< Marek 4 >
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
Novamente ele começou a ensinar à beira-mar. Uma grande multidão foi reunida a ele, de modo que ele entrou em um barco no mar e se sentou. Toda a multidão estava em terra, à beira-mar.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
Ele lhes ensinou muitas coisas em parábolas, e lhes disse em seu ensinamento,
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
“Escutem! Eis que o fazendeiro saiu para semear.
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
Enquanto semeava, alguma semente caiu na estrada, e os pássaros vieram e a devoraram.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
Outras caíram no solo rochoso, onde tinha pouca terra, e imediatamente brotou, porque não tinha profundidade de solo.
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
Quando o sol nasceu, ele foi queimado; e porque não tinha raiz, ele murchou.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Outros caíram entre os espinhos, e os espinhos cresceram e a sufocaram, e ela não produziu frutos.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
Outros caíram no bom terreno e deram frutos, crescendo e aumentando. Alguns produziram trinta vezes, uns sessenta vezes, e outros cem vezes mais”.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
Ele disse: “Quem tem ouvidos para ouvir, que ouça”.
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Quando ele estava sozinho, aqueles que estavam ao seu redor com os doze lhe perguntaram sobre as parábolas.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
Ele lhes disse: “A vocês é dado o mistério do Reino de Deus, mas àqueles que estão fora, todas as coisas são feitas em parábolas,
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
que 'vendo eles podem ver e não perceber, e ouvindo eles podem ouvir e não entender, para que talvez eles se voltem novamente, e seus pecados sejam perdoados'”.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
Ele disse a eles: “Você não entende esta parábola? Como vocês entenderão todas as parábolas?
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
O fazendeiro semeia a palavra.
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
Os que estão na estrada são aqueles onde a palavra é semeada; e quando eles ouviram, imediatamente Satanás vem e tira a palavra que foi semeada neles.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
Estes, da mesma forma, são aqueles que são semeados nos lugares rochosos, que, quando ouviram a palavra, imediatamente a recebem com alegria.
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
Eles não têm raiz em si mesmos, mas são de curta duração. Quando a opressão ou perseguição surge por causa da palavra, imediatamente tropeçam.
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
Outros são aqueles que são semeados entre os espinhos. Estes são aqueles que ouviram a palavra,
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn )
e os cuidados desta época, e o engano das riquezas, e a luxúria de outras coisas que entram em sufocar a palavra, e esta se torna infrutífera. (aiōn )
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
Aqueles que foram semeados no bom terreno são aqueles que ouvem a palavra, a aceitam e dão fruto, umas trinta vezes, umas sessenta vezes, e umas cem vezes”.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
Ele lhes disse: “Uma lâmpada é trazida para ser colocada debaixo de uma cesta ou debaixo de uma cama? Não é colocada em um suporte?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
Pois não há nada escondido, a não ser que deveria ser dado a conhecer, nem nada foi tornado secreto, a não ser que deveria vir à tona.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Se algum homem tem ouvidos para ouvir, que o ouça”.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
Ele disse a eles: “Prestem atenção ao que ouvem”. Com qualquer medida que vocês medirem, ela será medida para vocês; e mais será dada a vocês que ouvirem.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Pois quem tiver, a ele será dado mais; e quem não tiver, até mesmo o que tiver, lhe será tirado”.
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
Ele disse: “O Reino de Deus é como se um homem devesse lançar sementes na terra,
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
e deveria dormir e levantar-se noite e dia, e a semente deveria brotar e crescer, embora ele não saiba como.
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
Pois a terra dá frutos por si só: primeiro a lâmina, depois a espiga, depois o grão cheio na espiga.
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
Mas quando o fruto está maduro, imediatamente ele coloca a foice, porque a colheita chegou”.
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
Ele disse: “Como vamos comparar o Reino de Deus? Ou com que parábola vamos ilustrá-lo?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
É como um grão de mostarda, que, quando é semeado na terra, embora seja menor que todas as sementes que estão sobre a terra,
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
ainda quando é semeado, cresce e se torna maior que todas as ervas, e coloca grandes ramos, para que as aves do céu possam se alojar sob sua sombra”.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
Com muitas dessas parábolas ele disse a palavra a eles, pois eles puderam ouvi-la.
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
Sem uma parábola ele não falou com eles; mas em particular aos seus próprios discípulos, ele explicou tudo.
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
Naquele dia, quando chegou a noite, ele lhes disse: “Vamos para o outro lado”.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
Deixando a multidão, eles o levaram com eles, mesmo quando ele estava, no barco. Outros pequenos barcos também estavam com ele.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
Uma grande tempestade de vento surgiu, e as ondas bateram no barco, tanto que o barco já estava cheio.
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
Ele mesmo estava na popa, dormindo na almofada; e o acordaram e lhe perguntaram: “Professor, você não se importa que estejamos morrendo?
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Ele acordou e repreendeu o vento, e disse para o mar: “Paz! Fique quieto”! O vento cessou e houve uma grande calma.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
Ele disse a eles: “Por que vocês têm tanto medo? Como é que vocês não têm fé?”
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Eles tinham muito medo e disseram um para o outro: “Quem é este, que até o vento e o mar lhe obedecem?