Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Na akabhoka apu ni kulota kumjini kwa bhene ni bhanafunzi bha muene bhakan'kesya.
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
Sabato bho jhifikili ajhandili kufundisya mu sinagogi. Bhanu bhingi bhampelekisi na bhasyangasibhu. Bhakajobha “Akabhili ndaku mafundisu agha?” “Ndo hekima jhelekhu jha apelibhu?” “Ibhomba bhuli miujiza eghe kwa mabhoko gha muene?”
3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
“Je ojho si ndo jhola selemala, mwana ghwa Mariamu ni ndongo bhabhi bha Yakobo, Yose, Yuda ni Simoni? Je, bhal'omb'o munu si ndo bhitama bahapa pamonga ni tete?” Na bhafurahisibhu lepi ni Yesu.
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
Yesu akabhajobhela, “Nabii idula lepi heshima, isipokujha mu mji bhwa muene ni mwa bhalongo munu ni munyumba jha muene.”
5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
Abhwesilepi kubhomba miujiza Apu, ila akabhabhekela bhatamu bhaolebe mabhoko kumutu bhakaponyesibhwa.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
Asyangesibhu sana kwandabha jha kutokuamini kwa bhene. Kisha akafigendela fejiji fya jirani fikumanyisya.
7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Akabhakuta bhala bhanafunzi kumi na bhabhele akajha nela kubhalaghisya bhabhele bhabhele. Abhapelili mamlaka juu jha pepo bhabhibhi,
8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
ni kubhaamuru bhasiloli kyokyohakila isipokujha ndonga tu. Bhasitoli nkate, bhwala nkoba, bhwala fedha, mu kibindu;
9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
Lakini bhafwalajhi filatu na siyo makanzu mabhele.
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
Na akabhajobhela, “Nyumba jhojhioha jha mwibeta kujhingila, mutamayi apu mpaka pa mwibeta kubhoka.
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
Na mji bhobhuoha bhwa bhabelili kubhapokela bhwala kubhap'elekesya mu bhokai kwa bhene, mukung'undai mafumbi gha magolo ghinu, ijhiayi bhushuhuda kwa bhene.”
12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
Na bhene bhakalota kutangasya bhanu bhatubuajhi ni kuleka dhambi sya bhene.
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
Bhabhabhosili pepo bhingi, na bhabhabakili bhatamu mafuta hi kubhaponyesya.
14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
Mfalme Herode bho ap'eliki aghu, kwa kujha lihina lya Yesu lyamalili kumanyikana sana. Baadhi bhakajobha, “Yohana mbatizaji afufuiki ni kwa ndabha ej'he nghofu jha miujiza jhibhomba mbombo mugati mwa muene.”
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
Baadhi jha bhene bhakajobha, “Ojho ndo Eliya,” bado bhangi bhakajobha, “Ojho ndo nabii, kama mmonga ghwa bhala manabii bha muandi.”
16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
Lakini Herode bho ap'eliki agha akajobha, “Yohana, jhanin'dumuili mutu afufulibhu.”
17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Maana Herode muene alaghisi Yohana akamulibhwayi na amfungili mu ligereza kwandabha jha Herodia (n'dala ghwa kakajhake Filipo) kwa ndabha muene ajhele an'gegili.
18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
Kwandabha Yohana an'jobhili Herode, “Halali lepi kun'gega n'dala ghwa kakajhaku.”
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Lakini Herodia ajhandili kun'dadila kun'koma lakini abhwesi lepi,
20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
maana Herode an'tilili Yohana; amanyili kujha n'kolo haki na n'takatifu, na andekili kinofu. Na bhoajhendelili kump'elekesya ahuzuniki sana, lakini ah'obhelili kump'elekesya.
21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
Hata bho nghufikili bhwakati muafaka jhifikili ni kukaribila ligono lya kuhogoleka Herode akabhajhandalila maofisa bha muene karamu, ni makamanda ni bhalongosi bha Galilaya.
22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
Ndipo mwali ghwa Herodia akajhingila ni kukina mbele jha bhene, akamfurahisya Herode ni bhageni bhabhatamili bhwakati bhwa kyakulya kya kimihi. Ndipo mfalme akan'jobhela mwali, “Nis'okajhi kyokyoha kya ghwilonda nani nikupela.”
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
Akandapila ni kujobha, kyokyoha kyaghwibeta kunis'oma, nibetakupela, hata nusu jha bhufalme bhuangu.”
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
Akah'oma kwibhala akan'kota nyinamunu, “Nis'okajhi kiki?” Akajobha, “Mutu ghwa Yohana Mbatisiaji.”
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
Na mara jhejhuejhu akajhingila kwa mfalme akajhanda kujobha, “Nilonda nipelayi mu sahani, mutu ghwa Yohana Mbatisiji.”
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Mfalme asikitishibhu sana, lakini kwa ndabha jha kiapo kya muene ni kwa ndabha jha bhahesya abhwesilepi kumbelekelela liombi lya muene.
27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
Efyo, mfalme akabhatuma askari Kati jha bhalinzi bha muene ni kubhalaghisya kulota kundetela mutu ghwa Yohana. Mlinzi akalota kun'dumula mutu kwa ajhele mu kifungu.
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
Akaghuleta mutu ghwa muene mu sahani ni kumpela mwali, ni mwali akampela nyinamunu.
29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
Na bhanafunzi bha muene bho muene bho bhapheliki aghu, bhakalota kuulota mb'ele ghwa muene bhakal'ota kuusiela kumakaburi.
30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Ni mitume, bhabhonganiki pamonga mb'ele jha Yesu bhakamb'ola ghoha gha bhabhombili ni ghabhafundisi.
31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
Nu muene akabhajobhela, “Muhidayi mwebhene mahali pa faragha na tup'omosekajhi kwa muda.” Bhanu bhingi bhakajha bhihhida ni kubhoka, hata bhakabhili lepi nafasi jha kulya.
32 I plavili se až na pusté místo soukromí.
Kabhele bhakakuela mashua bhakalota mahali pa faragha bhene.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
Lakini bhabhabhuene bhibhomba ni bhingi bhakabhamanya kwa pamonga bhajumbili kwa magolo kuh'omela miji ghioha, nabhu bhakafika kabla jha bhene.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Bho bhafikili pwani, abhubhuene bhumati mbaha na akabhahurumila kwa ndabha bha jhele kama ng'osi syasidulili n'dimaji. Na akajhanda kubhafundisya mambo mingi.
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
Muda bho bhulotili sana, bhanafunzi bhakan'hidila bhakan'jobhela, “Apa ndo mahali pa faragha ni muda ghulotili.
36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Ubhalaghajhi bhalotajhi miji ghya jirani ni fijiji ili bhakih'emelilayi kya kulya.”
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
Lakini akabhajibu akajobha,”Mubhapelayi muenga kyakulya.” Bhakan'jobhela, “Twibhwesya kulota kubhahemelela kyakulya ni mikate ghuaghejhe ni thamani jha dinari mia mbili ni kubhapela bhaliajhi?”
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
Akabhajobhela,” Mujhele ni mikate milenga? Mulotajhi mukalangayi, “bhobhakabhili bhakan'jobhela, “Mikate mihanu ni somba sibhele.”
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
Akabhaamuru bhanu bhatamajhi mu makundi mu mat'ondo mabhesi.
40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
Bhakabhatamika mu makundi; makundi gha mamia kwa hamsini.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
Kisha akalota mikate mihanu ni somba sibhele, ni kulanga kunani, akaghibariki kisha akabhapela bhanafunzi bha muene bhabhakajhi mbele jha bhumati. Kisha aghabhili somba sibhele kwa bhanu bhoha.
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
Bhalili bhoha hadi bhatoshiki.
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
Bhabhongeniyi fipandi fya mikate ghyaghibakiri, fyamemili fikapu kumi ni fibhele ni pia fipandi fya somba.
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
Na bhajhele bhagosi elfu tano bhabhalili mikate.
45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
Mara akabhajobhela bhakwelayi mu mashua bhalotayi sehemu jh'enge, hadi Bethsaida, bhwakati muene akabhalagha makutano.
46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
Bhobhamalili kubhoka, akalota kukid'onda kus'oma.
47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
Bhojhifikili kimihi ni mashua gha bhene bhwakati obhu jhajhele katikati jha bahari nu muene ajhele muene pa ndema.
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
Na abhabhuene bhitaabika kufigha ngafi kwa ndabha mp'ongo ghwabhazuili. Bhojhikalibili lukhela, akabhalotela, akajhaigenda panani pa masi na alondeghe kubhap'eta.
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
Lakini bho bhambwene igenda panani pa masi, bhakajhingibhwa ni bhuogha bhakidhanila ndo lijhogijhogi hata bhakajhanda kujhwegha njwegho.
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
Kwa ndabha bhambwene bhakajhingibhwa ni hofu. Mara akajobha nu muene akabhajobhela, “Mujhelayi bhajasiri! ndo nene! Musijhi ni bhuogha.”
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
Akajhingila mu mashua ni mp'ongo ukalekaghwa gudeme ni bhene bhakan'shangala kabisa.
52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
Kabhele bhajhelibhu lepi maana jhajhele mikate. Maana akili sya bhene syajhele ni bhuelebhwa bhudebe.
53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
Na bhene bho bhalobhwiki kwiselya, bhafikili nchi jha Genesareti mashua jhasopili nanga.
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
Bhobhah'omili mu mashua, mara bhakammanya.
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
Bhakajumba kutangasya mu mkoa bhuoha na bhakajhanda kubhaleta bhatamu mu machela, khila bhobhip'eleka ihida.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
Popoha pa ajhingili mu fijiji; au mjini, au mu nchi, bhabhabhekili bhabhine mahali pa soko, na bhakan'sihi abharuhusiajhi kun'kamula pindo lya liguanda lya muene. Na bhoha bhabhan'kamuili bhaponyisibhu.
