Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
Nikhat hi Pharisee holeh hou lamkai danthu sunho phabep Jerusalem a kipat'in Yeshua kimupi dingin ahung un ahi.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
Aseijuite mi phabep khat in dan nitlou leh, khut soplouva an aneh uchu ahung mudoh tauve.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(Judah ho adehset'a, Pharisee hon akhang akhanga chonna dan dungjuiya khut phatea sopngim louva anehji lou u ahi.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
Hitobangma chun, amahon kailhanga kicho hijongle twiya khut adelutlou leh ima anengai pouve. Hiche chu chonnangai tampi—khomho, belho, sum-eng chule jalkhun ho sopthengna kin-gun—hitobang chondan tampi anei lah-uva khat ahi.)
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
Hiti chun, Pharisee holeh hou dan thuhil hon adong un, “Ipijeh'a naseijuiten akhang akhanga ichonna ngaiyu banga khut soplouva an aneh-uham?” atiuvin ahi.
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
Yeshuan adonbut'in, “Isaiah Themgaovin mi phalhem nangho chungchang thua: ‘Hiche nam mite hin akamsung uvin eichoian un, alung thimula keiya konin gamlatah ahi.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
Amahon eihouvuhi moh ahi. Mihem semthu lungsuhto ho chu Pathen thupeh dan'a ahil u ahi,’ tin anaseiye.
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
Nanghon Pathen danthupeh ahibangtah chu nahsahmon nakoiyun nangho chonnamlhah joh natuhdetjo tauve.
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
Nachonna ngaiyu natuh dettheina diuvin Pathen danthupeh tahbeh chu nahei lamdang uve.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
Atekahnan, Mose'n Pathen'a hungkon danthu napeuve: ‘Nanu le napa jabolun,’ chule ‘Koihileh anu le apa housea chu thi jeng hen,’ ati.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
Hinlah mihon anu le apa koma, ‘Gelse hih'un, kahinpanhu joupoi, ajehchu kahinpeh ding chu Pathen'a dia kapeh dingin kakiteptai,’ tia aseitheiyu jongleh aphatmona aumpoi natiuve.
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
Hiti chun nule pate agel-thupitah diu angaikhohpoi natiuve.
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
Hitia hi nangho chon-namlhah joh najui jing theina diuva Pathen thupeh hochu juilouva nakahlhah jiu ahitai,” ati.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Chuin mipite chu athuhil ngaidin akouvin, “Nabonuvin ngaiyun, chule hetthem ding gouvin.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
Polama kon'asunga lutchun ima asubohpon; lungsunga kon'a hung potdoh joh chun asuhbohji ahibouve.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
Angaina ding nakhang neiyin ngaihen,” ati.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
Chuin Yeshuan mihonpi chu adalhan insung alut leh aseijuiten thulem asei chun ipilamdol akoa avetsah ham tin adongui.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
“Nanghon jong nahet theilou laiyu ong? Natahsa sunga lut an nanehho chun nahin suhboh lou u ahi chu namu theilouvuham?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
An nanehlut'u chu lungsunga lutlouvin oisungah alut in posona-ah ahungdoh jitai.” (Hitia kiseihi, Pathen mitmun an jouse hi santhei dol ahisoh keiye ti aphondohna ahi).
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
Chule Aman aseibe kit'in, “Lungsunga kon'a hungpot chun mi asuhboh ahi.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
Ijeh inem iti leh mihem lungsunga konin apolamah—lunggitlou, jonthanhoi, guchat, toltha,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
Midangtoh-jon, papset, gitlou, mi-dohabol, huhna, kimitthipna, kitaitom, hoitho, ngolna kitiho hi ahung sohdoh ji'e.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
Hiche thilpha louho hi lungsunga potdoh ahin, mihem suboh ji chu ahiuve,” ati.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
Chuin Yeshuan Galilee gam adalhan, sahlama Tyre gamsungah achetai. Hikoma chun in khat'a alhungin, aumna in chu koima hetsah anompoi, ahinlah akiselthei deh tapoi.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
Hiachun Ama thudol anajakha numei khat ahungin, akengbula ahung bohkhup in ahi. Amanu achanu chu lhagaoboh vop ahin,
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
Achanu a kon'a lhagaoboh anodohpeh dingin ahung taovin ahi. Amanu chu Syrian Phoenicia tolkon, Gentile-ho ahijeh chun,
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
Yeshuan ajah-a, “Amasapenin keima insung, Judate chateho kavahva masat tahdi ding ahi. Chate changlhah lahpeh-a uichate masanga selhah angai ahipoi,” ati.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
Amanun jong, “Hichu ahinai, Pakai, hijongle dokhang noiya um uichan jong chate lhengkonga kon tolkhe changlhah nehmoh anehkhah jiu khula-em,” tin adonbut in ahi.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
Chuin Yeshuan, “Nadonbut hoilheh-e! Tuhin na-in'ah chetan, nachanu chu thilhan adalhatai,” atipehtai.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
Hichun Amanu jong a-in'a acheleh achanu chu jalkhun'a analup amun, lhagaoboh anapotdohtan ahi.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
Yeshuan Tyre gamkol sungse adalhan, Sidon ajotpan Decapolis gamkai ajotpeh in, Galilee Dillen alhungtai.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Chuin anangong, pao jong paochen theilou khat hi ahenga ahin puiyun, achunga akhut angap dingin ataovun ahi.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Hichun Aman mipi lah'a konin apuidohin, akhutchalin akol sung akhoiyin,
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
Achil aset in, alei athamin, chuin vanlam aven akhoisan, “Ephphatha,” ati. Hichu kihongin! tina ahi.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
Chuphat tah chun ana avangin, aleigui jong akilham tan, kichehtah'in apaotheitai.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
Chuin Aman amaho chu koima jah-a aseidohlou diuvin akhamtan ahi. Ahinla amahon ahaseiphong cheh'un ahi.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Kidang asabehseh jengun, avel avelin, “Aman ijakai abol jouse hi aloupi lheh jenge. Nangongla ana avansah-in, paomola apaosah-e,” atiuvin ahi.
