Marek 5
1 Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
Sa wa kafa uhuru uraba udang anyimo ama nyanga magasinawa.
2 A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
Sa ma tuno a nyimo ujirgi me uru nu una gbergene abit sa ma ciki ahira amucau ma e ma kem Yeso.
3 Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati,
Ma dusa ma kurzo yeso ni agi ahira mucau muni ahira aticukum ti meme, barki anime unu tirza umeme ma zoni.
4 Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti.
Barki amu tirza me in tizini ma tazi tini tiyorso unu rusa utirza umeme ma zoni.
5 A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
Ahira amucau acukuno gusi akura ameme niye nan wuyi sarki uhirsa.
6 Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
Sa ma ira Yeso ma aze madusa ma ka rizo aje ameme.
7 A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
Ma dusa ma wu uhunu magu, “nyanini indi wuzi Yesu, vanaa asere una ninonzo mapata nan na asere. kati gidim.
8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
Ba yesu magu “suro ani pum ni nu ugeme hu bibe bizenze”
9 I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.
Yesu ma iki me niza ni weme aveni, ma kabirka magu”na za nim gbem barki ti ori.
10 I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
Magun Yesu nyara kati Yesu ma gidi me a manya ma meme ba.
11 Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
Ahira me nigo ni maladu nazi unu kase unu nyara imum yare azeser upana.
12 I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
Agbergene wa iki Yesu wa gu” tuburko duru anyimo amaladu tika ribe anyimo awe”.
13 I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
Madusa ma hem unu iko wa agbergene abit me, wa dusa wa suri inti sum sum wa ka ribe anyimo amaladu akuro ukirau, wa dusa wa rizo anyimo uraba udang, mei ma dusa ma ziki we.
14 Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo.
Abini me anu me sa wazi unu kasen imaladu me wa dusa unu sum uhana anyimo anipim nan nagiro waka buka imum me sa wa ira. Anu gwardang wa suri wa ha ahira me bati wa ka ira imum me sa Yesu ma wuza.
15 I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se.
Sa wa aye ahira Yesu me wa iri una agberne agino me sa ma zi maciki a dizi maaduku soki turunga ti riri ani pum ni meme sa wa ira wa dusa wa kunna biyau.
16 A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích.
Andesa wa e wa iri imum me sa ya kem unu agbergene agino me ma buki we imum me vat sa ya kem me nan maladu me.
17 Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
Wadusa wa gun desa mazin inna gbergene me, ma ceki we manyanga.
18 A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním.
Sa yesu mazi unu ribe ujirgi umei una agbergene me magu madi tarsi me.
19 Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou.
Yesu daki ma hem ma dusa nan me ba, magun me”dusa akura ashi me ahira anu aweme uka buka imum me sa ugomo Asere ma wuza we.
20 I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
Ba ma dusa unu boo timumum ti dangdang me sa Yesu ma wuza me a nyimo Udikafolis, anu wa kunna biyau vat desa ma kunna.
21 A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře.
Sa Yesu ma kafa unuhuru uraba udang anyimo ukwale kwale ni'ori na nu gbardang ni e ni kem me sa ma raa ani kira nuraba me.
22 A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,
ure una katuma anyimo udenge unigura nahana Asere una niza Yayirus sa ma ira Yesu, ma dusa ma tunguno ina ruu aje ameme.
23 A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
Ma vovi tari ahira me ma gun yesu”kusu ucaa um mada zo me uhuma, ma aye mamu iwono, aye tara tari tiwe me ani ce ni meme bati ma huma.
24 I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.
Madusa nigome nan me, ni'ori nanu gbardang unu tarsa ume unu haza mamu nan me.
25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
Ure une maka aye sa ma ziki tiwe ukirau nan tini re unu kpongizo uma ye.
26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
Ma tarsi ana tika gbardang, ma hu vat imum me sa ma zini, daki ma huma. imum me isabi ikingizi.
27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
Sa ma kunna abanga Yesu. Madusa ma tarsi me adumo sa mazin intanu, madusa ma dari udibi Yesu.
28 Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
Ma buki anyimo iriba imeme, “inki ma dara udibi uyesu indidi huma”.
29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
Sa ma dara udibi me ukpogizo umaye me udusa utonno, ma kunna ani pum nimeme ma huma ma venke ini jasi imeme.
30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
Yesu kunna nikara na suro ani pum nimeme. Ma dusa ma gamirka ma iki ni'ori nanu me magu “aveni ma dara udibi um”?
31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
Ba anu tarsa umeme wagu”wa ira ni'ori na nabu na aka upuru uwe, iduku gu”aveni ma dara we”?
32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.
Yesu madusa ma gunkuno bati ma iri desa ma dara me.
33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
Uneme sa ma rusi imum me sa ya kem me, madusa unu kira imbiyau. Madusa ma e ma rizi aje Yesu ma buki me kadure me.
34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
Madusa ma gun me”uca um nihem ni weme na benki we wa huma. Dusa anyimo iriba irum wa huma.
35 A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
Sa ma raa anyimo atize are ana katuma udenge ubirigira, wagu”uca uwe me mamu wono. nyanini ya wuna daki wa kini ba?
36 Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
Sa Yesu ma kunna imum sa wazi unu boo me, nan ana akatuma udenge ubi unigura,”kati i kunna biyau, hem ni shi”.
37 I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
Daki ma ceki uye ma tarsi me ba an Bitrus, Yakubu nan Yohana uhenu Yakubu cas ma hem wa tarsi me.
38 I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
Sa wa aye akura una katuma udenge uni gura ma e ma kem anu wazin tiso nan tihunu.
39 I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí.
Sa ma ribe akura me, ba ma iki we “nyanini ya wuna iriba ishi me ya corno me nyanini ya wuna izin ti soo me? vanaa me daki ma wono ba, moro mani mazini”.
40 I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
Ba ma dusa mazunzuka, ma suso anu me vat amatara, ma ziki aco nan ka a'ino nan an desa wazi nigo me nan me, wa ha ahira sa uca me marari ni.
41 A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
Ma yeze tari tikubura me ma gu me “Talitha koum” sa igusa kubura, ma gunan hu hira”
42 A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
Kubura ku dusa ku hiri ku tubi tanu [tiwe timeme tazi ukirau in tini tire]. Anu wa dusa wa kunna biyau.
43 A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
Madusa hunguko we titui kati wa buki uye ba. Ba ma gu me imum yare mari.
