< Marek 5 >
1 Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
Eles vieram para o outro lado do mar, para o país dos gadarenos.
2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
Quando ele saiu do barco, imediatamente um homem com um espírito impuro o encontrou fora dos túmulos.
3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati,
Ele vivia nos túmulos. Ninguém mais podia amarrá-lo, nem mesmo com correntes,
4 Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti.
porque ele havia sido frequentemente amarrado com grilhões e correntes, e as correntes haviam sido rasgadas por ele, e os grilhões quebrados em pedaços. Ninguém tinha a força para domá-lo.
5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
Sempre, noite e dia, nos túmulos e nas montanhas, ele gritava, e se cortava com pedras.
6 Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
Quando viu Jesus de longe, ele correu e se curvou diante dele,
7 A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
e gritando com voz alta, disse: “O que tenho a ver com você, Jesus, seu Filho do Deus Altíssimo? Eu te conjuro por Deus, não me atormentes”.
8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
Pois ele lhe disse: “Saia do homem, seu espírito impuro!”
9 I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.
Ele lhe perguntou: “Qual é o seu nome?” Ele lhe disse: “Meu nome é Legião, pois somos muitos”.
10 I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
Ele lhe implorou muito que não os mandasse para fora do país.
11 Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
Agora na encosta da montanha havia um grande rebanho de porcos alimentando-se.
12 I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
Todos os demônios lhe imploraram, dizendo: “Mande-nos para os porcos, para que possamos entrar neles”.
13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
Imediatamente Jesus lhes deu permissão. Os espíritos impuros saíram e entraram nos porcos. O rebanho de cerca de dois mil pessoas apressou-se a descer a margem íngreme para o mar, e eles foram afogados no mar.
14 Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo.
Aqueles que alimentaram os porcos fugiram e o contaram na cidade e no campo. As pessoas vieram para ver o que tinha acontecido.
15 I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se.
Eles vieram a Jesus, e viram aquele que tinha sido possuído por demônios sentados, vestidos e em seu juízo perfeito, até mesmo aquele que tinha a legião; e ficaram com medo.
16 A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích.
Aqueles que o viram declararam-lhes o que aconteceu com ele que estava possuído por demônios, e sobre os porcos.
17 Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
Eles começaram a implorar para que ele saísse de sua região.
18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním.
Ao entrar no barco, aquele que tinha sido possuído por demônios implorou-lhe que pudesse estar com ele.
19 Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou.
Ele não o permitiu, mas lhe disse: “Vá a sua casa, a seus amigos, e diga-lhes que grandes coisas o Senhor fez por você e como ele teve misericórdia de você”.
20 I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
Ele seguiu seu caminho, e começou a proclamar na Decápolis como Jesus havia feito grandes coisas por ele, e todos se maravilharam.
21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře.
Quando Jesus atravessou de volta no barco para o outro lado, uma grande multidão foi reunida a ele; e ele estava junto ao mar.
22 A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,
Eis que veio um dos chefes da sinagoga, Jairo pelo nome; e vendo-o, caiu a seus pés
23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
e implorou-lhe muito, dizendo: “Minha filhinha está a ponto de morrer”. Por favor, venha e ponha suas mãos sobre ela, para que ela se torne saudável, e viva”.
24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.
Ele foi com ele, e uma grande multidão o seguiu, e eles o pressionaram de todos os lados.
25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Uma certa mulher que teve uma descarga de sangue durante doze anos,
26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
e que tinha sofrido muitas coisas por muitos médicos, e tinha gasto tudo o que tinha, e não era melhor, mas sim piorou,
27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
having ouviu as coisas relativas a Jesus, veio atrás dele na multidão e tocou suas roupas.
28 Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Pois ela disse: “Se eu apenas tocar suas roupas, eu ficarei bem”.
29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
Imediatamente o fluxo de seu sangue secou, e ela sentiu em seu corpo que estava curada de sua aflição.
30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Imediatamente Jesus, percebendo em si mesmo que o poder havia saído dele, virou-se na multidão e perguntou: “Quem tocou minhas roupas?
31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Seus discípulos lhe disseram: “Você vê a multidão pressionando contra você, e você diz: 'Quem me tocou?
32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.
Ele olhou à sua volta para ver quem tinha feito isto.
33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Mas a mulher, temendo e tremendo, sabendo o que havia sido feito com ela, veio e caiu diante dele, e lhe disse toda a verdade.
34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
Ele disse a ela: “Filha, sua fé a fez bem. Vá em paz, e seja curada de sua doença”.
35 A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Enquanto ele ainda falava, as pessoas vinham da casa do dirigente da sinagoga, dizendo: “Sua filha está morta”. Por que incomodar mais o Professor”?
36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Mas Jesus, ao ouvir a mensagem, disse imediatamente ao dirigente da sinagoga: “Não tenha medo, apenas acredite”.
37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
Ele não permitiu que ninguém o seguisse, exceto Pedro, Tiago e João, o irmão de Tiago.
38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Ele veio à casa do regente da sinagoga, e viu um alvoroço, choroço e grande pranto.
39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí.
Quando ele entrou, disse-lhes: “Por que vocês fazem um alvoroço e choram? A criança não está morta, mas está dormindo”.
40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Eles o ridicularizaram. Mas ele, depois de expulsá-los a todos, levou o pai da criança, sua mãe e aqueles que estavam com ele, e entrou onde a criança estava deitada.
41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
Tomando a criança pela mão, ele lhe disse: “Talitha cumi!” que significa, sendo interpretado: “Menina, eu lhe digo, levante-se!”
42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Imediatamente a menina se levantou e caminhou, pois tinha doze anos de idade. Eles ficaram maravilhados com grande espanto.
43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
Ele lhes ordenou estritamente que ninguém soubesse disso e ordenou que algo fosse dado a ela para comer.