Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Yesu walafumako ne kushika mu cibela ca ku comwabo, neco beshikwiya bakendi balamukonka.
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
Mpobwalashika busuba bwa sabata, nendi walatatika kwiyisha mung'anda yakupaililamo, nomba bantu bangi balamunyumfwa, balakankamana ne kwambeti, “Inga bintu ibi walabicana kupeyo muntuyu? Nipacebo cini mano alicisa alapewa ku muntuyu? Kwambeti bintu bya ngofu shilicisa nendi abinsenga?
3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
Sena nte shikupala mapulanga uyu, mwanendi Maliya, mukwabo Yakobo ne Yose ne Yuda ne Shimoni? Kayi ne bakwabo batukashi ntetuli nabo pano?” Neco balamusula.
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
Nomba Yesu walapitilisha kubambileti, “Mushishimi nkatute kupewa bulemu kucomwabo nambi ne banse bendi nambi ne bamung'anda mucomwabo. Nsombi kumbi.”
5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
Neco calamwemba kwinsako bintu byeshikukankaminisha, nsombi walabika makasa pa balwashi bang'ana ne kubasengula.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
Cakubinga, walakankamana pakubula lushomo kwabo. Neco walendana muminshi yapepi kushingulukamo kaya kwiyisha.
7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Yesu walakuwa likumi ne babili ne kubatuma babili babili, ne kubapa ngofu shakupulisha mishimu yaipa.
8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
Nomba walabakonkomesheti, “Kamutamanta kantu kalikonse pabulwendo, nsombi nkoli yonka. Kamutamanta shinkwa, nambi mukopa wapabulwendo, nambi mali mubikwama byenu.
9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
Ee, mufwale nkwabilo, kamutapamankanya minjila ibili.”
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
Kayi walabambileti, “Bamutambula mung'anda iliyonse, ikalani mung'andomo mpaka cindi cakufumamo.
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
Kulikonse nkobalabulu kumutambula, nambi kumunyumfwila, pakufumako mupampamune lusuko lwa ku myendo kwenu kwambeti lube cishibisho cakubacenjesha.”
12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
Neco balanyamuka kuya kukambauka kwambeti bantu bashiye bwipishi bwabo.
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
Neco balapulisha mishimu yaipa ingi, ne kunanika mafuta balwashi bangi ne kubasengula.
14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
Lino ibi byalanyumfwika ku Mwami Helode pakwinga lina lya Yesu lyanyumfwika paliponse, neco bantu balikwambeti, “Yohane Mubatishi lapundushiwa kubafu, ecebo cakendi lenshinga bishikukankaminisha bilicisa.”
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
Nomba nabambi balikwambeti, “Ni Mushinshimi Eliya” Nsombi nabambi balikwambeti, “Ni mushinshimi mbuli ncobalikuba bashinshimi nabambi bakulukulu”
16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
Helode mpwalanyumfwa walambeti, “Cakubinga uyu ni Yohane Mubatishi usa ngondatimbula mutwi elapundushiwa.”
17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Pakwinga Helodi mwine ewalatuma bantu kuya kumwikata Yohane, kumusunga ne kumubika mujele. Helode walenseco, pakwinga waleba Helodiya mukashi wa Filipo mukwabo.
18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
Calabeco pakwinga Yohane walikumwambila mankanda angi kwambeti, “Catonda kweba mukashi wa mukwenu”
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Neco Helodiya calamunyona kumoyo, walikalangaula mwa kushinina Yohane, nsombi Helodiya calikumwemba.
20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
Helode walikumutina Yohane, pakwinga walikumwinshibeti ni muntu walulama kayi waswepa, neco walikumusunga cena. Nomba mpwalanyumfwa ncalikwamba Yohane walapwilwa mano, Nambi walikuyanda kumunyumfwila mwa kukondwa.
21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
Nomba Helodiya walacaninapo colwe mpobwalashika busuba bwakusekelela kusemwa kwa Helode. Walabambila cakulya camansailo bamanduna bakendi, bashilikali bamakulene, ne batangunishi bayampuwo mu Galileya.
22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
Nomba mwana mutukashi wa Helodiya mpwalengilamo ne kubashanina ca sunsa bukome, walamukondwelesha Helode pamo ne mbwalikulya nabo. Pano Mwami walambila mwana mutukashi eti, “Kosenga ciliconse ncolandanga kuli njame, nindikupe.”
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
Ea, walensa kulumbileti, “Cakubinga ciliconse ncowelela kusenga kulinjame nindikupe, nambi cimpansha ca bwami bwakame.”
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
Popelapo walapula ne kuya kwambila banyina kwambeti, “Inga ensenge cani?” Banyina balambeti, “Mutwi wa Yohane Mubatishi.”
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
Pa cindi copeleco mutukashi uyu walengila mwabwangu bwangu ne kuya kwalikuba mwami, nekumusenga, “Ndayandanga mumpe mumbale popele pano mutwi wa Yohane.”
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Popelapo Mwami Herode calamwikala kumoyo, nomba pakuyeya ncalalumbila, kayi nabo mbwalakuwa kumalyalya asa uliya kuyanda kupwaya maswi ngalambila mutukashi usa.
27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
Pacindi copeleco mwami walatuma mushilikani ne kumukonkomesheti, alete mutwi wa Yohane. Neye walaya kumutimbula mutwi mu Jele,
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
ne kuleta mumbale, ne kutwala ku mwana mutukashi usa, neye mutukashi uyo walautwala ku banyina.
29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
Beshikwiya bakendi Yohane mpobalanyumfwa balesakumanta citumbi ne kuya kubika mu manda.
30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Lino beshikwiya balabwelela kuli Yesu ne kumwambila byonse mbyebalensa ne kwiyisha.
31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
Kwalikuba bantu bangi balikwisa ne kuya, cakwinseti Yesu ne beshikwiya bakendi balabula cindi cakupumwina, nambi cakwambeti balye cakulya. Neco, walabambileti, “Katuyani kumusena kwabula bantu twenga tupumwineko.”
32 I plavili se až na pusté místo soukromí.
Neco balatanta bwato, ne kuya kumusena kwabula bantu.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
Nomba bantu balababona kabanyamuka, balenshiba nkobalikuya. Neco bantu balasokoloka kufuma muminshi ne kufwamba lubilo kuya kopeloko ne kushika bwangu Yesu ne beshikwiya bakendi kabatana bashika.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Lino Yesu mpwalaseluka mu bwato, walabona likoto linene lyabantu, neco walabanyumfwila luse, pakwinga balikubeti mbelele shabula mwembeshi. Walatatika kubeyisha bintu bingi.
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
Lino mpokwalatatika kushipuluka, beshikwiya bakendi balesa kumwambileti, “Kuno nikucisuwa, kayi naco cindi cilapu.
36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Kamubambilani bantu benga mu minshi ilipepi kwambeti benga balyulile byakulya.”
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
Neye Yesu walabambileti, “Amwe njamweti mubape cakulya.” Palico, balo balambeti, “Sena twenga kuyakula shinkwa wa mali ngelakufola muntu pa myenshi isanu ne itatu ne kutwala kubantu aba kwambeti balye?”
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
Nendi Yesu walabepusheti, “Inga mukuteko shinkwa ungaye? Kamuya mubone!” Mpobalaubona balamwambileti, “Muli shinkwa usanu, kayi ne nswi shibili.”
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
Palico, Yesu walambila beshikwiya bakendi kwambeti, bekalike panshi bantu mu makoto-makoto pamila yamwemfu.
40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
Neco balekala mumakoto milongo mwanda umo, ukute bantu makumi asanu pa mulongo.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
Yesu walamanta shinkwa usanu ne nswi shibili ne kulanga kwilu ne kusenga Lesa, ne kukatika komona shinkwa ne inswi shibili nekupa beshikwiya bakendi, kwambeti nabo bayabile bantu.
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
Neco bonse balalya ne kwikuta,
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
Panyuma pakendi beshikwiya basa balayowela byalashalapo bya shinkwa ne nswi, balesusha mitanga likumi ne ibili,
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
Nomba, bonse abo balalya shinkwa uyo balikuba batuloba bali myanda makumi asanu.
45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
Pacindi copeleco, Yesu walambila beshikwiya bakendi eti batante mu bwato batangune kuya kutala ku Betisaida, nsombi nendi walashalila kacambila bantu kwambeti benga kwabo.
46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
Mpwalalayana nabo bantu, walaya pa mulundu kuya kupaila.
47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
Mansailo mpokwalashipuluka, bwato bwali kabucili pakati pa lwenje, kakuli nendi walikuba enka kumutunta.
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
Nomba Yesu mpwalababona kabakwasula bwato mwakupenga pakwinga balikulwana ne lukupwe lwa ngofu, camuma 3 koloko kumaca walabakonkela, kaya kwenda palwenje, nomba walayanda nsulo kubapitilila.
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
Nomba beshikwiya mpobalamubona kenda pa lwenje balayeyeti, “Ni cipuku ici nditu!” Neco kwalaba kubilikisha kwabuyowa.
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
Pakwinga bonse balamubona neco balatina kwine. Nomba pa cindi copeleco, walabambileti, “Yumishani moyo, njame. Kamutatina!”
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
Popelapo walatanta nabo mubwato ne lukupwe lwalacileka. Neco balakankamana mu myoyo yabo.
52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
Pakwinga baliya kunyumfwishisha shinkwa usa ne swi, ncalikupandulula, cebo cakwambeti myoyo yabo yalikuba yayuma.
53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
Nomba lino mpobalatampukila kumutunta, balashika mu Genesalete ne kubwimanika bwato capepi.
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
Nomba mpwalaseluka mu bwato bantu balashikila kumwinshiba Yesu.
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
Neco bantu bamu misena yonse balafwamba uku ne uku ne kunyamuna balwashi pa mampasa, kuya nabo uko nkobalanyumfeti nkwabele.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
Calaba cakwinseti mumunshi mwalengili, nambi mu minshi inene inene, nambi mumisena yashinguluka iliyonse, bantu balikwikalika balwashi mumisena ya makwebo. Balikumusengeti bakumyeko kucelele kwamwinjila wakendi wakunsa. Neco bangi balakumya ne kusenguka.
