Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Jesus left that place, and accompanied by his disciples, came into his own part of the country.
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
When it came Sabbath he began to teach in the synagogue; many, as they listened, were deeply impressed. "Where did he get all this?" they asked; "What is the wisdom that is given to this man, and miracles such as these that happen at his hands?
3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
Is not this the carpenter, the son of Mary, and the brother of Jamesand Joses and Judas and Simon? And are not his sisters here with us?"
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
So they disapproved of him. Then Jesus said to them, "A prophet is not without honor except in his native land and among his relatives and in his home."
5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
And he was unable to do any miracle there, except that he laid his hands on a few sick folk and healed them.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
And he wondered at their lack of faith. So he went among the neighboring villages, teaching.
7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Then summoning the Twelve to him, he began to send them out two by two, giving them authority over unclean spirits.
8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
He bade them take nothing but a staff for their journey; no bread, no wallet, no coins in their purse;
9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
they were to wear sandals, but not to put on two tunics.
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
"Wherever you enter a house," he told them, "remain there until you leave the place;
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
and if any place does not receive you, or listen to you, as you go out of it shake off the dust under your feet, as a warning to them."
12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
So they fared forth and summoned men to repentance.
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
They cast out many demons, and anointed many sick people with oil and cured them.
14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
King Herod heard it, for the name of Jesus had become well known, People were saying, "Johnthe Baptist is risen from the dead, and on that account these powers are working in him."
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
"He is Elijah," said others. And still others were saying, "He is a prophet, like one of the old prophets."
16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
But when Herod heard, he said, "That Johnwhom I beheaded has come back to life."
17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Now this Herod had sent and arrested John, and bound him in prison, for the sake of Herodias, his brother Philip’s wife, whom he had married.
18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
For Johnhad often told Herod, "It is not right for you to live with your brother’s wife."
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
So Herodias hated him, and wished to put him to death;
20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
but she could not, for Herod was afraid of Johnbecause he knew that he was a just and holy man. So he kept him safe. When he listened to Johnhe was much exercised, yet he found pleasure in listening to him.
21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
Then came a convenient day, when Herod on his birthday held a feast for his lords and generals and the leading men of Galilee,
22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
at which the daughter of Herodias herself came in and danced. She charmed Herod and his guests. "Ask me whatever you want," said the king to the young girl, "and I will give it to you."
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
He even swore to her that whatever she asked, he would give it to her, up to half his kingdom.
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
So she came out and said to her mother, "What shall I ask for?" "The head of Johnthe Baptist," she replied.
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
So she at once hurried in to the king and made her request, "I want you," she said, "to give me, without delay, the head of Johnthe Baptist on a charger."
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Then the king was exceedingly sorry; yet on account of his oaths and his guests he was unwilling to disappoint her.
27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
So he sent at once a soldier of the guard with orders to bring his head.
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
And he went and beheaded Johnin prison, brought his head on a platter, and gave it to the young girl, and she gave it to her mother.
29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
When John’s disciples heard of this, they came, and took his body, and laid it in a tomb.
30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
When the apostles had come back to Jesus, they told him all the things they had done, and all they had taught.
31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
Then he said to them, "Come apart, yourselves, to a quiet spot, and rest a while." For there were many coming and going, and they could not get time even to eat.
32 I plavili se až na pusté místo soukromí.
So they sailed away privately to a solitary place.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
However, many saw them going, and recognized them, and ran together by land from all the neighboring towns, and arrived there first.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
So when Jesus landed he saw a vast multitude, and he was moved with compassion for them, because they were like sheep without a shepherd, and he began to teach them many things.
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
Then when the day was now far spent, his disciples came to him and said. "This place is desert, and the day is now far spent.
36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Send the people away so that they may go to the farms and villages about here, and buy themselves something to eat."
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
In answer he said to them, "You yourselves are to give them food." "Are we to go and buy fifty dollars worth of bread," they said, "and give them food?"
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
"How many loaves have you?" he answered. "Go and see." When they had found out, they said, "Five, and two fishes."
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
Then he directed them to make all sit down by companies on the green grass.
40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
And they sat down like beds in a garden, by hundreds and by fifties.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
Then he took the five loaves and the two fishes, and looking up to heaven he blessed, broke the loaves in pieces, and kept giving to the disciples to distribute.
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
The two fish also he divided to them all.
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
All ate and had enough; and they carried away broken fragments of bread and of fish, enough to fill twelve baskets.
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
Those who ate the bread were five thousand adult men.
45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
Then he at once compelled the disciples to embark in the boat and go before him to Bethsaida on the other side, while he sent the people away.
46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
After he had taken leave of them, he went away into the mountain to pray.
47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
And when evening came, the boat was half-way across the sea, while he was on shore alone;
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
but when he saw them distressed in rowing (for the wind was against them), about the fourth watch of the night he went to them, walking upon the sea,
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
they thought it was an apparition and shrieked aloud, for they all saw him and were terrified.
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
But he at once spoke with them, saying. "Courage! It is I. Do not be afraid!"
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
Then he got into the boat beside them, and the wind ceased, and they were utterly astounded,
52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
for they had not understood about the loaves; on the contrary their heart was hardened.
53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
When they had crossed over they landed at Gennesaret and moored to the shore.
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
As soon as they got out of the boat, the people at once recognized him,
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
and began running over that whole country, and carrying the sick about on their beds, wherever they heard he was.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
And whenever he entered into villages or cities or the fields they would lay the sick in the market-places and beseech him to let them touch even the tassel of his cloak, and all who touched him were made well.
