Marek 4
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
And eft Jhesus bigan to teche at the see; and myche puple was gaderid to hym, so that he wente in to a boot, and sat in the see, and al the puple was aboute the see on the loond.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
And he tauyte hem in parablis many thingis. And he seide to hem in his techyng,
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Here ye. Lo! a man sowynge goith out to sowe.
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
And the while he sowith, summe seed felde aboute the weie, and briddis of heuene camen, and eeten it.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
Othere felde doun on stony places, where it had not myche erthe; and anoon it spronge vp, for it had not depnesse of erthe.
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
And whanne the sunne roos vp, it welewide for heete, and it driede vp, for it hadde no roote.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
And othere felde doun in to thornes, and thornes sprongen vp, and strangliden it, and it yaf not fruyt.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
And other felde doun in to good loond, and yaf fruyt, springynge vp, and wexynge; and oon brouyte thretti foold, and oon sixti fold, and oon an hundrid fold.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And he seide, He that hath eeris of heryng, here he.
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
And whanne he was bi hym silf, tho twelue that weren with hym axiden hym to expowne the parable.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
And he seide to hem, To you it is youun to knowe the priuete of the kyngdom of God. But to hem that ben with outforth, alle thingis be maad in parablis, that thei seynge se,
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
and se not, and thei herynge here and vnderstonde not; lest sum tyme thei be conuertid, and synnes be foryouun to hem.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
And he seide to hem, Knowe not ye this parable? and hou ye schulen knowe alle parablis?
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
He that sowith, sowith a word.
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
But these it ben that ben aboute the weie, where the word is sowun; and whanne thei han herd, anoon cometh Satanas, and takith awei the word that is sowun in her hertis.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
And in lijk maner ben these that ben sowun on stony placis, whiche whanne thei han herd the word, anoon thei taken it with ioye;
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
and thei han not roote in hem silf, but thei ben lastynge a litil tyme; aftirward whanne tribulacioun risith, and persecucioun for the word, anoon thei ben sclaundrid.
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
And ther ben othir that ben sowun in thornes; these it ben that heren the word,
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
and disese of the world, and disseit of ritchessis, and othir charge of coueytise entrith, and stranglith the word, and it is maad with out fruyt. (aiōn g165)
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
And these it ben that ben sowun on good lond, whiche heren the word, and taken, and maken fruyt, oon thritti fold, oon sixti fold, and oon an hundrid fold.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
And he seide to hem, Wher a lanterne cometh, that it be put vndur a buschel, or vndur a bed? nay, but that it be put on a candilstike?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
Ther is no thing hid, that schal not be maad opyn; nethir ony thing is pryuey, that schal not come in to opyn.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
If ony man haue eeris of heryng, here he.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
And he seide to hem, Se ye what ye heren. In what mesure ye meten, it schal be metun to you ayen, and be cast to you.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
For it schal be youun to hym that hath, and it schal be takun awei fro him that hath not, also that that he hath.
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
And he seide, So the kingdom of God is, as if a man caste seede in to the erthe,
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
and he sleepe, and it rise up niyt and dai, and brynge forth seede, and wexe faste, while he woot not.
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
For the erthe makith fruyt, first the gras, aftirward the ere, and aftir ful fruyt in the ere.
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
And whanne of it silf it hath brouyt forth fruyt, anoon he sendith a sikil, for repyng tyme is come.
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
And he seide, To what thing schulen we likne the kyngdom of God? or to what parable schulen we comparisoun it?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
As a corne of seneuei, which whanne it is sowun in the erthe, is lesse than alle seedis that ben in the erthe;
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
and whanne it is sprongun up, it waxith in to a tre, and is maad gretter than alle erbis; and it makith grete braunchis, so that briddis of heuene moun dwelle vndur the schadewe therof.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
And in many suche parablis he spak to hem the word, as thei myyten here;
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
and he spak not to hem with out parable. But he expownede to hise disciplis alle thingis bi hemsilf.
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
And he seide to hem in that dai, whanne euenyng was come, Passe we ayenward.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
And thei leften the puple, and token hym, so that he was in a boot; and othere bootys weren with hym.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
And a greet storm of wynde was maad, and keste wawis in to the boot, so that the boot was ful.
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
And he was in the hyndir part of the boot, and slepte on a pilewe. And thei reisen hym, and seien to hym, Maistir, perteyneth it not to thee, that we perischen?
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
And he roos vp, and manasside the wynde, and seide to the see, Be stille, wexe doumbe. And the wynde ceesside, and greet pesiblenesse was maad.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
And he seide to hem, What dreden ye? `Ye han no feith yit?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
And thei dredden with greet drede, and seiden `ech to other, Who, gessist thou, is this? for the wynde and the see obeschen to hym.
