Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
And there gathered about him Pharisees and Scribes, who had come from Jerusalem.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
And they saw some of his disciples eating bread, with their hands unwashed; and they censured it.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
For all the Jews and the Pharisees, unless they carefully wash their hands do not eat; because they hold fast the tradition of the Elders.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
And coming from the market-place, except they baptize, they do not eat. And there are many other things which they have received to observe, such as the baptisms of cups, and of pots, and of brazen vessels, and of couches.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
And the Scribes and Pharisees asked him: Why walk not thy disciples according to the tradition of the Elders, but eat bread with their hands unwashed?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
And he said to them: Well did Isaiah the prophet prophecy concerning you, ye hypocrites; as it is written: This people honoreth me with its lips, but their heart is very far from me.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
And in vain do they give me reverence, while teaching as doctrines the precepts of men.
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
For ye have forsaken the commandment of God, and hold fast the tradition of men, the baptisms of cups, and of pots, and many things like these.
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
He said also to them: Full well do ye spurn the precept of God, that ye may establish your tradition!
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
For Moses said: Honor thy father and thy mother; and whoever shall revile his father or his mother, shall surely die.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
But ye say: If a man say to his father or to his mother, Be it my oblation, whatever thou mayest gain from me:
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
then ye suffer him not to do any thing for his father or his mother.
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
And ye reject the word of God, on account of the tradition which ye hand down. And many things like these, ye do.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
And Jesus called all the multitude, and said to them: Hear, all ye; and understand.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
There is nothing without a man which, by entering him, can pollute him. But that which cometh out of him, that it is that polluteth a man.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Whoever hath ears to hear, let him hear.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
And when Jesus had entered the house, apart from the multitude, his disciples asked him about this similitude.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
And he said to them: Are ye likewise so undiscerning? Do ye not know, that whatever from without entereth into a man, cannot defile him?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
For it doth not enter into his heart, but into his belly, and is thrown into the digestive process, which carries off all that is eaten.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
But that which proceedeth from a man, that defileth a man.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
For from within, from the heart of men, proceed evil thoughts, adultery, whoredom,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
theft, murder, avarice, malice, deceit, lasciviousness, an evil eye, reviling, haughtiness, folly.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
All these evil things come from within, and defile a man.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
Thence Jesus arose, and went to the border of Tyre and Sidon. And he entered a house, and wished no man to know him; but he could not be concealed.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
For immediately a woman, whose daughter had an unclean spirit, heard of him; and she came, and fell before his feet,
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
(the woman was a Gentile from Phenicia of Syria), and besought him, that he would expel the demon from her daughter.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
Jesus said to her: Permit the children first to be satisfied; for it is not becoming, to take the children's bread and cast it to dogs.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
And she replied, and said to him: Yes, my Lord: and yet the dogs under the table eat the children's crumbs.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Jesus said to her: Go thou; because of this speech, the demon hath departed from thy daughter.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
And she went to her house, and found her daughter lying on a bed, and the demon gone from her.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Again Jesus departed from the border of Tyre and Sidon, and came to the sea of Galilee, to the border of Decapolis.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
And they brought to him a deaf and stammering man, and besought him to lay his hand on him.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
And he led him aside from the multitude, and put his fingers into his ears, and spit, and touched his tongue,
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
and looked towards heaven, and sighed, and said to him: Be opened.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
And immediately his ears were opened, and the bond of his tongue was loosed, and he spake plainly.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
And he charged them to tell no man of it: and the more he charged them, the more they proclaimed it.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
And they admired exceedingly, and said: He doeth every thing excellently: he maketh the deaf to hear, and the speechless to talk.
