Marek 4
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
et iterum coepit docere ad mare et congregata est ad eum turba multa ita ut in navem ascendens sederet in mari et omnis turba circa mare super terram erat
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
et docebat eos in parabolis multa et dicebat illis in doctrina sua
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
audite ecce exiit seminans ad seminandum
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
et dum seminat aliud cecidit circa viam et venerunt volucres et comederunt illud
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
aliud vero cecidit super petrosa ubi non habuit terram multam et statim exortum est quoniam non habebat altitudinem terrae
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
et quando exortus est sol exaestuavit et eo quod non haberet radicem exaruit
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
et aliud cecidit in spinas et ascenderunt spinae et offocaverunt illud et fructum non dedit
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
et aliud cecidit in terram bonam et dabat fructum ascendentem et crescentem et adferebat unum triginta et unum sexaginta et unum centum
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
et dicebat qui habet aures audiendi audiat
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
et cum esset singularis interrogaverunt eum hii qui cum eo erant cum duodecim parabolas
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
et dicebat eis vobis datum est mysterium regni Dei illis autem qui foris sunt in parabolis omnia fiunt
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
ut videntes videant et non videant et audientes audiant et non intellegant nequando convertantur et dimittantur eis peccata
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
et ait illis nescitis parabolam hanc et quomodo omnes parabolas cognoscetis
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
qui seminat verbum seminat
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
hii autem sunt qui circa viam ubi seminatur verbum et cum audierint confestim venit Satanas et aufert verbum quod seminatum est in corda eorum
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
et hii sunt similiter qui super petrosa seminantur qui cum audierint verbum statim cum gaudio accipiunt illud
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
et non habent radicem in se sed temporales sunt deinde orta tribulatione et persecutione propter verbum confestim scandalizantur
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
et alii sunt qui in spinis seminantur hii sunt qui verbum audiunt
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
et aerumnae saeculi et deceptio divitiarum et circa reliqua concupiscentiae introeuntes suffocant verbum et sine fructu efficitur (aiōn g165)
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
et hii sunt qui super terram bonam seminati sunt qui audiunt verbum et suscipiunt et fructificant unum triginta et unum sexaginta et unum centum
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
et dicebat illis numquid venit lucerna ut sub modio ponatur aut sub lecto nonne ut super candelabrum ponatur
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
non enim est aliquid absconditum quod non manifestetur nec factum est occultum sed ut in palam veniat
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
si quis habet aures audiendi audiat
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
et dicebat illis videte quid audiatis in qua mensura mensi fueritis remetietur vobis et adicietur vobis
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
qui enim habet dabitur illi et qui non habet etiam quod habet auferetur ab illo
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
et dicebat sic est regnum Dei quemadmodum si homo iaciat sementem in terram
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
et dormiat et exsurgat nocte ac die et semen germinet et increscat dum nescit ille
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
ultro enim terra fructificat primum herbam deinde spicam deinde plenum frumentum in spica
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
et cum se produxerit fructus statim mittit falcem quoniam adest messis
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
et dicebat cui adsimilabimus regnum Dei aut cui parabolae conparabimus illud
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
sicut granum sinapis quod cum seminatum fuerit in terra minus est omnibus seminibus quae sunt in terra
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
et cum seminatum fuerit ascendit et fit maius omnibus holeribus et facit ramos magnos ita ut possint sub umbra eius aves caeli habitare
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
et talibus multis parabolis loquebatur eis verbum prout poterant audire
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
sine parabola autem non loquebatur eis seorsum autem discipulis suis disserebat omnia
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
et ait illis illa die cum sero esset factum transeamus contra
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
et dimittentes turbam adsumunt eum ita ut erat in navi et aliae naves erant cum illo
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
et facta est procella magna venti et fluctus mittebat in navem ita ut impleretur navis
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
et erat ipse in puppi supra cervical dormiens et excitant eum et dicunt ei magister non ad te pertinet quia perimus
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
et exsurgens comminatus est vento et dixit mari tace obmutesce et cessavit ventus et facta est tranquillitas magna
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
et ait illis quid timidi estis necdum habetis fidem
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
et timuerunt magno timore et dicebant ad alterutrum quis putas est iste quia et ventus et mare oboediunt ei
