Marek 4
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
Galilee dîl kôla Jisua'n a minchu nôka, mipuingei a kôma juong intûp ngei hah an tam rai sikin rukuonga a chuonga, ânsunga, mipuingei hah chu tui rakham asortea tânga han an indinga.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
Anni ngei minchuna rangin chongmintêkngei mangin neinun tamtak ngei a misîr pe ngeia, an kôm han:
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
“Rangâi roi! voikhat chu mi inkhatin burît rangin a sea.
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
Loia han sachi a rethea, senkhat lampui kôla achula, vângei an honga male an sâk ripa.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
Senkhat lungpherpha pil ânphâna chunga achula, pil ânphân sikin ahong mông kelena,
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
Hanchu, nisa ahong insângin chu akung innoinar ngei ha a em minjuota, aruzung amathâk hah ânthûk loi sikin akângrip kelena.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Senkhat chu riling kâra achula, riling han akungngei ha adîpa, male inra thei khâi mak ngei.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
Aniatachu senkhat chu pil sana achula, akungngei ahong kêia, ahong insôna, avûia: senkhat sômthumin, senkhat sômrukin, male senkhat raza khatin ahong pung zoi” a tia.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
Male Jisua'n a chongkharnân an kôm “Kuor nin dônin chu rangâi roi!” a tipe ngeia.
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Jisua athenin aom lehan, a ruoisingei sômleinik le midang senkhat ngei ma chong riet ngei han a kôm an honga male ha chongmintêkngei hah rilminthâr pe ngei rangin an ngêna.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
Jisua'n an kôm, “Pathien Rêngram chonginthup riettheina nin kôm pêk ani zoi.” Hannirese, “Midangngei pêntienga omngei rangin chu, neinunngei murdi chongmintêkngei vaiin misîr pe an nia,
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
‘Masikin an en, an en khomin an mu loina rangin le; an rangâi an rangâi khomin, an rietthei loina rangin. Ma anghan an thôn chu, Pathien tieng inhei nôk an ta, male ama'n lei ngâidam ngei thei atih’” a tia.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
Hanchu Jisua'n an kôm, “Hi chongmintêk hih nin rietthei loi mo? Hanchu, kho angin mo chongmintêk dangngei ngân khom nin rietthei ranga?
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
Sachirethêpa han Pathien chong a rethe ngâi.
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
Mi senkhat ngei chu, sachi lampui kôla chul angin an nia; chong hah an riet harenghan, Soitan a honga an mulungrîla om hah a lâk pe ngei ngâi.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
Midang senkhat ngei chu sachi lungpherpha chunga chul angin an ni. Thurchi hah an riet harenghan, râisântakin an pom kelen ngâia.
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
Hannirese, ruzung inthûk an mathâk loi sikin om sôt ngâi maka. Thurchi sika intakna mini nuomlona mini, ahong om lehan chu anin let nôk kelen ngâi.
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
Mi senkhat ngei chu sachi riling kâra achul angin an ni. Ma ngei hah chu thurchi rangâipu ngei hah an nia,
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
aniatachu an ringnuna kângdoinangei, rammuol hoina le neinangei le jât dadang an ôinangei ahong lûta chong hah adîpa, amara musuo ngâi mak. (aiōn g165)
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
Hannirese mi senkhat ngei chu pil asana achul ngei angin an ni. Chong hah an rieta, an poma, male ânra ngâi: senkhat sômthumin, senkhat sômrukin, senkhat raza khatin an hong pung zoi, a tia.”
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
Jisua'n a chong a la zombanga, “Tumo châti hongchôia adarna muna dar loiin, bêl nuoia mo, aninônchu jâlmun nuoia mini a dar ngâia? adarna munna ke an va dar ngâi nimak mo?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
Ânthup murdi tâng la musuo nîng a ta, hîpa om ngei murdi lîkpai la nîng atih.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Hanchu, kuor nin dônin chu rangâi roi!” a tia.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
Hanchu Jisua nanâkin an kôm, “Nin chong rangâi hih asadimin mindon roi! Midangngei nin jêkna balamngei nanâk hah Pathien'n nangni jêkna rangin mang a tih, manêkin nangni min rik pe uol a tih.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Tu tukhom imini dônpu ngei chu bôk pêk sa nîng a ta, male tukhom ite dôn loi ngei chu an dôn viette khom ha lâk pe rip nîng atih,” a tia.
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
Jisua'n thurchi a la misîr banga, an kôm, “Pathien Rêngram chu hi anghin ani.” Mi inkhatin a loia chimu a rethea.
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
Hanchu a sea, a van ngama jânna a inna, ânthoia sûn ngei ha a va manga, a riet loi kârin chimu hah ahong kêia, ahong insôn zoia.
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
Pil ha athenin akungngei hah aminsôna, amara amin dôna; amotona akung ahong inlang ngâi, hanchu avûia, male anûktaka aramala sip buvûi ahong oma.
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
Bu hah amin tena chu, ha mi han ât zora ahong tung zoi sikin a kôite lâkin bu ât aphut ngâi anghan ani, a tia.
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
Jisua'n an kôm, “Pathien Rêngram hih imo a-ang ei ti rang ân zoi? Khoi chongmintêk mangin mo ei rilminthâr rang ani zoi?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
Mi inkhatin ancham ru rammuola chimu murdi lâia achîntak ramal khat a lâka, pila a tua.
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
Chomolte suole chu ahong mônga, chimu murdi lâia alientak ahongni ngâi. Machang lientak ngei ahong dôna, male vângei an honga male adâilîm han rubungei an phana mahan an riek thei ang ha ani” a tia.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
Ma anghin Jisua'n mingei kôm han chongmintêk tamtak mangin, an rietthei rang do-dôrin a thurchi a misîr pe ngei ngâia.
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
Chongmintêk niloiin chu an kôm, thurchi misîr ngâi maka; hannirese, a ruoisingei leh vai an om zorân chu jâttin a rilminthâr pe ngei ngâi ani.
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
Mani nanâka han kholoi ahongnin chu Jisua'n a ruoisingei kôm, “Dîl râl tieng son vân kân ei ti u” a tia.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
Masikin lokongei ha an mâka; Jisua a lei insungna rukuonga han ruoisingei hah an lûta, ama khom an tuonga. Mahan rukuong dangngei khom an om sa.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
Inningloi rengin phâivuopui râttak ahong thoa, tuidârinsok khom hah rukuonga a lûta asip vâng zoia.
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
Jisua chu lukham khamin rukuong remei tienga han a lei ina. Ruoisingei han an kaithoia male a kôm, “Minchupu kin thi rang ani zoi, itên ni mindon loi mini?” an tia.
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Jisua ânthoia, phâivuopui hah a ngoa, “Mong roh!” male tuidârinsok kôm han, “Omchien roh!” a tia. Phâivuopui hah amonga, male adâingang zoi.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
Hanchu Jisua'n a ruoisingei kôm “Ithomo ma angtaka nin chi hi? Taksônna reng nin la dônloi mo?” a tia.
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Aniatachu an chi sabaka, male inkhat le inkhat kôm, “Hi mi hih tumo ani hi? Phâivuopui le tuidârinsok tena khomin a chong an don hi?” anin ti inlôma.
