Marek 4
1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
Jesus again began to teach by the sea; and, as an immense crowd was gathering round him, he got into a boat, and sat in it on the sea, while all the people were on the shore at the water’s edge.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
Then he taught them many truths in parables; and in the course of his teaching he said to them:
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
‘Listen! The sower went out to sow;
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
and presently, as he was sowing, some of the seed fell along the path; and the birds came, and ate it up.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
Some fell on rocky ground, where it had not much soil, and, because the soil wasn’t deep, sprang up at once;
6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
but, when the sun rose, it was scorched, and, because their roots were not deep enough, withered away.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
Some of the seed fell among brambles; but the brambles shot up and completely choked it, and it yielded no return.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
Some fell into good soil, and, shooting up and growing, yielded a return, amounting to thirty, sixty, and even a hundred fold.’
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And Jesus said, ‘Let anyone who has ears to hear with hear.’
10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
Afterwards, when he was alone, his followers and the Twelve asked him about his parables;
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
and he said, ‘To you the hidden truth of the kingdom of God has been imparted; but to those who are outside it all teaching takes the form of parables so that –
12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
“Though they have eyes, they may see without perceiving; and though they have ears, they may hear without understanding; otherwise some day they might turn and be forgiven.”’
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
‘You do not know the meaning of this parable?’ he went on, ‘Then how will you understand all the other parables?
14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.
The sower sows the message.
15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
The people meant by the seed that falls along the path are these – where the message is sown, but, as soon as they have heard it, Satan immediately comes and carries away the message that has been sown in them.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
So, too, those meant by the seed sown on the rocky places are the people who, when they have heard the message, at once accept it joyfully;
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
but, as they have no root, they stand only for a short time; and so, when trouble or persecution arises because of the message, they fall away at once.
18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
Those meant by the seed sown among the brambles are different; they are the people who hear the message,
19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
but the cares of life, and the glamour of wealth, and cravings for many other things come in and completely choke the message, so that it gives no return. (aiōn g165)
20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
But the people meant by the seed sown on the good ground are those who hear the message, and welcome it, and yield a return, thirty, sixty, and even a hundred fold.’
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
Jesus said to them, ‘Is a lamp brought to be put under a basket or under the couch, instead of being put on the lamp-stand?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
There is nothing hidden that will not come to light and nothing is concealed that will not be brought into the open.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
Let all who have ears to hear with hear.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
‘Take care what you listen to,’ said Jesus. ‘The standard you use will be used for you, and more will be added for you.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
For, to those who have, more will be given; while, from those who have nothing, even what they have will be taken away.’
26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
Jesus also said, ‘This is what the kingdom of God is like – like a man who has scattered seed on the ground,
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
and then sleeps by night and rises by day, while the seed is shooting up and growing – he knows not how.
28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
The ground bears the crop of itself – first the blade, then the ear, and then the full grain in the ear;
29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
but, as soon as the crop is ready, immediately he puts in the sickle because harvest has come.’
30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
Jesus also said, ‘To what can we liken the kingdom of God?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
By what can we illustrate it? Perhaps by the growth of a mustard seed. This seed, when sown in the ground, though it is smaller than all other seeds,
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
yet, when sown, shoots up, and becomes larger than any other herb, and puts out great branches, so that even the wild birds can roost in its shelter.’
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
With many such parables Jesus used to speak to the people of his message, as far as they were able to receive it;
34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
and to them he never used to speak except in parables; but in private to his own disciples he explained everything.
35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
In the evening of the same day, Jesus said to them, ‘Let us go across.’
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
So, leaving the crowd behind, they took him with them, just as he was, in the boat; and there were other boats with him.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
A violent squall came on, and the waves kept dashing into the boat, so that the boat was actually filling.
38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
Jesus was in the stern asleep on the cushion; and the disciples roused him and cried, ‘Teacher! Is it nothing to you that we are lost?’
39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
Jesus rose and rebuked the wind, and said to the sea, ‘Hush! Be still!’ Then the wind dropped, and a great calm followed.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
‘Why are you so timid?’ he exclaimed. ‘Have you no faith yet?’
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
But they were struck with great awe, and said to one another, ‘Who can this be that even the wind and the sea obey him?’
