Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
The Pharisees and some of the scribes who had come from Jerusalem gathered around him.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
They saw that some of his disciples ate bread with hands that were defiled, that is, unwashed.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(For the Pharisees and all the Jews do not eat unless they wash their hands, because they hold to the tradition of the elders.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
When the Pharisees come from the marketplace, they do not eat unless they bathe themselves, and they hold fast to many other traditions, such as the washing of cups, pots, copper vessels, and the couches upon which they eat.)
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
The Pharisees and the scribes asked Jesus, “Why do your disciples not walk according to the tradition of the elders, for they eat their bread with unwashed hands?”
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
But he said to them, “Isaiah prophesied well about you hypocrites. He wrote, 'This people honors me with their lips, but their heart is far from me.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
Empty worship they offer me, teaching the rules of men as their doctrines.'
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
You abandon the commandment of God and hold fast to the tradition of men.”
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
He also said to them, “How well you reject the commandment of God so you may keep your tradition!
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
For Moses said, 'Honor your father and your mother,' and, 'He who speaks evil of his father or mother will surely die.'
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
But you say, 'If a man says to his father or mother, “Whatever help you would have received from me is Corban”' (that is to say, 'Given to God'),
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
then you no longer permit him to do anything for his father or his mother.
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
You are making the commandment of God void by your tradition which you have handed down. And many similar things you do.”
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
He called the crowd again and said to them, “Listen to me, all of you, and understand.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
There is nothing from outside of a person that can defile him when it enters into him. It is what comes out of the person that defiles him.”
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Now when Jesus left the crowd and entered the house, his disciples asked him about the parable.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
Jesus said, “Are you also still without understanding? Do you not see that whatever enters into a person from outside cannot defile him,
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
because it cannot go into his heart, but it goes into his stomach and then passes out into the latrine?” With this statement Jesus declared all foods clean.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
He said, “It is that which comes out of the person that defiles him.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
For from within a person, out of the heart, proceed evil thoughts, sexual immorality, theft, murder,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
adultery, coveting, wickedness, deceit, sensuality, envy, slander, pride, folly.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
All these evils come from within, and they are what defile a person.”
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
He got up from there and went away to the region of Tyre and Sidon. There he went into a house and he wanted no one to know where he was, but he could not be hidden.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
In fact, as soon a woman whose little daughter had an unclean spirit heard about him, she came and fell down at his feet.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Now the woman was a Greek, a Syrophoenician by descent. She begged him to cast out the demon from her daughter.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
He said to her, “Let the children first be fed. For it is not right to take the children's bread and throw it to the dogs.”
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
But she answered and said to him, “Yes, Lord, even the dogs under the table eat the children's crumbs.”
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
He said to her, “Because you have said this, you are free to go. The demon has gone out of your daughter.”
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
She went back to her house and found the child lying on the bed, and the demon was gone.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Then he went out again from the region of Tyre, and went through Sidon to the Sea of Galilee up into the region of the Decapolis.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
They brought to him someone who was deaf and had difficulty speaking, and they begged him to lay his hand on him.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
He took him aside from the crowd privately, and he put his fingers into his ears, and after spitting, he touched his tongue.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
He looked up to heaven, he sighed and said to him, “Ephphatha,” that is to say, “Open!”
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
At once his ears were opened, his tongue was released, and he began to speak plainly.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
Jesus ordered them to tell no one. But the more he ordered them, the more abundantly they proclaimed it.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
They were extremely astonished, saying, “He has done all things well. He even makes the deaf hear and the mute speak.”
