Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
And the Pharisees and some of the scribes, arriving from Jerusalem, gathered together before him.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
And when they had seen certain ones from his disciples eating bread with common hands, that is, with unwashed hands, they disparaged them.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
For the Pharisees, and all the Jews, do not eat without repeatedly washing their hands, holding to the tradition of the elders.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
And when returning from the market, unless they wash, they do not eat. And there are many other things which have been handed down to them to observe: the washings of cups, and pitchers, and bronze containers, and beds.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
And so the Pharisees and the scribes questioned him: “Why do your disciples not walk according to the tradition of the elders, but they eat bread with common hands?”
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
But in response, he said to them: “So well did Isaiah prophesy about you hypocrites, just as it has been written: ‘This people honors me with their lips, but their heart is far from me.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
And in vain do they worship me, teaching the doctrines and precepts of men.’
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
For abandoning the commandment of God, you hold to the tradition of men, to the washing of pitchers and cups. And you do many other things similar to these.”
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
And he said to them: “You effectively nullify the precept of God, so that you may observe your own tradition.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
For Moses said: ‘Honor your father and your mother,’ and, ‘Whoever will have cursed father or mother, let him die a death.’
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
But you say, ‘If a man will have said to his father or mother: Korban, (which is a gift) whatever is from me will be to your benefit,’
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
then you do not release him to do anything for his father or mother,
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
rescinding the word of God through your tradition, which you have handed down. And you do many other similar things in this way.”
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
And again, calling the crowd to him, he said to them: “Listen to me, all of you, and understand.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
There is nothing from outside a man which, by entering into him, is able to defile him. But the things which proceed from a man, these are what pollute a man.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Whoever has ears to hear, let him hear.”
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
And when he had entered into the house, away from the crowd, his disciples questioned him about the parable.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
And he said to them: “So, are you also without prudence? Do you not understand that everything entering to a man from outside is not able to pollute him?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
For it does not enter into his heart, but into the gut, and it exits into the sewer, purging all foods.”
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
“But,” he said “the things which go out from a man, these pollute a man.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
For from within, from the heart of men, proceed evil thoughts, adulteries, fornications, murders,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
thefts, avarice, wickedness, deceitfulness, homosexuality, an evil eye, blasphemy, self-exaltation, foolishness.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
All these evils proceed from within and pollute a man.”
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
And rising up, he went from there to the area of Tyre and Sidon. And entering into a house, he intended no one to know about it, but he was not able to remain hidden.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
For a woman whose daughter had an unclean spirit, as soon as she heard about him, entered and fell prostrate at his feet.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
For the woman was a Gentile, by birth a Syro-Phoenician. And she petitioned him, so that he would cast the demon from her daughter.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
And he said to her: “First allow the sons to have their fill. For it is not good to take away the bread of the sons and throw it to the dogs.”
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
But she responded by saying to him: “Certainly, Lord. Yet the young dogs also eat, under the table, from the crumbs of the children.”
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
And he said to her, “Because of this saying, go; the demon has gone out of your daughter.”
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
And when she had gone to her house, she found the girl lying on the bed; and the demon had gone away.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
And again, departing from the borders of Tyre, he went by way of Sidon to the sea of Galilee, through the midst of the area of the Ten Cities.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
And they brought someone who was deaf and mute to him. And they begged him, so that he would lay his hand upon him.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
And taking him away from the crowd, he put his fingers into his ears; and spitting, he touched his tongue.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
And gazing up to heaven, he groaned and said to him: “Ephphatha,” which is, “Be opened.”
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
And immediately his ears were opened, and the impediment of his tongue was released, and he spoke correctly.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
And he instructed them not to tell anyone. But as much as he instructed them, so much more did they preach about it.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
And so much more did they wonder, saying: “He has done all things well. He has caused both the deaf to hear and the mute to speak.”
