< Marek 5 >
1 Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
Bhejile nibhakinga kwi bhala elindi elya inyanja, mu Chalo cha abhagerasi.
2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
Bhwangu ejile ashoka mu bhwato, omunu wa masabwa majabhi amwijileko nasoka mubhitulo.
3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati,
Omunu unu agekae mu bhitulo. Atalio unu amuganyishe muno, atalio nolwo kwe bhibhoelo bhye chuma.
4 Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti.
Aliga nabhoywa mwanya mwafu kwa masega ne bhibhoyelo bhye chuma. Mbe nawe aliga nagatemya amasega ne bhibhoyelo bhye chuma no kujibhutula-bhutula. Aliga atalio nolwo umwi unu aliga na amanaga go kumuiga.
5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
Mugeta na mu mwisi aliga ali mubhitulo na mumabhanga, aliga nalila no kwitema-omwenela kwa amabhui go bhugi.
6 Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
Ejile amulola Yesu kulao, namubhilimila no kumwinamusha(okumulamya).
7 A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
Nalila kwo bhulaka bhwa ingulu, “wenda nikukoleleki, Yesu, omwana wa Nyamuanga unu ali ingulu muno? Enikulembelesha ku Nyamuanga omwene, wasiga kunyasha.”
8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
Kulwo kubha aliga amubhwiliye ati, “Musokemo omunu unu, awe musambwa mujabhi.”
9 I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.
Mwenene namubhusha, “Lisina lyao nawe-ga?” Namusubhya ati, “Lisina lyani ni Legion, kulwo kubha chili bhafu.”
10 I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
Namulembelesha lindi na lindi asiga kubhasila anja ye Chalo.
11 Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
Oli liijo linene lya jingulubhe lyaliga nililebhwa ingulu ye chima,
12 I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
Nabho nibhamwilembeleja, nibhaika,” Nuchitume ku ngulubhe; chingile munda yebhwe.”
13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
Kwibyo abhekilisisishe mwoyo omujabhi bhabhasokeleko no kwingila munda ya njingulubhe, nabho bhabhilimie ansi yechimali okinga kwigobhelo, na fogelela jingulubhe bhiumbi bhibhili bhatubhie kwigobhwelo.
14 Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo.
Na bhalya bhaliga nibhalebha njingulubhe bhabhilimie no kusosha obhubhambasi bhwecho chabhonekene mu musi na mu Chalo. Nio abhanu bhanfu bhemukile okugenda okulola echo chabhonekene.
15 I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se.
Nio bhejile ku Yesu ni bhamulola omunu oyo aungilwe ne misabhwa- oyo aligaali na bhalisi- eyanjile ansi, afwae, abhee no bhwege bhwae bhwekisi, nabho bhobhaile.
16 A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích.
Bhalya bhaliga bhalolele chinu chabhonekene ku bhanu Oyo aliga aungilwe ne misambwa bhabhabhwilie echo chabhonekene ku mwene na ona kulubhana na jingulubhe.
17 Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
Nabho bhambile okumlembeleja agende mu Chalo chebhwe.
18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním.
Ao aliga nibhwengila munda yo bhwato, omunu oyo aliga aungwilwe emisambwa amulembelejishe ati agende amwi nage.
19 Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou.
Mbe nawe atamwilebejishe, nawe amubwilie,” Genda ika ewao na ku bhanu bhao na ubhabhwile ejo akukolee Latabhugenyi, lwakutyo akufwilie echigogo.”
20 I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
Kutyo agendele na ambile okulasha emisago mikulu ejo Yesu akola kumwene mu Dekapoli, na bhuli umwi alugulile.
21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře.
No mwanya ogwo Yesu ejile ambuka lindi lubhala lundi, munda yo bhwato, liijo enene lwekumanyishe okumusingila, ao aligaali kujejekela yo mwalo.
22 A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,
No umwi wa bhatagasha bhe likofyanyisho, oyo aliga nabhilikilwa Yairo, ejile, na ejile amulola, ague mumagulu gae.
23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
Namulembeleja kafu kafu, omuyalakaji wani omulela ali ayei no kufwa. Enikwilembeleja, uje na uteko amabhoko gao ingulu yae koleleki ati atule okubhona obhuwanga bho kulama.”
24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.
Kutyo agendelee amwi nage, na liijo enene lyamulubhile nabho nibhamuiganyaiganya ayei nibhamusingilisha.
25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Aliga alio omugasi unu amanyiga gae galiga nigamusokamo kwa miyaka ekumi nebhili.
26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
Anyakile kutyo jiile emwalo ya bhafumu bhafu bhanu bhagegele bhuli chinu chinu aliga anacho. Nolwo kutyo atasakiwe chona chona, nawe okumala iyali yae niiyogesha-la okubha mbhibhi.
27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
Nongwa emisango ejo kulubhana na Yesu. Kwibhyo ejile inyuma yae mu mwanya ogwo aliga nalibhata mwiijo, mwenene nachikunyako echifwalo chae.
28 Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Kulwo kubha aikile, “Nikabhikunyako-ela ebhifwalo bhyae-la, niniulila.”
29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
Ejile amukunyako-la, okusoka kwa manyiga galya nikutemekela, neyungwa ku mubhili gwae ati eulila okusoka munyako jae.
30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Ao nao Yesu nemenya omwenela ati amanaga gamusokamo. Nekebhukila enu nenu mwiijo lya abhanu no kubhusha, “Niga unu akunyako echifwalo chàni?”
31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Abheigisibhwa bhae nibhamubhwila ati, “Oulola liijo linu kutyo likuiganyishe likusingie, mbe awe nuwaika ati, 'Niga unu akunyako?”'
32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.
Nawe Yesu namagamaga amulolele unu aliga akoleleelyo.
33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Omugasi, namenya chinu chabhonekene ku mwene, nobhaya no kuyalala. Ejile nokufukama imbhele yae no kumubhwila echimali chona.
34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
Namubhwila, “muyasha, elikilisha lyao lyakokola kubha muanga. Libhata kwe likilisha na wiulisibhwe okusoka ku bhulwae bhwao”.
35 A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Anu aliga naika, abhanu abhandi bhejile okusoka ku mutangasha we likofyanyisho, nibhaika, “Omuyansha wao afue. Kulwaki kugendelela okumunyasha omwiigisha?”
36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Mbe nawe Yesu ejile ongwa chinu bhaikile, amubhwiliye omutangasha we likofyanyisho, Wasiga kubhaya. Ikilisha-la.”
37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
Atamwikilisishe wona wona okutangashanya nage, atali Petro, Yakobho, na Yohana owabho Yakobho.
38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Bhejile ika ewo mutangasha we likofyanyisho nawe mwenene one alolele injogele, eyo kulila no kulila jimamu.
39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí.
Ejile engila muju, nabhabhwila, “kulwaki musulumbae na kulwaki omulila? Omwana achali kufwa nawe amamile-la.”
40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Nibhamuseka, nawe mwenene, nabhaulusha anja, nabhagega abhebhusi bho mwana oyo na bhalya bhanu bhaliga bhaliga amwi nage, nengila muju munu aliga ali omwana.
41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
Akugegele okubhoko kwo mwana mbe namubhwila, “Talitha koum,” gunu ogwelesha okwaika, Omuyansha mutoto, enikubhwila, nulafye.”
42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Ao nao omwana ulya nemuka no kulibhata (kulwo kubha aliga ali na miaka ekumi nebhili). Ao nao nibhagatwa ne chitang'ang'alo chinene.
43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
Nabhalagilila kwa managa ati atalio wona wona unu jimwiile okumenya okulubhana na linu. Na nabhabhwila bhamuyane omuyansha ulya ebhilyo.