Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
ⲁ̅ⲁϥⲉⲓ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲁϥⲉⲓ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲉⲧⲉϥⲡⲟⲗⲓⲥ. ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲟⲩⲁϩⲟⲩ ⲛ̅ⲥⲱϥ ⲛ̅ϭⲓⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
ⲃ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉⲡⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ⲇⲉ ϣⲱⲡⲉ ⲁϥⲁⲣⲭⲉⲥⲑⲁⲓ ⲛ̅ϯⲥⲃⲱ ϩⲛ̅ⲧⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⲁⲩⲱ ⲡⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲩⲥⲱⲧⲙ̅ ⲁⲩⲣ̅ϣⲡⲏⲣⲉ ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛ̅ⲧⲁⲡⲁⲓ̈ ϭⲛ̅ⲛⲁⲓ̈ ⲧⲱⲛ. ⲁⲩⲱ ⲟⲩ ⲧⲉ ⲧⲁⲓ̈ⲥⲟⲫⲓⲁ ⲛ̅ⲧⲁⲩⲧⲁⲁⲥ ⲙ̅ⲡⲁⲓ̈. ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲓ̈ϭⲟⲙ ⲛ̅ⲧⲉⲓ̅ϭⲟⲧ ⲉⲧⲉⲣⲉⲡⲁⲓ̈ ⲉⲓⲣⲉ ⲙ̅ⲙⲟⲟⲩ
3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
ⲅ̅ⲙ̅ⲡⲁⲓ̈ ⲁⲙ ⲡⲉ ⲡϩⲁⲙϣⲉ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲙⲁⲣⲓⲁ. ⲁⲩⲱ ⲡⲥⲟⲛ ⲛ̅ⲓ̈ⲁⲕⲱⲃⲟⲥ ⲛⲙ̅ⲓ̈ⲱⲥⲏ ⲛⲙ̅ⲓ̈ⲟⲩⲇⲁ ⲛⲙ̅ⲥⲓⲙⲱⲛ. ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥⲥⲱⲛⲉ ⲛⲉⲩⲛ̅ⲡⲉⲉⲓⲙⲁ ⲁⲛ ϩⲁϩⲧⲏⲛ ⲁⲩⲥⲕⲁⲛⲇⲁⲗⲓⲍⲉ ϩⲣⲁⲓ̈ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅.
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
ⲇ̅ⲡⲉϫⲉⲓ̅ⲥ̅ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ. ϫⲉ ⲙ̅ⲙⲛ̅ⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ ⲥⲏϣ ⲉⲓⲙⲏⲧⲓ ϩⲛ̅ⲧⲉϥⲡⲟⲗⲓⲥ ⲁⲩⲱ ϩⲛ̅ⲛⲉϥⲥⲩⲅⲅⲉⲛⲏⲥ ⲛⲙ̅ⲡⲉϥⲏⲉⲓ.
5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
ⲉ̅ⲙ̅ⲡϥ̅ⲣ̅ⲗⲁⲁⲩ ⲇⲉ ⲛ̅ϭⲟⲙ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲛ̅ⲥⲁϩⲟⲉⲓⲛⲉ ⲉⲩϣⲱⲛⲉ ⲁϥⲕⲁⲧⲟⲟⲧϥ̅ ϩⲓϫⲱⲟⲩ ⲁϥⲧⲁⲗϭⲟⲟⲩ.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲩⲣ̅ϣⲡⲏⲣⲉ ⲉⲧⲃⲉⲧⲉⲩⲙⲛ̅ⲧⲁⲧⲛⲁϩⲧⲉ ⲛⲉϥⲕⲱⲧⲉ ⲇⲉ ⲡⲉ ⲉⲛⲉⲧⲙⲉ ⲉϥϯⲥⲃⲱ
7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲡⲙⲛⲧⲥ̅ⲛⲟⲟⲩⲥ ⲁϥⲁⲣⲭⲉⲥⲑⲁⲓ ⲛ̅ϫⲟⲟⲩⲥⲉ ⲥⲛⲁⲩ ⲥⲛⲁⲩ ⲁⲩⲱ ⲁϥϯ ⲛⲁⲩ ⲛ̅ⲧⲉⲝⲟⲩⲥⲓⲁ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲛⲉⲡⲛ̅ⲁ̅ ⲛ̅ⲁⲕⲁⲑⲁⲣⲧⲟⲛ
8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
ⲏ̅ⲁϥϩⲱⲛ ⲇⲉ ⲉⲧⲟⲟⲧⲟⲩ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲛⲛⲉⲩϥⲓⲗⲁⲁⲩ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲉⲧⲉϩⲓⲏ ⲛ̅ⲥⲁⲟⲩϭⲉⲣⲱⲃ ⲙ̅ⲙⲁⲧⲉ ⲟⲩⲇⲉ ⲟⲉⲓⲕ ⲟⲩⲇⲉ ⲡⲏⲣⲁ ⲟⲩⲇⲉ ϩⲟⲙⲛ̅ⲧ ⲉⲛⲉⲩⲙⲟϫϩ
9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
ⲑ̅ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲣⲉⲛⲉⲩⲥⲁⲛⲇⲁⲗⲓⲟⲛ ⲟⲧϩ ⲉⲣⲁⲧⲟⲩ. ⲟⲩⲇⲉ ⲛ̅ⲥⲉⲧⲙ̅ϯϣⲧⲏⲛ ⲥⲛ̅ⲧⲉ ϩⲓⲱⲟⲩ
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
ⲓ̅ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲡⲏⲉⲓ ⲉⲧⲉⲧⲛⲁⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲣⲟϥ ϭⲱ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅ ϣⲁⲛⲧⲉⲧⲛ̅ⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
ⲓ̅ⲁ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲉⲛϥ̅ⲛⲁϣⲉⲡⲧⲏⲩⲧⲛ̅ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲛ ⲟⲩⲇⲉ ⲛ̅ⲥⲉⲧⲙ̅ⲥⲱⲧⲙ̅ ⲉⲣⲱⲧⲛ̅ ⲉⲧⲉⲧⲛ̅ⲛⲁⲉ͡ⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲛⲟⲩϩⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲙ̅ⲡϣⲟⲉⲓϣ ⲉⲧϩⲁⲣⲟⲟⲩ ⲛ̅ⲛⲉⲧⲟⲩⲉⲣⲏⲧⲉ ⲉⲩⲙⲛ̅ⲧⲙⲛ̅ⲧⲣⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ.
12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
ⲓ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲟⲩⲙⲟⲟϣⲉ ⲁⲩⲕⲏⲣⲩⲥⲥⲉ ϫⲉ ⲉⲩⲉⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲉⲓ
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
ⲓ̅ⲅ̅ⲁⲩⲱ ϩⲁϩ ⲛ̅ⲇⲁⲓⲙⲟⲛⲓⲟⲛ ⲁⲩⲛⲟϫⲟⲩ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲉⲛⲕⲉⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲩϣⲱⲛⲉ ⲁⲩⲧⲁϩⲥⲟⲩ ⲛ̅ⲛⲉϩ ⲁⲩⲧⲁⲗϭⲟⲟⲩ.
14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
ⲓ̅ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲥⲱⲧⲙ̅ ⲛ̅ϭⲓϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ⲡⲣⲣⲟ ⲁⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲅⲁⲣ ϯⲥⲟⲉⲓⲧ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲡⲉⲧϯⲃⲁⲡⲧⲓⲥⲙⲁ ⲁϥⲧⲱⲟⲩⲛ ϩⲛ̅ⲛⲉⲧⲙⲟⲟⲩⲧ ⲁⲩⲱ ⲉⲧⲃⲉⲡⲁⲓ̈ ⲛ̅ϭⲟⲙ ⲉⲛⲉⲣⲅⲓ ⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅.
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
ⲓ̅ⲉ̅ϩⲉⲛⲕⲟⲟⲩⲉ ⲇⲉ ⲛⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ϩⲏⲗⲉⲓⲁⲥ ⲡⲉ ϩⲉⲛⲕⲟⲟⲩⲉ ⲇⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ ⲡⲉ ⲛ̅ⲑⲉ ⲛ̅ⲟⲩⲁ ⲛ̅ⲛⲉⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ
16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
ⲓ̅ⲋ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥⲥⲱⲧⲙ̅ ⲇⲉ ⲛ̅ϭⲓϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲡⲉ ⲛ̅ⲧⲁⲓ̈ϥⲓⲧⲉϥⲁⲡⲉ ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲡⲉ ⲛ̅ⲧⲁϥⲧⲱⲟⲩⲛ.
17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
ⲓ̅ⲍ̅ϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ⲅⲁⲣ ⲁϥϫⲟⲟⲩ ⲁϥⲁⲙⲁϩⲧⲉ ⲛ̅ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲁϥⲙⲟⲣϥ̅ ⲁϥⲕⲁⲁϥ ϩⲙ̅ⲡⲉϣⲧⲉⲕⲟ. ⲉⲧⲃⲉϩⲏⲣⲱⲇⲓⲁⲥ ⲑⲓⲙⲉ ⲙ̅ⲫⲓⲗⲓⲡⲡⲟⲥ ⲡⲉϥⲥⲟⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲁϥϩⲙⲟⲟⲥ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲥ
18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
ⲓ̅ⲏ̅ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲅⲁⲣ ⲛⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛ̅ϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲕ ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ ⲛⲁⲕ ⲉϫⲓ ⲛ̅ⲑⲓⲙⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲕⲥⲟⲛ.
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
ⲓ̅ⲑ̅ϩⲏⲣⲱⲇⲓⲁⲥ ⲇⲉ ⲛⲉⲥϭⲟⲛⲧ̅ ⲉⲣⲟϥ. ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲥⲟⲩⲱϣ ⲉⲙⲟⲟⲩⲧϥ̅ ⲙ̅ⲡⲉⲥϭⲙ̅ϭⲟⲙ ⲇⲉ.
20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
ⲕ̅ϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ⲅⲁⲣ ⲛⲉϥⲟ ⲛ̅ϩⲟⲧⲉ ϩⲏⲧϥ̅ ⲛ̅ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲉϥⲥⲟⲟⲩⲛ ⲙ̅ⲙⲟϥ ϫⲉ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲛ̅ⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲡⲉ ⲉϥⲟⲩⲁⲁⲃ ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥⲧⲙⲁⲓ̈ⲟ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥⲥⲱⲧⲙ̅ ⲇⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲛ̅ϩⲁϩ ⲛ̅ⲥⲟⲡ ⲁϥⲣ̅ϣⲡⲏⲣⲉ ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥⲥⲱⲧⲙ̅ ⲉⲣⲟϥ ⲉϥⲡⲓⲑⲉ.
21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
ⲕ̅ⲁ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉⲟⲩϩⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲛ̅ⲣⲁⲛ ϣⲱⲡⲉ ⲉⲁϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ϩⲙ̅ⲡⲉϥϩⲟⲩⲙⲓⲥⲉ ⲉⲣⲟⲩⲇⲓⲡⲛⲟⲛ ⲉⲛⲉϥⲙⲉⲅⲓⲥⲧⲁⲛⲟⲥ ⲁⲩⲱ ⲉⲛⲭⲓⲗⲓⲁⲣⲭⲟⲥ ⲙⲛ̅ⲛ̅ⲛⲟϭ ⲛ̅ⲧⲅⲁⲗⲓⲗⲁⲓⲁ.
22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
ⲕ̅ⲃ̅ⲁⲥⲉⲓ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲛ̅ϭⲓⲧϣⲉⲉⲣⲉ ⲛ̅ϩⲏⲣⲱⲇⲓⲁⲥ ⲁⲥⲟⲣⲭⲉ ⲁⲥⲣ̅ⲁⲛⲁϥ ⲛ̅ϩⲏⲣⲱⲇⲏⲥ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲧⲛⲏϫ. ⲡⲉⲣⲟ ⲇⲉ ⲁϥϫⲟⲟⲥ ⲛ̅ⲧϣⲉⲉⲣⲉ ϣⲏⲙ ϫⲉ ⲁⲓⲧⲓ ⲙ̅ⲙⲟⲓ̈ ⲙ̅ⲡⲉⲧⲉⲟⲩⲁϣϥ̅ ⲁⲩⲱ ϯⲛⲁⲧⲁⲁϥ ⲛⲉ.
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
ⲕ̅ⲅ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥϩⲟⲙⲟⲗⲟⲅⲉⲓ ⲛⲁⲥ ϫⲉ ⲡⲉⲧⲉⲣⲁⲁⲓⲧⲓ ⲙ̅ⲙⲟⲓ̈ ⲙⲙⲟϥ ϯⲛⲁⲧⲁⲁϥ ⲛⲉ ϣⲁⲧⲡⲁϣⲉ ⲛ̅ⲧⲁⲙⲛ̅ⲧⲉⲣⲟ.
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
ⲕ̅ⲇ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉⲥⲉ͡ⲓ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲥϫⲟⲟⲥ ⲛ̅ⲧⲉⲥⲙⲁⲁⲩ ϫⲉ ⲧⲁⲁⲓⲧⲓ ⲛ̅ⲟⲩ. ⲛ̅ⲧⲟⲥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁⲥ ϫⲉ ⲉⲧⲓ ⲛ̅ⲧⲁⲡⲉ ⲛ̅ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲡⲃⲁⲡⲧⲓⲥⲧⲏⲥ
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
ⲕ̅ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉⲥⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲛ̅ⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ϣⲁⲡⲉⲣⲟ ⲁⲥⲁⲓⲧⲓ ⲙ̅ⲙⲟϥ ⲉⲥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ϯⲟⲩⲱϣ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲧⲉⲛⲟⲩ ⲉⲕⲉϯ ⲛⲁⲓ̈ ϩⲓϫⲛ̅ⲟⲩⲡⲓⲛⲁⲝ ⲛ̅ⲧⲁⲡⲉ ⲛ̅ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲡⲃⲁⲡⲧⲓⲥⲧⲏⲥ.
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
ⲕ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥⲙ̅ⲕⲁϩ ⲛ̅ϩⲏⲧ ⲛ̅ϭⲓⲡⲣ̅ⲣⲟ. ⲉⲧⲃⲉⲛⲁⲛⲁⲩϣ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲧⲛⲏϫ ⲛⲙ̅ⲙⲁϥ ⲙⲡϥ̅ⲟⲩⲱϣ ⲉⲧⲥⲧⲟⲥ ⲉⲃⲟⲗ.
27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
ⲕ̅ⲍ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲡⲉⲣⲟ ⲁϥϫⲟⲟⲩ ⲛ̅ⲟⲩⲥⲡⲉⲕⲟⲩⲗⲁⲧⲱⲣ ⲁϥⲟⲩⲉϩⲥⲁϩⲛⲉ ⲛⲁϥ ⲉⲧⲣⲉϥⲛ̅ⲧⲉϥⲁⲡⲉ.
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
ⲕ̅ⲏ̅ⲁϥⲃⲱⲕ ⲇⲉ ⲁϥϥⲓⲧⲉϥⲁⲡⲉ ϩⲙ̅ⲡⲉϣⲧⲉⲕⲟ. ⲁϥⲛ̅ⲧⲥ̅ ϩⲓϫⲙⲡⲡⲓⲛⲁⲝ ⲁϥⲧⲁⲁⲥ ⲛ̅ⲧϣⲉⲉⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲧϣⲉⲉⲣⲉ ϣⲏⲙ ⲇⲉ ⲁⲥⲧⲁⲁⲥ ⲛ̅ⲧⲉⲥⲙⲁⲁⲩ.
29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
ⲕ̅ⲑ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲟⲩⲥⲱⲧⲙ̅ ⲛ̅ϭⲓⲙ̅ⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ. ⲁⲩⲉⲓ ⲁⲩϥⲓⲡⲉϥⲥⲱⲙⲁ ⲁⲩⲕⲁⲁϥ ϩⲛ̅ⲟⲩⲙ̅ϩⲁⲟⲩ.
30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
ⲗ̅ⲛⲁⲡⲟⲥⲧⲟⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲁⲩⲥⲱⲟⲩϩ ⲉⲓ̅ⲥ̅ ⲁⲩⲱ ⲁⲩϫⲱ ⲁⲩⲧⲁⲩⲟ ⲉⲣⲟϥ ⲛ̅ⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲁⲁⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲙⲛ̅ⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲁⲁⲩ ⲛ̅ⲥⲃⲱ
31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
ⲗ̅ⲁ̅ⲡⲉϫⲉⲓ̅ⲥ̅ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲁⲙⲏⲓ̈ⲛ ⲛ̅ⲧⲱⲧⲛ̅ ⲛ̅ⲥⲁⲩⲥⲁ ⲉⲩⲙⲁ ⲛ̅ϫⲁⲓ̈ⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ⲙⲧⲟⲛ ⲙ̅ⲙⲱⲧⲛ̅ ⲛ̅ⲟⲩⲕⲟⲩⲉⲓ ⲛⲉⲧⲛⲏⲩ ⲅⲁⲣ ⲁⲩⲱ ⲛⲉⲧⲃⲏⲕ ⲛⲉ ⲛⲁϣⲱⲟⲩ ⲉⲙⲁⲩⲕⲁⲁⲩ ⲉⲥⲣ̅ϥⲉ ⲉⲟⲩⲱⲙ
32 I plavili se až na pusté místo soukromí.
ⲗ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲧⲁⲗⲉ ⲉⲡϫⲟⲉⲓ ⲁⲩⲃⲱⲕ ⲙⲁⲩⲁⲁⲩ ⲉⲩⲙⲁ ⲛ̅ϫⲁⲉⲓⲉ.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
ⲗ̅ⲅ̅ⲁϩⲁϩ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲉⲩⲃⲏⲕ ⲁⲩⲥⲟⲩⲱⲛⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲙ̅ⲡⲟⲗⲓⲥ. ⲁⲩⲡⲱⲧ ⲉⲣⲁⲧⲟⲩ. ⲁⲩⲣ̅ϣⲟⲣⲡ̅ ⲇⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
ⲗ̅ⲇ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥⲉ͡ⲓ ⲉⲃⲟⲗ ⲁϥⲛⲁⲩ ⲉⲩⲛⲟϭ ⲙ̅ⲙⲏⲏϣⲉ. ⲁⲩⲱ ⲁϥϣⲛ̅ϩⲧⲏϥ ⲉϫⲱⲟⲩ ϫⲉ ⲛⲉⲩⲟ ⲛ̅ⲑⲉ ⲛ̅ϩⲉⲛⲉⲥⲟⲟⲩ ⲉⲙⲙⲛ̅ⲧⲟⲩϣⲱⲥ ϩⲓϫⲱⲟⲩ. ⲁⲩⲱ ⲁϥⲁⲣⲭⲓ ⲉϯⲥⲃⲱ ⲛⲁⲩ ⲉⲙⲁⲧⲉ
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
ⲗ̅ⲉ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉⲛⲁⲩ ⲇⲉ ϣⲉ. ⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⲁⲩϯⲡⲉⲩⲟⲩⲟⲉⲓ ⲉⲣⲟϥ ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲡⲙⲁ ⲟⲩϫⲁⲓ̈ⲉ ⲡⲉ. ⲁⲩⲱ ⲏⲇⲏ ⲁⲛⲁⲩ ϣⲉ.
36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
ⲗ̅ⲋ̅ⲕⲁⲁⲩ ⲉⲃⲟⲗ ϫⲉ ⲉⲩⲉⲃⲱⲕ ⲉⲛⲥⲱϣⲉ ⲉⲧϩⲙ̅ⲡⲉⲩⲕⲱⲧⲉ ⲙⲛ̅ⲛⲉⲧⲙⲉ ⲛ̅ⲥⲉⲧⲟⲟⲩ ⲛⲁⲩ ⲛ̅ⲛⲉⲧⲟⲩⲛⲁⲟⲩⲟⲙⲟⲩ.
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
ⲗ̅ⲍ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ ⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ϯ ⲛⲁⲩ ⲛ̅ⲧⲱⲧⲛ̅ ⲉⲧⲣⲉⲩⲟⲩⲱⲙ. ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲙⲁⲣⲛ̅ⲃⲱⲕ ⲛ̅ⲧⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲙⲛⲧ̅ⲥⲛⲟⲟⲩⲥ ⲛ̅ϣⲉ ⲛ̅ⲟⲉⲓⲕ ⲛ̅ⲧⲛ̅ⲧⲁⲁⲩ ⲛⲁⲩ ⲉⲟⲩⲱⲙ.
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
ⲗ̅ⲏ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲟⲩⲛⲧⲏⲧⲛ̅ⲟⲩⲏⲣ ⲛ̅ⲟⲉⲓⲕ ⲃⲱⲕ ⲛ̅ⲧⲉⲧⲛ̅ⲛⲁⲩ. ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲟⲩⲉⲓⲙⲉ ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁϥ ϫⲉ ϯⲟⲩ ⲙⲛ̅ⲧⲃⲧ̅ ⲥⲛⲁⲩ.
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
ⲗ̅ⲑ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲟⲩⲉϩⲥⲁϩⲛⲉ ⲛⲁⲩ ⲉⲧⲣⲉⲩⲛⲟϫⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲩⲟ ⲛ̅ⲁⲩⲏⲧʾ ⲁⲩⲏⲧʾ ⲉϫⲙ̅ⲡⲉⲭⲟⲣⲧⲟⲥ ⲉⲧⲟⲩⲉⲧⲟⲩⲱⲧ
40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
ⲙ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲛⲟϫⲟⲩ ⲉⲩⲟ ⲛ̅ⲁⲩⲏⲧʾ ⲁⲩⲏⲧʾ ϣⲉ ϣⲉ ⲁⲩⲱ ⲧⲁⲉⲓⲟⲩ ⲧⲁⲉⲓⲟⲩ.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
ⲙ̅ⲁ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥϫⲓ ⲇⲉ ⲙ̅ⲡϯⲟⲩ ⲛ̅ⲟⲓ̈ⲕ ⲛⲙⲡ̅ⲧⲃ̅ⲧ ⲥⲛⲁⲩ ⲁϥϥⲓⲁⲧϥ̅ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲉⲧⲡⲉ ⲁϥⲥⲙⲟⲩ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲁϥⲡⲉϣⲛ̅ⲟⲉⲓⲕ ⲁϥⲧⲁⲁⲩ ⲛ̅ⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ϫⲉ ⲉⲩⲉⲕⲁⲁⲩ ϩⲁⲣⲱⲟⲩ ⲡⲕⲉⲧⲃⲧ̅ ⲥⲛⲁⲩ ⲁϥⲡⲟϣⲟⲩ ⲉϫⲱⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
ⲙ̅ⲃ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲟⲩⲱⲙ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲁⲩⲥⲓ.
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
ⲙ̅ⲅ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲩϥⲓⲙⲛ̅ⲧⲥ̅ⲛⲟⲟⲩⲥ ⲛ̅ⲕⲟⲧ ⲉⲩⲙⲉϩ ⲗ̅ⲗⲁⲕⲙ̅ ⲁⲩϥⲓ ⲟⲛ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲛ̅ⲧⲃⲧ̅.
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
ⲙ̅ⲇ̅ⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲟⲩⲱⲙ ⲇⲉ ⲛⲉⲩⲛⲁⲣ̅ⲁⲩϭⲓⲥⲧⲃⲁ ⲣ̅ⲣⲱⲙⲉ.
45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
ⲙ̅ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲁϥⲁⲛⲁⲅⲕⲁⲍⲉ ⲛ̅ⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⲉⲧⲁⲗⲉ ⲉⲡϫⲟⲉⲓ ⲁⲩⲱ ⲉⲣϣⲟⲣⲡ̅ ⲉⲣⲟϥ ⲉⲡⲓⲕⲣⲟ ⲉⲃⲏⲑⲥⲁⲓ̈ⲇⲁ ϣⲁⲛⲧⲉϥⲕⲁⲡⲙⲏⲏϣⲉ ⲉⲃⲟⲗ.
46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
ⲙ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥⲁⲡⲟⲥⲧⲁⲥⲥⲉ ⲛⲁⲩ ⲁϥⲃⲱⲕ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲉⲡⲧⲟⲟⲩ ⲉϣⲗⲏⲗ.
47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
ⲙ̅ⲍ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉⲣⲟⲩϩⲉ ⲇⲉ ϣⲱⲡⲉ ⲛⲉⲣⲉⲡϫⲟⲉⲓ ϩⲛ̅ⲧⲙⲏⲧⲉ ⲛ̅ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ. ⲁⲩⲱ ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲛⲉϥϩⲓⲡⲉⲕⲣⲟ ⲙⲁⲩⲁⲁϥ.
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
ⲙ̅ⲏ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲉϥⲛⲁⲩ ⲇⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲉⲩϩⲟⲥⲉ ϩⲙ̅ⲡⲧⲣⲉⲩⲥϭⲏⲣ ⲡⲧⲏⲩ ⲅⲁⲣ ⲛⲉϥϯⲟⲩⲃⲏⲩ ϩⲙ̅ⲡⲙⲉϩϥⲧⲟⲟⲩ ⲛ̅ϣⲱⲡ ⲛ̅ⲧⲉⲩϣⲏ ⲁϥⲉⲓ ϣⲁⲣⲟⲟⲩ ⲉϥⲙⲟⲟϣⲉ ϩⲓϫⲛ̅ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲁⲩⲱ ⲛⲉϥⲟⲩⲱϣ ⲉⲡⲁⲣⲁⲅⲉ ⲙ̅ⲙⲟⲟⲩ.
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
ⲙ̅ⲑ̅ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲛ̅ⲇⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲣⲟⲩⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ⲉϥⲙⲟⲟϣⲉ ϩⲓϫⲛ̅ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ. ⲁⲩⲙⲉⲉⲩⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲫⲁⲛⲧⲁⲥⲙⲁ ⲡⲉ. ⲁⲩⲱ ⲁⲩϫⲓϣⲕⲁⲕ ⲉⲃⲟⲗ
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
ⲛ̅ⲁⲩⲉⲓⲟⲣϩϥ ⲅⲁⲣ ⲧⲏⲣⲟⲩ. ⲁⲩⲱ ⲁⲩϣⲧⲟⲣⲧⲣ̅. ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲛ̅ⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲁϥϣⲁϫⲉ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲧⲱⲕ ⲛ̅ϩⲏⲧ ⲁⲛⲟⲕ ⲡⲉ ⲙ̅ⲡⲣ̅ⲣ̅ϩⲟⲧⲉ
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
ⲛ̅ⲁ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲁⲗⲉ ⲉⲡϫⲟⲉⲓ ⲛⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲁⲡⲧⲏⲩ ⲗⲟ ⲃ̅ⲃⲟⲗ. ⲁⲩⲣ̅ϣⲡⲏⲣⲉ ⲇⲉ ⲉⲙⲁⲧⲉ
52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
ⲛ̅ⲃ̅ⲙ̅ⲡⲟⲩⲛⲟⲉⲓ ⲅⲁⲣ ϩⲓⲛ̅ⲟⲉⲓⲕ. ⲁⲗⲗⲁ ⲛⲉⲣⲉⲡⲉⲩϩⲏⲧ ⲧⲏⲙ
53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
ⲛ̅ⲅ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲟⲩⲙⲟⲟⲛⲉ ⲇⲉ ⲉⲡⲉⲕⲣⲟ ⲁⲩⲉⲓ ⲉⲅⲉⲛⲛⲏⲥⲁⲣⲉⲧ
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
ⲛ̅ⲇ̅ⲛ̅ⲧⲉⲣⲟⲩⲡⲉ ⲇⲉ ⲉⲡⲉⲕⲣⲟ ⲛ̅ⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲁⲩⲥⲟⲩⲱⲛϥ̅
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
ⲛ̅ⲉ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲡⲱⲧ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲧⲉⲭⲱⲣⲁ ⲧⲏⲣⲥ̅ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ. ⲁⲩⲱ ⲁⲩⲁⲣⲭⲉⲓ ⲉⲉⲓⲛⲉ ϩⲓϫⲛ̅ⲛⲉⲧϭⲗⲱϭ ⲛ̅ⲛⲉⲧⲙⲟⲕϩ ϩⲛ̅ⲛⲉⲩϣⲱⲛⲉ ⲉⲡⲙⲁ ⲉϣⲁⲩⲥⲱⲧⲙ̅ ϫⲉ ϥⲛ̅ϩⲏⲧϥ̅.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
ⲛ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲡⲙⲁ ⲉⲧϥⲛⲁⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲣⲟϥ ⲉϩⲉⲛϯⲙⲉ ⲏ ϩⲉⲛⲡⲟⲗⲓⲥ ⲏ ϩⲉⲛⲥⲱϣⲉ. ϣⲁⲩⲕⲁⲛⲉⲧϣⲱⲛⲉ ϩⲛ̅ⲛ̅ⲁⲅⲟⲣⲁ ⲛ̅ⲥⲉⲥⲉⲡⲥⲱⲡϥ̅ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲩⲉϫⲱϩ ⲉⲡⲧⲟⲡ ⲛ̅ⲧⲉϥϣⲧⲏⲛ ⲁⲩⲱ ⲛⲉϣⲁⲩϫⲱϩ ⲉⲣⲟϥ ϣⲁⲩⲗⲟ.
