t’ie tsy mijoñe añ’arofo’e fa am-pisafoañe ao, vaho amontoñeñe.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
Le hoe re: Ze miakatse ama’ ondaty ro maniva indatiy.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Amy te boak’ao, hirike an-tro’ ondaty ao ty iakaran-kilily, hakarapiloañe, fikamerañe, fañohofan-doza, havambàñe,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
fihàñañe, hatserehañe, famañahiañe, hadrao, fikirofañe, fañinjeañe, fiebotseborañe vaho ty hadagolàñe.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
Boak’ ao i hene raty mahativa ondaty rezay.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
Niongake re, niavotse mb’ an-tane Tirò naho i Sidona añe, vaho nizilike añ’anjomba ao, toe laha’e te tsy ho fohi’ ondaty, f’ie tsy nahafietake.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Nahajanjiñe ty ama’e ty rakemba, ie nangare’ ty anga-draty i anak’ ampela’ey, le niheo mb’ama’e niankotrake am-pandia’e eo.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Nte Grika i rakembay, Siro-foinika ty famosora’e; nihalalia’e ty handroake i kokolampa amy anak’ ampela’eiy;
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
fe hoe ty natoi’ Iesoà: Soa re te vontsiñe hey o ajajao, fa tsy mete te rambeseñe ty mofo’ o ajajao hahifike amo anak’ amboao.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Tinoi’e ty hoe: Eka, Rañandria, fe ndra o anak’ amboa añ’ ilam-pandambañañeo ro milintseñe ze afitafita’ o ajajao.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Le hoe re ama’e: Ty amy enta’oy, akia, fa niakats’ amy anak’ ampela’oy i anga-dratiy.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Ie nimpoly añ’anjomba’e ao, zoe’e nàndre an-tihy eo i anak’ ampela’ey, fa nimaotse añe i kokolampay.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Nienga an-tane’ i Tirò re niranga i Sidona mb’an-driake Galilia mb’eo amparipari’ ty atao Dekapolisy.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Le nandesañe ty giñe naho saro-drehake, le nihalaliañe te hampitongoà’e fitañe.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Natola’e amy lahialeñey, naho nazili’e an-dravembia’e ao o rambom-pità’eo, le nañakatse ranom-pañere vaho napotsapotsa’e am-pamele’e eo,
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
le niandra mb’ an-dikerañe ey naho niselekaiñe vaho nanoa’e ty hoe: Ef’fata, ze midika ty hoe: Misokafa.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Nisokake amy zao o ravembia’eo naho nihaha i handram-pamele’ey vaho nalange i saontsi’ey.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
Le linili’e tsy hitalily ama’ia ia, fa ndra te nonjone’e i hatahatay, àntsake te naboele’ iereo i taliliy.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Tsy aman’ ohatse ty hadabà’ iareo kanao nanao ty hoe: Hene fonitse ze anoe’e, ampijanjiñe’e ty giñe, vaho ampisaontsie’e ty moañe.
