Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Yerusalaameppe yida guutha Farisaawetinne higge asttamaareti Yesuusa matan shiiqidosona.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
Yesuusa tamaaretappe issoti issoti geeyonna kushiyan, hessika kushe meecettonna kathi meyssata be7idosona.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
Farisaawetinne Ayhude asay ubbay bantta aawata wogaatho bantta kushiya meecettonna mokkonna.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
Hessadakka, entti giyappe shamettidabaa meecconna de7ishe mokkonna. Qassi entti bantta aawatappe ekkida hara daro wogi de7ees: Hessika siniya, keriya, biraata miishetanne arssaa meecciya wogaa naageyssa.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Farisaawetinne higge asttamaareti Yesuusa, “Ne tamaareti ays aawata wogaa menthidi bantta kushiya meecettonna kathi moonna?” yaagidi oychchidosona.
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Yesuusi enttako, “Isayaasi hinttena cubbota, ‘Hayssi asay tana ba inxarssa xalaalan bonchchees, shin entta wozanay taappe haahon de7ees.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
Asi medhdhida wogaa Xoossaa higge daanisidi tamaarssiya gisho, entti taw mela goynnosona’” gidi xaafidayssi tuma.
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
“Hintte Xoossaa kiitaa aggidi asa wogaa minthidi naageeta” yaagis.
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
Qassika Yesuusi, “Hinttee hintte wogaa naagidi Xoossaa kiitaa yeggi agganaw lo77o oge demmideta.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
Musey, ‘Ne aawanne ne aayiw bonchcha’, qassi ‘Ba aawanne ba aayiw cayeyssi hayqqanaw bessees’ yaagis.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
Shin issi asi ba aawa woykko ba aayiw maaddanayssa aggidi, ‘Hessi Xoossaa yarshsho’ giikko,
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
I ba aawa woykko ba aayiw maaddonna mela ootheeta.
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
Hessadakka, hintte harata tamaarssida hintte wogan Xoossaa qaala kadhideta. Hessa mela hara darobaa ootheeta” yaagis.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Yesuusi daro asaa qassika baakko xeegidi, “Ubbay taani odeyssa si7itenne akeekite.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
Asa wozanappe keyaabay ase tuniseesippe attin kareppe asa ulo gelidi ase tunisiyabay aybikka baawa.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Si7iya haythi de7iya oonikka si7o” yaagis.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Yesuusi daro asaa yeggi aggidi soo gelin iya tamaareti he leemisuwabaa iya oychchidosona.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
I enttako, “Hinttewuka qassi gelibeennee? Kareppe asa wozanan geliyabay aybikka ase tunisanaw dandda7onnayssa akeeketii?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
Ays giikko, kathi asa ulo giddo gelidi kanthidi aadhdheesippe attin asa wozana giddo gelenna” yaagis. Hessan Yesuusi kathi ubbay geeshshi gideyssa erisis.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
Kaallidikka, Yesuusi, “Asa tunisiyabay asa wozana giddofe keyaabaa.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Asa wozana giddofe keyaabay iita qofa, laymatethi, kayso, ase wodho, laame,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
iita amo, iitatethi, gene, qayxe, cimo, qanaate, cashshe, otoronne boozatethi.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
Ha iitabay ubbayka asa wozana giddofe keyidi ase tunisees” yaagis.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
Yesuusi yaappe keyidi, Xiiroosa katama matan de7iya biittaa bis. I issi keethi gelidi yan de7eyssa oonikka erana mela koyibeenna. Shin qosettidi gam77anaw dandda7ibeenna.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Shin I guutha na7iw tuna ayyaanay oykkida issi maccasiya Yesuusabaa si7ada ellesa iyaakko yada iya tohuwa bolla kunddasu.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Iya Ayhude maccasi gidukku; iya yelettiday Siroofinqe giya biittana. Iya, ba na7eeppe tuna ayyaanaa kessana mela Yesuusa woossasu.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
Shin Yesuusi zaaridi, “Nayti koyrottidi kathaa kallo; nayta kathaa ekkidi kanatas yeggeyssi lo77o gidenna” yaagis.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Maccasiya zaarada, “Ta Godaw hessi tuma, shin gaytaa matan de7iya kanati naytappe wodhdhiya tiifiya moosona” yaagasu.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Yesuusi qassi iikko, “Ha ne qaala gisho, ne soo ba; tuna ayyaanay ne na7eeppe keys” yaagis.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Maccasiya ba soo biya wode tuna ayyaanay iippe keyin hiixan zin77idaaro demmasu.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Yesuusi Xiiroosa katamatappe keyidi, Sidoonaranne Tammu Katamata giya biittaara kanthidi Galiila Abbaako bis.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Asay tullenne waayidi odettiya asi Yesuusakko ehidi, ba kushiya iya bolla wothana mela iya woossidosona.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Yesuusi barkka he uraa daro asappe gaxa kessidi, ba biradhdhiya iya haythan yeddis. Qassi cuchchi cuttidi iya inxarssaa bochchis.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
Salo pude xeellidi, tooki shemppidi, “Eftah” gis. Birshshethaykka “Dooyetta” guussu.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Uraa haythay ellesidi dooyettis, qashettida inxarssaykka birshshettis, uray geeshshidi odettis.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
Yesuusi asa ubbaas, “Hayssa oodeskka odoppite” yaagis. Shin I daro minthidi odoppite gin, asay odaa yaa darssis.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Hessa si7ida asay ubbay daro malaalettidi, “Ubbabaa I loythi oothees. Hari attoshin, tulliya sissees, muumiya odisees” yaagidosona.
