Marek 4
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
And He began to teach again by the sea-side, and there was gathered unto Him a great multitude; so that He went into a ship, and sat on board, and all the people were by the sea, upon the shore.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
And He taught them many things by similitudes, and said to them in his instruction,
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
hearken, Behold a sower went out to sow:
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
and in sowing, some fell by the way-side, and the birds came and ate it up:
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
and some fell on stony ground, where it had not much earth, and it sprang up immediately, because it had not depth of earth;
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
but when the sun rose, it was burnt up, and withered because it had no root:
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
and some fell among thorns, and the thorns grew up and choked it, and it yielded no fruit:
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
and other fell on good ground, and yielded fruit springing up and increasing; and produced some thirty, and some sixty, and some an hundred-fold.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And He said unto them, He that hath ears to hear, let him hear.
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
And when He was apart from the multitude, those that were about Him with the twelve asked Him concerning the parable.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
And he said unto them, To you it is granted to know the mystery of the kingdom of God; but unto them that are without all things are delivered in parables:
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
that in seeing they may see and not perceive, and in hearing they may hear and not understand, least they should be converted, and their sins be forgiven them.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
Then saith He unto them, Do ye not understand this parable? how then will ye understand all my other parables.
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
The sower is he that soweth the word. And these are they by the way-side:
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
where the word is sown; but when they have heard it, Satan cometh immediately, and taketh away the word that was sown in their hearts.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
And in like manner, they that are sown as on stony grounds are such, as when they hear the word,
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
immediately receive it with joy, but have no root in themselves, and so continue but for a short season: and then, when affliction cometh, or persecution on account of the word, they are as soon offended.
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
And those that are sown as among thorns, are these: such as hear the word indeed,
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
but the cares of this world, and the deceitfulness of riches, and inordinate desires after other things entering in choke the word, and so it becometh unfruitful. (aiōn g165)
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
And these are they who are like seed sown on good ground: such as hear the word, and receive it; and bring forth fruit, some thirty-fold, and some sixty, and some an hundred.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
And He said unto them, Is a candle brought to be put under a bushel, or a bed, and not to be set on a candlestick?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
for there is nothing hidden, which may not be revealed; nor was there any thing concealed, but in order to become manifest.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
If any one hath ears to hear, let him hear.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
And mind what ye hear: for with what measure ye mete, it shall be measured to you; and more shall be imparted to you that are observant:
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
for whosoever hath, to him more shall be given; and he that hath not, even what he hath, or seemeth to have, shall be taken from him.
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
And He said, The kingdom of God is as if a man should cast seed into the ground,
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
and sleep, and rise night and day, and the seed should spring up, and increase; he knows not how.
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
For the earth produces fruit of itself, first the blade, then the ear, then the full corn in the ear:
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
but when the fruit is ripe, he immediately puts in the sickle, because the harvest is come.
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
And He said, To what shall we compare the kingdom of God, or by what similitude shall we represent it?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
It is like to a grain of mustard-seed, which when it is sown in the ground, is one of the lest of all the seeds on the earth:
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
but after it is sown, it grows up, and becomes greater than all herbs, and produces large branches, so that the birds of the air may lodge under it's shadow.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
And in many such parables spake He the word to them, as they had ability to hear it: but spake not to them without a parable.
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
And He explained all to his disciples in private.
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
And the same day, in the evening, He saith to them, Let us go over to the other side.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
So they dismissed the multitude, and took Him as He was in the ship. But there were other small vessels likewise with Him.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that it was now almost full.
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
And He was in the stern asleep on a pillow: and they awake Him, and say unto Him, Master, art thou under no concern that we are perishing?
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
And He rose and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still; and the wind ceased, and there was a great calm.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
And He said unto them, Why are ye so fearful? how! have ye no faith?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
And they were exceedingly afraid, and said to one another, Who is this? that even the wind and the sea obey Him?
