Marek 6
1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
Ce hun awhkawng Jesu taw cawn nawh amah a awmnaak khaw ce pha hy; a hubatkhqi ing a hu awh hquut uhy.
2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
Sabbath nyn a pha awh, sinakawk khuiawh thlang cawngpyi hy, a cawngpyinaak ak zakhqi boeih ing aming ngaihna kyi sak uhy. “Ve ak thlang ing hana kaw nu ve ak awikhqi ve a huh hy voei? Hana kaw cyihnaak nu hu nawh vemyih kawpoek kyi ik-oeihkhqi a sai hy voei!
3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
A nih ve Meri capa, Jakob, Joseph, Juda ingkaw Simon ak taipa, letama awm am nu?” ti uhy. Cedawngawh ak khan awh amik kaw am law hy.
4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
Jesu ing a mingmih a venawh, “Tawngha taw amah a khaw, amah a cakawkhqi ingkaw amah a im awh kyihcahna am awm khawi na,” ti hy.
5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
Thlak tlo a khoeh ca doeng ak khanawh kut tloeng nawh a tloei sak ti kaana taw ce a hun awh kawpoek kyi ik-oeih am sai thai hy.
6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
A mamik cangnaak a dawngawh ang ngaih kyi hy. Cekcoengawh Jesu ing cet nawh khaw pynoet coeng awh pynoet cawngpyi khqi hy.
7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
Thlanghqa hlaihih tloek ce khy nawh, thlang pakhih pakhih awh a tyih coengawh qaaiche khqi ak khanawh saithainaak ce pek khqi hy.
8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
Cecoengawh khawlawng nami ceh naak awh sawnghqawl doeng am kaa taw - phaihpi awm, sawngsa awm, taisawm awh tangka awm koeh kel hamna ti nak khqi hy.
9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
Khawmyk taw myk sak khqi nawh,” angki pakkhih koeh khyn uh,” tinak khqi hy.
10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
Cekcoengawh ami venawh, “Nami pahnaak im hawh taw cawhkawng namik cawn hla dy ak changna koeh cawn ta uh.
11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
Han a khaw ingawm nangmih ce am ni do khqi nawh namik awi awm ama ming ngai awhtaw, ce a khaw ce nami cehtaak awh ami simnaak aham nami khaw awhkaw dekvai ce khawk sih uh,” tinak khqi hy.
12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
Thlangkhqi ing thawlh aming zutnaak aham a mingmih ing cet unawh awi ce khypyi uhy.
13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
Qaaikhqi khawzah ami hqek coengawh thlak tlo khawzah ce situi hluk unawh qoei sak uhy.
14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
Jesu ang ming ce thang hawh nawh, Herod sangpahrang ingawm awithang ce za hy. Thlang vang ing, “Baptisma ak pekung Johan ce thihnaak awhkawng tho tlaih hy, cawhni anih awh kawpoek kyi them saithainaakkhqi a awm hy,” ti uhy.
15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
Thlang vang ingtaw, “Elijah ni,” ti uhy. Thlang vang ingtaw, “Anih ce tawngha pynoet lawt ni, syn awhkaw tawngha pynoet myihna ni a awm lawt,” ti uhy.
16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
Cehlai Herod ing ang zaak awh, “Kai ing a haawng ka hlyng peek Johan ni thihnaak awhkawng a thawh tlaih hawh hy ce!” tihy.
17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Herod amah ing Johan ce tu sak nawh ak khih coengawh thawngim na thla hy. A na Philip a zu Herodi a zunaak a dawngawh cemyihna ce sai hy.
18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
Johan ing Herod na ce, “Na naa a zu na lawh ce am thym hy,” a tinaak a dawngawh.
19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Cedawngawh Herodi ing Johan ce myihqyt na nawh him aham ngaih hy, cehlai am him thai hy.
20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
Herod ing Johan ce thlak dyng thlak ciimcaih ni tice a sim a dawngawh kqih nawh hlip a dah hy. Herod ing Johan ak awi ang zaak awh ak kawpoekna kyi sak hy; cehlai zeel doena ak awi ce ngai pehy.
21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
A hukhit nataw a tym leek ce pha law hy. Amah a thangnaak nyn awh Herod ing a boeikhqi, a qaal boeikhqi ing Kalili qam ukkungkhqi aham poei buh veelnaak sai pehy.
22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
Cawh Herodi a canu ce law nawh laam hy, anih ing Herod ingkaw ak khinkhqi boeih ce amik kaw zeel sak hy. Sangpahrang ing nuca venawh, “Na ngaih boeih thoeh lah, ni pe vang nyng,” tina hy.
23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
Nuca venawh ce awi kam hy, “Na thoeh boeih ni pe vang nyng, ka qam ak keek vang dy awm” tina hy.
24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
Cawh nuca ing a nu a venna cet nawh, “Ikaw nu ka thoeh kaw?” tina hy. A nu ing, “Baptisma ak pekung Johan a lu,” tina hy.
25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
Cawh nuca ce sangpahrang a venna ang tawnna dawng nawh, “Tuh Baptisma ak pekung Johan a lu ce beihdung awh nani peek aham ngaih nyng,” tina hy.
26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
Cawhtaw sangpahrang ak kaw se hy, cehlai ak khinkhqi haiawh awi a kam hawh a dawngawh, nuca a thoehnaak ce am oelh pe voel hy.
27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
Cedawngawh thlang ak himkung ce ang tawnna tyi nawh Johan a lu ce khyn peek aham awi pehy.
28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
Ce ak thlang ing thawngim khuina cet nawh, Johan a hawng ce a hlyng coeng awh, a lu ce beihdung awh tloeng nawh pehy. Anih ing nuca venawh pehy, nuca ing a nu pe patoe hy.
29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
Ce ak awi ce aming zaak awh Johan a hubatkhqi ce law unawh a pum ce lo unawh phyina thak uhy.
30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
Ceityihkhqi ing Jesu vena cun law unawh ik-oeih ami saikhqi ingkaw thlang ami cawngpyinaak akawng khqi boeih ce kqawn pe uhy.
31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
Thlang ak law ingkaw ak voeikhqi a kqeng aih a dawngawh buh a an awm am ai thai uhy, cedawngawh a hubatkhqi venawh, “Na mimah doeng ka hu awh law unawh thlang a sitnaak hun awh dym cang uh,” tinak khqi hy.
32 I plavili se až na pusté místo soukromí.
Cedawngawh thlang a sitnaak hunna lawng ing a mimah doeng cet uhy.
33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
A mingmih a ceh ce thlangkhqi ing ami huh awh khaw boeih boeih awhkawng dawng unawh a mingmih a haina ana pha ma uhy.
34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
Jesu ing kawngceng a pha awh thlang kqeng khawzah ce hu hy, khoemkung amak awm tuukhqi myihna ami awm a dawngawh a mingmih ce qeen khqi hy. Cedawngawh a mingmih ce awi khawzah cawngpyi khqi hy.
35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
Khaw a my hawh a dawngawh a hubatkhqi ce a venna law unawh, “Ve a hun ve kqawng na awm nawh, khaw awm my hawh hy.
36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
Thlang kqeng ve ceh sak hlah, khawceng khaw cawi hqang cet u seitaw a mimah ing buh a ankhqi sui useh,” tina uhy.
37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
Cehlai a mingmih a venawh, “Nangmih ing ai kawi pe uh,” tinak khqi hy. Cekkhqi ing, “A mingmih boeih a ai tat ham taw thlang pynoet a hlak kqeet thaphu man ni a khoek kaw! Tangka ce zah ing phaihpi thlai unawh a mingmih kami pe hly nawh nu?” tina uhy.
38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
Anih ing, “Phaihpi izah nami taak? Cet unawh toek lah uh,” tina uhy.
39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
Cawh Jesu ing thlang kqeng ce taitin awh aming ngawih ham awi pek khqi uhy.
40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
Cedawngawh thlang kqeng ce zakhat zakhat ingkaw hakip hakip na ngawih sak khqi hloep hloep hy.
41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
Jesu ing phaihpi cun nga ingkaw nga lunghih ce lo nawh khan benna mang ing zoseennaak a pek coengawh phaihpi ce thek nawh, thlangkhqi haiawh toen peek ham a hubatkhqi venawh pek khqi hy. Nga lunghih awm a mingmih boeih a venawh qek sak khqi bai hy.
42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.
A micu boeih ing ai unawh phyi boeih uhy.
43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
Phaihpi ingkaw nga ak ngenkhqi ce a hubatkhqi ing ami cawi awh vawh hqa hlaihih law hy.
44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
Cawhkaw buh ak aikhqi ce pa thak awm hqoeng thongnga law hy.
45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
Jesu ing a hubatkhqi ce lawng khuina kun sak khqi pahoei nawh Bethsaida khaw na tyi khqi hy.
46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
A mingmih ce a cehtaak khqi coengawh cykcah aham tlang na cet hy.
47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
Khaw a my law awh, lawng ce tui ang lung na awm nawh, amah doeng ce kawngceng na awm hy.
48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
Khawhli ing lawng ce mam khoep nawh a hubatkhqi ing lawng ce kaih tloei uhy. Khawmthan khawnoek pali tluk awh a mingmih a venna Jesu taw tui ak khan awh cet nawh cekkhqi venna ceh aham cai hy,
49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
cehlai tui ak khan awh a ceh ce ami huh awh, Myihla ni ti unawh poek uhy.
50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
A mingmih ing ami huh awh kqih unawh khy uhy. Cawh a mingmih a venawh, “Na ming ngaih qep sak uh! Kai ni koeh kqih uh,” tinak khqi hy.
51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
Cekcoengawh a mingmih a venna lawng awh ce hang kaai hy, cawhtaw khawhli ce dym hy. Cekkhqi amik kawpoekna kyi hy,
52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
amik kaw a tiing soeih a dawngawh, phaihpi akawng awm am zasim qoe uhy.
53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
Vang ben caqai sa na cet unawh, Genesaret ce pha unawh, cawh ce dym uhy.
54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
Lawng khui awhkawng amik cawn awh, thlangkhqi ing Jesu ce hat uhy.
55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
Ce a qam khui awhkaw thlangkhqi boeih ce dawng unawh phak awh thlak tlokhqi ce anih a awmnaak hun a hoei awh kawt law uhy.
56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
Anih a cehnaak hoei awh vangca vangnu ingkaw lokhqi na awm, ik-oeih ami zawihnaak hunkhqi na awm thlak tlokhqi ce law pyi uhy. A himawng ca awm bi thainaak aham a venawh qeennaak thoeh uhy, ak bikhqi boeih ing qoeinaak hu uhy.
